tempus

Film se názvem Obraz má kresbu skoro nedívatelnou, bohužel animace není taková jaká by měla být (jako v Číslu 9) aneb obsah porazil formu 2:0. Na můj vkus se to trochu táhne (a to nemá ani hodinu a půl), možná proto, že je to snímek pro děti. Ale nebylo to špatné některé myšlenky jsou až pro dospělejší lidi (namalování sebe sama a vztahy mezi postavami v obraze.

Takřka okamžitě mi to připomnělo Avengers. Proč? Za prvé, každý má svůj úvod, za druhé, kamera všechny zabere vícekrát ve dvou střizích (ikdyž v A je to jen 1 střih a jednou, ale já si myslím, že je) za třetí není tam hlavní postava, která to všechno vypráví, ale je to rozdrobeno na vícero linií, kterých jsem svědky, za čtvrté jsem se smál stejně, jako u A, za páté většina scén se odehrává v jednom městě. Ale ten konec není jako závěr srovnávaného filmu. Konec tady je totiž pořád vtipný a lehce nepředvídatelný (pro mě určitě (- přesněji je pro mě překvapivé, až kam Herman své postavy nechá zajít).

Děj není špatný na průměrnou komedii, místy je i zajímavý, ale je natočen ve velkém tempu, kamera a střih to jen podporuje (hodně), takže jsem byl v citelném tísnivém střehu, jako bych jel prostředkem magistrály na kole, nepříjemný pocit. Jako oddechovku si to tedy nepouštějte.

Film s postarším Humphrey Bogartem, jak vede velkou firmu a je osamělý a má už nějaká léta, proč ne. Film s Audrey Hepburn, která je zamilovaná do nesprávné osoby a pak pozná skutečnou lásku při životní etapě poprvé na vlastní nohy sem hned s ním. Film, které spojuje oba příběhy, NE.

Spoilery vysoce pravděpodo bn é:;; Aneb Týden v tichém domě pouze s jediným vypravěčem, a tím je znuděný chlap (výborně napsán a zahrán) -fotograf s oknem do vnitřku bloku. Tam sleduje sousedy a komentuje to (s ošetřovatelkou a s přítelkyní, o které si myslí, že není žena do pohody) a vy si můžete vybudovat vlastní názor (já jsem si ho vytvořil) na špehované sousedy. Například jsem pocítil k slečně sošné zájem se s ní skamarádit nebo soucit se slečnou osamělou. Postupně napětí naroste do překvapivě vysokých mezí, které není správně zúročeno na konci. Po dlouhý čas jsem si myslel, že to dopadne, jako v nějakém filmu nebo v 1 dílu nějakého seriálu (které z tohoto příběhu kopíruje) , kde vyšlo najevo, že zavražděná je někdo jiný, něž si ti 3 domýšlejí. K závěru nebudu tak kritický, jaký bych byl k současným (a k dílům mladších 30 let) krimi/mysteriózním snímkům. Beru to tak, že tehdy ještě všechno natočeno nebylo, a proto nebylo třeba konec vůbec komplikovat. PS rozradostnilo mě to, když jsem zjistil jaká žena hrála přítelkyni, protože zpětně jsem poznal, o jaké dámě byl film Grace,kněžna monacká (a hlavní roli dostala moje velmi oblíbená (a velmi pěkná) herečka)

Přistupoval jsem k ní s opatrnosti a předtuchou, že se bude opakovat zápletka. Ta naštěstí je nová, dětštější ale velmi vhodně jsou tu umístěny odkazy na navazující snímek, z toho dělá zážitek i pro dospělé. Mě osobně se to celkem líbilo, jen to nemělo stejnou atmosféru, která byla v jedničce citlivější a pohodovější.

Téma je mi cizí, je to moc staré, jednotlivé scény nedávají ve výsledku samostatný svébytný film. Na druhou stranu jedna scéna mi ukázala názorně, jaká tehdy byla doba. A to ta scéna, ve které přišla slečna nominovaná na dívku hasičského bálu v jen plavkách a "porotci" si mysleli, že jí to někdo řekl, že člověk na podřízené pozici nemohl vyvinout vlastní iniciativu.

Občas nadužívám (nadužívá se) přídavné jméno; Zvláštní více, než by si některá kinematografická díla zasloužily (i obecně je tendence příležitostně zvláštní nadpoužívat). Zkombinovat syrovou scifi o planetě, kde vládne politický režim mezi komunismem (očividné stopy budovatelství) a fašismem (pohled dráágu na lidi a s tím související zákroky proti jejich množení) ve Československo-francouzké koprodukci. Je ZVLÁŠTNÍ. A hudba také vykonala svoje. Prostě řečeno, Divoká planeta je zvláštní film.

Číst ruské klasiky mám trochu strach, že se u nich budu příšerně nudit. Ale tohle mě docela chytlo, připomnělo mi to tématikou Arberse, a stejně kvalitní. Líbí se mi, že narozdíl od současných filmů, právě viděný, něchá něco i na divákovi. Snímek má také mínusko. Tím je sem tam vyskytující výsek scény, který je uspávací. Naštěstí rychle přejdou. PS: až posléze jsem zjistil, že tu hlavní krásku hrála Ljuba Skořepová,opravdu jsem pocítil nevšední překvapení.

Mé vědomí poznalo hned u prvních titulků, že odtud je inspirační základ Star treku. V průběhu začátku mi oponoval zajímavými podrobnostmi jako označení vojenských hodností nebo nádoba na pití (baňka s ouškem), kterou někdo jistě přinesl z předchozíí výpravy. Robot (jeh zjev) mi napověděl, že Ikarie XB tu měla také svoji malou kulisovou inspiraci. Když se dostanou pod povrch, do štol, tak se svojí velkolepostí relativně vyrovná klidně i s Interstellarem. Na příběhu si cením jeho syrovosti, která by se dala přenést velmi snadno do současnosti. Pokud bych mohl s obsahem něco dělat, tak by se s rozklíčování záhady začalo dříve, aby to nevypadalo malinko, že si pointu vycucaly z prstu (to ale skoro přehlédnete, protože to co se děje potom je hodně napínavé). Na to myslelo moje vědomí. Moje podvědomí si Zakázanou planetu užívalo jako sci-fi-přepsání Zániku domu Usherů (jako taková se mi líbila, ale Poe dokáže být i lepší) a pustilo myšlenku až druhý den do svěžího vědomí.