tempus

3* ale 1 musím přidat, jak jsem se bavil a tenhle film je o tom, aby se lidé bavili. Dokonalé dotažení klišé akčních a špionážních ad absurdum, ale i přesto něčím mě překvapil (SPOULEry:_např tím, že neodhalil, kdo je Mistr, a to jsem se na to čekal po celou dobu_:/SPOILEry) třeba způsob zániku pana Pírka...aneb smrt nikdy nebyla tak zábavná.

Stejně divné jako kniha, ale dívat se na to je lepší o trošičku -více stravitelnější.

Připravte se na kopii kopii Alenky v říší divů (atp.) ve které se ještě zpívá (ikdyž v animované Alence od Dysneyho se taky zpívá, ale tam je to přirozené a zde je to silně umělé.)*-[. Má to ale světlou stránku. Bouwie umřel, a jakož-to zpěvák, který hudbu vyvíjel kupředu (prý, já jsem ho neposlouchal), jsem chtěl si pro sebe objevit (jedno jestli za týden nebo za rok). Ze snímku jsem pochopil, že šel mimo mě z dobrého důvodu a že ho tedy nebudu ani zkoušet.

Každý scénárista by chtěl jistě napsat něco tak žánrově čistého (pokud chce napsat drama). Při sledování mě napadalo; dramatický archetyp, drama s velkým D, velký vážný film. Předpokládal jsem uprostřed, že to bude 5, ale konec se úplně nepovedl, není úplně úderný, jak by měl být. Herci a režisér ale předvedli fakt kus vysilující práce, neboť mě přesvědčily nenávidět manželku druhého syna, sympatizoval jsem s prvním, bylo mi líto jejich mámy a vůbec vystihnout realitu každé druhé rodiny. Už se těším, až se k Kočce na plechostřeše dostanu znovu.

Bohužel to vůbec není pokračování jedničky (kvůli tomu jsem se na ní taky podíval), která sice končí očekávaně, ale cesta k cíli je všechno, jen ne přímočará a dokonce ke konci jsem se dostal za obraz (nebylo mi jedno, co se s postavami stane). Dvojka je želbohu naprosto podle mustru (chtěl jsem dát 2*), která je solidně natočená (až na poslední taneční kreaci se mi zamlouvaly), ale i s hlavní postavou by se mohlo stát cokoliv, se mnou by to vůbec nehnulo. Prožitek byl akorát na 3* a domácí práce mi s ním utekla, takže zachovám 3* a vydám upřesnění: Vyvarujte se zhlédnutí snímku s plným soustředěním.

NA konci lehké spoilery : : Ze začátku se zdálo, že to bude průměrný biografický film. Postupně se mi tento názor vytrácel z hlavy až zmizel docela. Sice jsem neviděl Zmizení Eleanor R.:Oni (původně, co vím, měl být jen 1 film), ale nějak takhle si myslím, že fungují nebo měly fungovat dvojice oddělených příběhů v jednom (podle hodnocení vypadá, že Rigby:oni tak nefunguje). Další věc, co se mi líbila je roztáhnutí biografie do více časových kapitol a přesněji se mi zamlouval rozdíl před a po I.sv. válce. V části „po“ je jasně vidět, že je už 20. stol., naproti tomu „před“ by se mohlo stát klidně na začátku 19. stol (nebo i dřív). Uklízečka/malířka Sérafin je taková prostoduchá, a tím originální, žádná taková se v amerických filmech vyskytuje jen stěží. Ve druhé polovině začaly překvapení (dobré pro diváka, špatné pro postavu). Největší překvapení přinesl konec, tam se mi rozhodně nelíbil, kvůli dopadu na ní, ale ke způsobu uzavření uplynulého děje (řemeslně nadprůměrně zvládnut) nemám k němu co vytknout (Vzpomenul jsem si na konec francouzského literárního díla vyskytujícího se v povinné četbě začínající na Z, napsané spisovatelem taktéž na Z, na 4 písmena).To co jsem napsal je napůl nespravedlivé, neboť je to ( nebo mělo by to být) podle skutečného života.

Obsadit Johna Cusacka do role Poea, Edgara Allana (vůbec tak ale nevypadá!) byl dobrý experiment, problém na začátku jsem měl s tím, že se dívám na Eisenheima (proč ho nalíčily Cusacka jako Edwarda Nortona nevím). Většinou to bylo dobré (jsem fanda Poea, aspoň toho povídkového) s výstižnou, i když ne zrovna silnou atmosférou. Kdybych by býval já člověk, kterému se líbí více než jiné žánry kriminální a thrillery, býval bych dal rozhodně 4* : -)

Je to jasné 3 za příběh + 1* za návaznost na projektu s Judy Gerland, jako hlavní hrdinkou. Celý film se snaží být preqelem k Čarodějovi ze země Oz a po celou dobu to splňuje takřka na výbornou (až na absenci Plecháče a červených střevíčků a také bohužel písně „Somewhere over the rainbow“). Filmy, které mi to hned připomnělo; první je Burtonovská Alenka(příběhem a všudepřítomnou mnohobarevností) (teď jsem si ověřil a skutečně uvědomil, jak jsou obě předlohy skoro totožné (rozdíly jsou způsobené anglickou a americkou povahou)) a druhý Imaginárium Parnasse(cirkusem na začátku a stejnou povahou postavy hraná Deppem, Lawem, Farrell a Ledgerem) . Pokud bych to bral osamoceně, bavilo mě to do velkého souboje s oběma čarodějkami, od kterého jsem čekal o jistou porci gradující akce více než je (pro propojenost, se však nedivím, že byl konec takový jaký byl). PS: spoiLER-varování! s k navazujícímu filmu--Logicky, čím se rozchází se snímkem z 1938 je to, že se to skutečně stalo, nebyl to jen sen, ale v předloze (co jsem zjistil z komentářů) tornádo jí tam skutečně přesunulo-- konec spoiLERU. PS: obával jsem se zpívání Mlaskalů, naštěstí to ušlo.

Po dočtení předlohy jsem si myslel, že je to nuda (aneb vizte jeden z pramenů oceánských dobrodružství), ale zfilmovat by byl dobrý nápad (tlustá kniha a půlka jsou popisy kolem (někdy zajímavé, ale většinou nikoliv)), protože by to mohlo odsýpat a získat na poutavosti. Spád to mělo, ale poutavost nikoliv. Bylo to stejně neosobní jako kniha (a to je psaná ich-formou). Když to vemu kolem a kolem stejně je to dobře, že jsem se na to podíval jako na klasiku (se správně vykresleným Achabem).

Bylo to sice hrozně šablonovité, ale díval jsem se kvůli Oliv z Řekni, kdo tě zabil, bylo to krátké, plynule natočené, takže si moje hodnocení zaslouží.