Rami

Rád bych dal víc, ale nemůžu. Ačkoli hlavní postavy tropí všelijaké blázniviny, tak jim drasticky chybí hloubka. S nikým se nestotožníte, nikoho nezavrhnete. Je to prostě bláznivý snímek, který je neuvěřitelně dějově krátký, ačkoli má téměř dvě hodiny.

Tohle je výborná komedie na téma: velký drsňák dostává čočku od své mamky a nic s tím nenadělá. :-) Vůbec nechápu zde převažující hodnocení (odpad - 2 hvězdy), které snižuje tento snímek na úroveň totálně trapných blbostí. :-O

Možná se mi budete divit, ale já má tenhle film fakt rád (i přes všechny jeho chyby a nereálnost). Takže jasné 4 hvězdičky. ;-)

Tento film mám opravdu rád. Skoro každý ho srovnává s filmem Život je krásný. Ano, oba filmy mají pár věcí společných - dva herce, lásku, válku, bláznivý styl Benigniho. Ale to je asi tak vše. Tento film je mnohem poetičtější, "současný" (nevím jak toto slůvko nahradit - prostě z něj cítím současný svět) a hlavně je komediálnější. Benigni ze sebe neustále chrlí své pocity, lásku, prostřednictvím slov a gestikulace. Herecké výkony, kamera, střih, scénář, kostými, výprava - to vše a mnohem víc vytváří téměř geniální celek. Život je krásný byl v podstatě tragikomedie (místy přehnaně naivní). Tygr a sníh je čistokrevná komediálně romantická poezie, kde hraje hlavní roli cit. Mám rád Benigniho, Rena i Braschi. Mám rád jejich filmy. Jsem nadšený, když hrají spolu. A tak dávám 5 hvězdiček (89%).

Sakra, sakra, sakra - mohl to být geniální surrealistický snímek. :-( Tak rád bych dal 5 hvězdiček, ale nemůžu. Nejde o děj nebo realističnost - u takovéhoto žánru to nehraje významnou roli. Problém ale vidím v hereckých výkonech (především mužské části), v režii (dalo by se to ukočírovat o dost lépe) a v občas až amatérských scénách. Vždy je velká škoda, když na nádhernou symbolickou scénu navazuje takřka hluché místo, které navíc uzemní herci, co neví jak danou scénu zahrát (zde by měl zasáhnou režisér). Dost mi zde chybělo hlubší citové prokreslení jednotlivých postav, které bylo zbytečně nahrazováno velkým divadelním přehráváním a snahou vytvořit efektní záběry namísto efektních scén se silným obsahem. Možná mohly být interiéry trochu propracovanější. Zase se jedná o velkou škodu, která (spolu s ostatními chybkami) degradují možné geniální dílko na úroveň 4 hvězdiček (83%). Škoda, že se už podobné filmy netočí, možná by se vyvarovaly těchto chyb a byly by stoprocentní.

Zajímavá kamera, příjemná atmosféra, tajemný S. L. Jackson. To je ale asi tak vše, co bych mohl pochválit. Většina herců je zkoprnělá (asi si myslí, že to navodí to správné tajemno či co), děj je neuvěřitelně vleklý, dialogy a chování postav nelogické. A když se konečně něco začne dít, je rázem konec. Pro mne je to obrovské zklamání, které nestojí za víc jak za slabší 3 hvězdičky. Kvůli nadhodnocení pak dávám "jen" 2.

Nejdříve jsem hodnotil slabšími třemi hvězdičkami a byl jsem velmi zklamaný. Ale po roce a půl jsem se na tento film podíval znovu. Tentokráte už né na velké obrazovce s mnoha reproduktory ve velké místnosti. Nyní to bylo na malé telivizi v malém útolném pokojíku. A výsledek? Už jsem se na film nedíval s očekáváním ovlivněn ukázkami a svojí fantazií, která si při posledním pouštění nedokázala zžít s dějem a hlavními postavami. Tentokrát tomu bylo jinak. V podstatě jsem koukal na film s čistou hlavou a snažil jsem se najít všemožná poselství, protože přesně o nich je tento film. V podstatě říká: "Nic nemusí být takové, jak na první pohled vypadá. Naše hlubší analýza (či názor jiného člověka), kterou jsme si jisti, může být zcela mylná. Rádoby odborný přistup založený na konvencích nemusí být zrovna ten správný. Schopnosti své či mnohých z našeho oklí často slepě podceňujeme nebo je vůbec nebereme v potaz, jakoby neexistovaly. Měli bychom více komunikovat, věřit a pomáhat svým blízkým. A hlavně bychom měli mít pozitivní přístup k životu, který může být tak neobyčejný ve své obyčejné podstatě". A to je tento film. alespoň z mého pohledu. Protože nikdy nemůžu přesně pochopit, co tím chtěl básník říci (v tomto případě režizér). Můžu se jen jeho myšlence přiblížit. Já doufám, že se mi to snad povedlo (a i kdyby ne - nic se neděje). Za obyčejný neobyčejný příběh (který mi v mnoha ohledech velmi připomíná Nekonečný příběh) dávám po zamyšlení 4 hvězdičky (79%).

