Ammit

Hlavní hrdina hloupý, naivní, starý, slabý a na dně (alternativně ve spodkách spící v křesle) ✓, ošklivá hlavní hrdinka (sláva feminismu!) ✓, hlavní hrdinka zachraňuje muže, fackuje je, když oni muži začnou hysterčit, a ve všem je převyšuje ✓, stereotypní hloupý běloch (povinné nácek+rasista kombo) ✓, všechno na digitální (přece nebudem v roce 2023 stavět sety; Točit venku?! Jakože na sluníčku?!) ✓, cestování časem (deus ex-machina 21. století) ✓, černoška-hlas rozumu ✓. Progresivních pět hvězd!

Nó, všechno viděné už jsme viděli jinde, všechno je to tak animéčkovsky vytuněné (každej každýmu rozbije čelist nějakým totálně cool kung-fu kickem, nic nikoho nebolí, všechno se rozchodí), logika kulhá (k čemu vraždit všechny, když je úkolem hry najít jednu a upálit ji, logika vyřešení většiny her visí na velice tenkým vlásku), Alice si taky moc neužijeme (mohla bych dštít oheň a síru o tom, že už i Asiati si berou evropský pohádky a překopávaj si je po svým, a možná by to bylo lepší místo motivace Alicí napsat to jako samostatnou mangu/anime/seroš) a bóže, představte si; žádný černoch! (Ani běloch nebo latina; prostě žádná diverzita! V roce 2020?! No, alespoň že tu transku máme, ale přestavte si; ona má dredy! Cultural appropriation na ni!).

Když já ty sety prostě žeru! A vtipy jsou občas i vtipné (platí jen pro první epizodu). Ale komentování všeho mi leze na nervy (a rozhodně by to šlo bez toho - Deadpool taky nakonec skončil jako trapná levná řachanda, která se ničím do dějin kinematografie (či životů sledujících) nezapsala). Olaf by mohl být temnější a démoničtější (kontrast se zbytkem jalového neškodného osazenstva by seriál podbarvil další vrsvou humoru), zvuk je prapodivný (jednou si málem odpálím repráky a o minutu později není nikomu ani slovo rozumět), nó, ale co se dá dělat. Knihu jsem číst zkoušela, ale je psaná přesně tím užvaněným stylem komentování všeho jakože inteligentně. A co bylo špatně s Meryl Streep jako tetičkou Josephine? Že by špatná barva kůže? Takže jsme to spravili - špatná herečka, ale hlavně, že má správnou barvu! Už od půlky první série to zavání Angelikou - ó, né, zrovna se minuli! Ale to by už musel být konec! A to, že se pokaždé něco stane, co zabrání konci, je už otravné a neskutečně nahodilé (jsou filmy, které jsou random, ale tady je to jak deus ex machina, po kterém se šáhne, když se to zrovna hodí). Kvůli všemožným detailům scén stojí za to sledovat v nejvyšší kvalitě - nebo se sérii obloukem vyhnout. Schválně, jestli se donutím to dokoukat (perfekcionismus - musím to vidět celé - se pere s logickými argumenty - nuda, hloupost a prázdnost scénáře, úplná ztráta času i jako zvuková clona).

Damien jako dítě ďáblovo buď nedělá nic (vzteklá scéna s návštěvou kostela; ať zvedne ruku ten, komu se děcko někdy takhle kvůli něčemu nevzteklo), nebo je otloukánkem (zvířata ho jednou poslouchají, jednou se ho bojí a jenou na něj útočí - proč?). Když chci mít ve filmu latinu, tak ji sekám správně (kulový Ave Satani, ale Ave Satanas - sakra práce - stejné pro The Nun) a to jsem měla latinu jenom jeden rok na střední! Celé je to takové poslepované... Když Satan může zabít, koho chce, pro je třeba tolik tanečků ohledně zabití Damienových rodičů? (No páč bychom jinak neměli co točit...) A proč je třeba, aby se Damien dostal mezi mocné; určitě má dost ochrany zdola, aby si mohl vybudovat svou církev i bez věšení se na prezidentskou rodinu (prezident je přece volen jinými jen na 4 roky, proč si nevybrat někoho, kdo se sám vybudoval do vysoké pozice - kdyby se dneska Damien zavěsil na takového Gatese nebo Schwaba, tak se dostane dál než zavěšený na Bidena), a tak dále, a tak dále. Když pejsek a kočička vařili dort, působilo výsledné dílo uceleněji než tohle.

Možná, než napliveme na minulost, měli bychom se podívat, co se vtlouká do hlavy mládeži dnes a jak po tom ta mládež vypadá.

Pokus o noir (ve stylu moderních sicomů parodujících 50.léta) ukecaný až hrůza. Vtipy jsou hluché, ani mi nezaškubal koutek. Kostýmy fajn, ale kdo kouká na filmy ze 40. let, viděl už všechny stokrát.

Upřímně, všechny ty rádoby důkazy Holmesovy homosexuality považuju spíš za zbožné přání určité komunity, která si ráda přivlastňuje kohokoli (ale mohli se zbláznit, když Netflix plesknul štítek gay na Dahmera - né, my chcem jen ty dobré, ti zlí musí být vždy hetero!), koneckonců celá šaráda s Irene Adlerovou zdá se býti podobnou nervóznímu osahávání první přítelkyně v kině, ale jak bylo zmíněno, ona žena je jediný člověk, ke kterému Holmes něco cítil (kromě přátelství s Watsonem a  snášení Mycrofta a paní Hudsonové). Jen tak mimochodem; většina šerlokovin je zasazená do +/- 1880, a to homosexualita už nebyla naprosto šokantní (nezapomeňme, že 1880 jsou zlatá léta teplouška nejteplouškovatějšího: Oscara Wildea - jaké psí kusy ten vyváděl kvůli svým zajíčkům! A nikdo na něj se zákonem nemohl....), tákže myslet si, že někdo tak významný jako Sherlock Holmes by měl zničenou kariéru obviněním z homosexuality, je dost mimo (a o Watsonovi a děvčatech se vědělo). Nó, možná, že kdyby tenhle film nebyl tak promiškovaný, tak by mě třeba i o té homosexualitě přesvědčil. A to jsem koukala na 125 minutovou verzi. Humor skvělý, herci také, lokace jakbysmet.

Velice nepovedená céčková modernizace.

Nicolas Cage je asi jediný herec, který je s každým dalším filmem horší a horší.

Zas a znova mě překvapuje, jak se dala získat práce prostě tak, že se zazvonilo na adresu firmy, řeklo 'Jsem silný/umím psát na stroji tolik a tolik úhozů' a přímo na místě se rozhodlo, jestli se na práci člověk hodí nebo ne. Žádnej přijímací dopis, dokazování zkušeností, dvě/tři kola výběru a po třech tejdnech a postupu do posledního kola; 'Ozveme se Vám'...