I Spit on Your Grave
Obsahy(1)
Mladá atraktivní spisovatelka Jennifer Hills (Camille Keaton) přijíždí na venkovskou usedlost u řeky dopsat svůj román. Namísto vytouženého klidu na práci a inspirace tu ale nalezne pouze bolest a ponížení z rukou čtveřice brutálních buranů, kteří ji opakovaně znásilní a zničí její knihu. Zdrcená umělkyně se jim rozhodne krutě pomstít - a vytvoří tak mistrovské dílo!
Nechvalně známá klasika žánru exploitation filmů, který prožíval konjunkturu v 70. letech. Ještě donedávna byl tento film v řadě zemí zakázán, protože měl podle cenzorů glorifikovat násilí páchané na ženách a přední americký filmový kritik Roger Ebert jej označil za nejhorší film, jaký kdy viděl. Camille Keaton za svůj výkon obdržela v témže roce kdy byl film natočen cenu na Katalánském mezinárodním filmovém festivalu ve Španělsku. (choze)
(více)Videa (1)
Recenze (196)
Rape and revenge - žánr, kde funguje jednoduchý matematický systém: 2 oči za jedno. Za hrubé zacházení a surové znásilnění budeš s žalem a lítostí ve tváři pomalu umírat v ukrutných bolestných mukách. Snímek "Day of the Woman / I Spit on Your Grave" z roku 1978 je světově nejproslulejším filmem této odrůdy exploitation movies. Velká naturalistická jatka, kde si hlavní roli zahrály bezcitnost a chladnokrevnost. Už když jsem byl kdysi dávno nadšením podělaný z remaku filmu "The Last House on the Left", tušil jsem, že filmový žánr "znásilnění a pomsta" bude patřit mezi mé nejoblíbenější. Zkrátka mezi ty, které jen tak nezklamou a tímto snímkem se mi to jenom potvrdilo. Není potřeba se o "Plivu na tvůj hrob" dál rozepisovat, potřeba je tu nechut'árnu vidět, prožít, přežít a pak nějak rozdýchat. 90% ()
Jeden z řady výchovných filmů - a tak je třeba se na něj dívat. Je čiré bláznovství, když si krásná žena pronajme domek na vystrkově, kde chce sama strávit léto se svým budoucím románem. Její exhibice (i když asi ne zcela zamýšlená) na pumpě či v loďce (jak jí jeden z násilníků připomenul) by probudila i mrtvého chlapa. A muži jsou dobytek (což není obhajoba, ale fakt). Naopak muži často zapomínají, že ženy dokážou být lstivé a rafinované. Mužská ješitnost slabé pohlaví většinou podceňuje, což se pak stane osudným. Tohle zpracování mi přišlo lepší než následný remake. Hlavní představitelka se mění jako chameleon - z opravdu hezké ženy v trosku a následně ženu ještě krásnější. Divoká příroda, líně tekoucí řeka, záběry jak z pláten krajinářů 19.století. O to větším protikladem se stává zlo, které v člověku třímá. Nezkrocený živočišný pud pána tvorstva! Jako v pohádce musí být zlo co největší, aby dobro patřičně vyniklo, jako balada musí být krutá, aby měla ponaučení, tak i tento snímek je drsný, aby konflikt měl svou váhu. Ostatně, rysy balady jsou jednoznačné - vinni jsou všichni. A že by hlavní hrdinka zvítězila? Ani náhodou! Stihl ji daleko větší trest, než je smrt. Se svým traumatem bude žít do konce života...Baladicky podobné Svatební košili, jako pohádka původní Červené karkulce... Freud by to celé samozřejmě rozebral daleko lépe... A hudba...jen když je jí třeba - hra na harmoniku je opravdu mrazivá, z desky má přehlušit smrtelné chroptění. ()