V tomto filmu předvedl Johnny jedno ze svých nejlepších vystoupení. Roli si očividně užívá, což je pro ztvárnění postavy více než skvělé. Dokonce bych se odvážil říci, že něco z libertina se v Johnnym určitě najde. Je to hravé dítě a zároveň dekadentní prase, co dokáže myslet. :-) A to se mi na něm líbí. Samantha Morton se mi naopak nelíbila. Nevím proč, ale její výkon pro mne nebyl uvěřitelný. Nevím, no ... prostě slabota. Ostatní byli ve svých rolích už lepší, jen nedostali tolik prostoru. Což je určitě škoda, protože Rosamund Pike se pro tuto roli snad i narodila (stejně jako Kelly Reilly a John Malkovich). Kdyby byl kvalitněji udělán scénář a častěji se měnil střih a záběr kamery, dal bych zcela jistě 5 hvězdiček. Jenže není tomu tak. V některých pasážích se film neuvěřitelně vleče. A přitom by stačilo občas zkrátit délku záběrů, zabírat kamerou dění z neobviklých pozic, přidat pár scén z běžného života Hraběte z Rochesteru, kdy nemá čas se utápět ve své dekadenci... Tím by se vytvořil protiklad k napjatým situacím, kdy se v podstatě nic neděje. Mohlo to být veledílo - takhle je to jen dobrý film s pár nudnými pasážemi, kterému dávám 4 hvězdičky (84%), hlavně díky Deppovi.

Tento film má výbornou výpravu, hudbu, herce, režiséra,... Jenomže ani dokonalé herecké obsazení a skvělý režisér nejsou zárukou kvality. Na ďábelského holiče jsem se opravdu moc těšil. Dokonce jsem si nastudoval původní divadelní představení (které bylo mimochodem úchvatné). Sotva jsem ale shlédl úvodní titulky, přepadl mne pocit stísněnosti. V duchu mi něco říkalo: "Sakra, vždyť tohle jsem už někde viděl a ne jednou". A opravdu. Pokud jsete viděli začátek Karlíka či Střihorukého Edwarda, jistě mi dáte zapravdu. Celková stylizace byla opět kopií starších Burtonových šlágrů. Navíc z příběhu byl zcela vytěsněn přerod Todda ve vraždícího maniaka. On prostě jen přišel a hned hromadně vraždil své staré oponenty. Hlubší pocity a motivy charakterů nikde. Suma sumárum - tento snímek nejenže vykrádá dřívější režisérovu tvorbu a je naprosto plochý, ale ještě k tomu je dějově mdlý a stylisticky nevhodně protichůdný (na jedné straně tu máme obyčejně ponuré ulice Londýna a na druhé straně nevodobou Burtonovu vyumělkovanost, která měla nahradit dějovou složku a která se ke snímku vůbec nehodila). A proto ať mám rád Deppa, Carter i Burtona, musím dát průměrné 3 hvězdičky (68%).

Maminčin zámek je naivně poetické pokračování neméně poetického filmu Tatínkova sláva. Takřka každý záběr tohoto dílka je cítit prosluněnou Provence. Film je vzpomínkou na dětství, na bláznivé zážitky, rodiče, přátele a všechny ty, jež skřížili své cesty osudu s těmi našimi, přičemž si našli místo v našich srdcích. Na všechny ty, jež jsme ztratili. Prvně (a česky i naposledy) jsem tento snímek viděl v televizi před x lety. Tehdy si mě získal natolik, že dnes zaujímá čestné místo v mé filmové Top 10. Zcela objektivně se tento film snad ani hodnotit nedá, proto ho zhodnotím se stejnou naivitou, jakou jsem hltal jednotlivé scény. Herecké výkony, hudba, výprava, kamera, scénář, režie - to všechno je dokonale vyvážené. Pomyslnou třešničkou na dortu je pro mne samotný konec filmu, kdy se poetické vzpomínky na dětství střetávají s tvrdou realitu. Dávám jasných 5 hvězdiček (95%).