Lépe by to natočilo i morče. Jednoduché jako facka, chyby, a myslím že znásilnění byl věnován zbytečně moc velký prostor na úkor toho, co mohlo být zábavné, pomstě. Dost mě to nudilo. A navíc, vím že je to asi zvrhlé, nebo každopádně krajně nevkusné, ale připadalo mi to směšné. Co to ti chlapi dělali? Je snad u nich sex spojen s epileptickým záchvatem? U sexu jsem kolikrát rozesmál, protože mi přišlo vtipné to co dělám, či to co se děje nade mnou, pode mnou, vedle mě, ale dělat tohle, tak se má spoluhráčka asi sebere a jde si uvařit kafe. ()
Nuda, znechutenie a zdesenie. Tieto tri slová by v skratke charakterizovali resumé celého filmu. Nuda: Nízkorozpočtový film, pri ktorom sa šetrilo takmer na všetkom. Od až detinského poňatia kamery cez absenciu aspoň minimálneho hudobného podkreslenia až po ochotnícke výkony všetkých zúčastnených. Dobre, na Camille sa dalo aspoň pozrieť a svoj slabučký výkon dokázala vykompenzovať aspoň ženskými zbraňami. Scenár, ktorý sa snaží ako tak obohrať jednu silnú scénu nalepovaním ďalších aby sa snímok mohol pochváliť aspoň štandardnou dĺžkou. Znechutenie: Pochopiteľne scény znásilnení sú veľmi silné a nejeden krát som od obrazovky zhnusene samým sebou odvrátil zrak. Je to jediný silný moment filmu a pre ľudí, s bujnou fantáziou a čítajúci filmy aj medziriadkovo dôvod na zamyslenie. Zdesenie: Pri čo i len miernom zamyslení sa nad dejom padá celá koncepcia filmu. Nelogickosť konania postáv ktorá sa dá krájať a dialógy veľmi blízko improvizácie pochovajú aj tú poslednú šancu na lepší výsledok. Ešte raz. Film ktorý stojí na znásilňovaní a psychickom zrútení Camille Keaton, čiže ľudia, ktorí pozerajú filmy preklikávaním dosiahnu rovnaké filmové uspokojenie ako tí čo film vidia celý. ()
Galerie (31)
Zajímavosti (19)
- Film údajně vznikl jako reakce na Zerchiho osobní zkušenost, kdy zastavil znásilněné a zmlácené dívce u parku, vezl ji na policii, zde byl svědkem naprosto neprofesionálního a nelidského jednání ze strany policie, proti vůli policistů dívku následně odvezl do nemocnice. (Flipnic)
- Film byl původně přijat tak, jak byl zamýšlen, ale to mělo velice krátké trvání. Původní Zerchiho název filmu byl "Day of Woman". Tohoto názvu se Zerchi stále drží a nestotožňuje se se známějším názvem "I Spit on Your Grave" (Plivu na tvůj hrob). Toto proto, že film nakonec nechtěla žádná seriozní společnost produkovat. Ujala se jí tedy společnost vydávající horrory, trashové snímky a v rámci tehdejší explotation vlny film přejmenovala. Udělala tak z filmu čistý explotation trash, který si získal nechvalnou pověst "ubohého" díla. Toto vše je ovšem dle Zerchiho slov obrovský omyl a nedorozumění od samého začátku. Pověst, kritika a cenzura filmu prý naprosto pohřbila jeho původní "účel a výpověď". (Flipnic)
- Jistý profesor na universitě v USA kdysi tento film pustil ve třídě dívkám, aby je dostatečně a názorně varoval před nebezpečím znásilnění. Jeho čin vzbudil obrovský poprask a profesor byl z university propuštěn ... (Flipnic)
“Day of the Woman“, od roku 1980 vďaka znovuvydaniu titul známy pod názvom “I Spit on Your Grave“, svojim novým označením reaguje na kontroverzný román Borisa Viana z roku 1946 - “I Spit on Your Graves“ (“J'irai cracher sur vos tombes“). Okrem inšpirácie titulným názvom nemá Zarchiho exploit nič spoločné s touto francúzskou knižnou klasikou. Zato je však jednoznačne postrehnuteľná inšpirácia Cravenovým THE LAST HOUSE ON THE LEFT a ako sám režisér aj povedal, skutočnými udalosťami z jeho života. Jednej noci v New Yorku sa stal totiž svedkom scénky ako sa z miestneho parku plazí skrvavená a zúbožená žena po nevyberavom znásilnení. Dievčina nemala už v tom momente tú silu, aby sa o seba postarala, preto zasiahol Zarchi. Jadro jej osudu neskôr obalil zmysleným príbehom newyorskej spisovateľky Jennifer, čím jej dal možnosť aspoň takýmto spôsobom sa na filmovom plátne svojim przniteľom kruto pomstiť a vrátiť úder späť. Vznikla tak klasika “Day of the Woman“. Označením klasika, resp. cult, sa film mohol honosiť samozrejme až po čase. Pod pôvodným názvom “Day of the Woman“ skoro vôbec nezabodoval. Nový smer v propagácii, prechod na väčšie trhy s video zábavou a v konečnom dôsledku útok na povedomie divákov, slávil časom svoj úspech. Nezabudnuteľné scénky, reálne pôsobiaca brutalita, psychický a fyzický teror padajúci na hlavu a telo často nahej Jennifer – spočiatku bezbranný objekt túžob skupiny vidieckych hovád, myšlienky, alternatívny uhol pohľadu na situáciu, herecký prejav, dialógy, ...no je toho proste dosť, čo dokáže zaujať a prispieť tak ku zaujímavému filmovému zážitku hodnému pripomenutia. Avšak totálna absencia hudby a v druhej polovici zvraty na úrovni zvratkov – až šialene nelogický priebeh, opierajúci sa iba o snahu čo najviac šokovať či už to dáva zmysel alebo nie, zrážajú v konečnom, doposiaľ výbornom dojme “I Spit on Your Grave“ do iba niečo málo nadpriemernej skupinky filmov. Amaterizmus vysokého stupňa! Len aby bolo jasné, neznevažujem týmto film ako celok ani chovanie Jennifer. Po tom čo si prežila, jej úsudok a racionálne riešenie situácie sa výrazne nabúralo neprekonateľnou vlnou, ktorá zahalila a rozožrala existujúce receptory v mozgu. Stará dobrá Jennifer zomrela. Jej nové ja sa prebúdza – z toho dôvodu veľmi trefne zvolený aj pôvodný názov “Day of the Woman“. K tomu, aby som uviedol konečne to, čo mi najviac vadilo, netreba od Jennifer chodiť ďaleko. Uvažovanie skupinky násilníkov po ohavnom čine opakovaného prznenia a nedostatočného riešenia vzniknutej situácie, stojí teda zato. Ani po opakovaných impulzoch (doslova bleskoch) do ich sedliackych hláv im stále nič nedochádzalo. Bez urážky, ale s nimi by si dokázal poradiť aj malý Kevin zo SÁM DOMA. Taká dôverčivosť sa len tak nevidí. ### Vďaka svojmu obsahu - detailnému zobrazeniu krutosti znásilnenia, vrážd a všeobecne teroru a nahoty, sa “I Spit on Your Grave“ stal terčom nevyberavého odporu zo strany kritikov a cenzorov, vrátane časti diváckej obce. Vo Veľkej Británii sa “I Spit on Your Grave“ po svojom tunajšom vydaní na VHS-ky z roku 1982 zásluhou distribučných štúdii “Wizard“ a “Astra“, dokonca úplne zakázal. Stalo sa tak v júli 1983, kedy film cenzori z BBFC umiestnili na zoznam tzv. Video nasties, čím znemožnili jeho propagáciu a distribúciu. K banu na film sa okrem UK uchýlili napríklad aj cenzori z Austrálie (zákaz 1998-2004, avšak s minimálnou účinnosťou), Írska, Nórska, Nemecka, Kanady, ... K re-releasu vo Veľkej Británii sa po zákaze pristúpilo až v roku 2001, kedy vychádza Cut verzia skrátená o 7 minút a 2 sekundy označená vekovou prístupnosťou Rated:18. O dva roky neskôr sa namiesto zvoľnenia zásahov pristúpilo k opačnej variante – vychádza disk orezaný tentoraz o 7 minút a 43 sekúnd. V roku 2020 vychádza zásluhou distribučného štúdia "Kaleidoscope" verzia skrátená o 1 minútu a 41 sekúnd (Rated 18). V Británii Full uncut verzia doposiaľ nevyšla. PS videný Uncut. () (méně) (více)