Svatý pavouk

Na reakcie verejnosti sa mi pozeralo oveľa ťažšie než na samotné vraždy, ktoré boli oproti tomu hnusnému zlu v ľuďoch ešte veľmi jemne podané. Zar Amir Ebrahimi ako novinárka perfektne potiahla celý film a veľmi slušný bol aj Mehdi Bajestani ako vrah. Holy Spider nemal žiadne hluché miesta a ubehol veľmi rýchlo, na plný počet mi však trochu chýbali výraznejšie momenty, ktoré by ma postavili zo stoličky. (09.12.2022)

Íránský, skutečnými událostmi inspirovaný příběh, jak by ho Íránci nikdy nenatočili. Protagonistkou je odvážná ateistická novinářka, kterou šéf policie povýšenecky opovrhuje, když ho ona slušně odmítne. Pátrání po masovém vrahovi prostitutek je pouze prvním dějstvím, po kterém následuje reflexe íránské mentality ovládané sílou víry. Významné množství Íránců totiž vnímá “čistění ulic od prostitutek” jako bohulibou činnost. Centrem vyprávění a nejkomplexněji vykreslenou postavou je onen vrah, hodný otec rodiny, který koná v dobrém přesvědčení. Brilantní, vrstevnaté drama, které daleko přesahuje tematické možnosti podobných západních žánrovek, a které nepotřebuje žádné abstraktní artové vložky, aby nadchnulo i nejnáročnějšího diváka. (22.12.2022)

Zdánlivě by to mohlo vypadat jako kriminálka, obohacená o syrový naturalismus sociálních dramat. To ovšem pouze pokud by to kriminálka byla. Samotné pátrání po vrahovi zde nemá jakýkoli procedurální atribut, protagonistka akorát naráží na jednu mysoginní bariéru za druhou, dokud se nerozhodne udělat jedinou věc, kterou její skutečný předobraz neudělal, aby se dostala k vrahovi. Bohužel ona sama není ničím zajímavá, pouze další Strong Woman v nepřátelském mužském světě zaplněném klišovitými násilníky a arogantními zástupci institucí. Nevím, jestli jsem si je tam nevložil sám, ale v některých scénách jsem měl pocit referencí na film Se7en (monolog sériového vraha o tom, jak vraždami vykonává boží dílo a chrání svět před úpadkem) či Moorův komiks From Hell (mashdanský rozparovač je chráněn konspirací z vyšších míst, skrze své činy dosahuje paranormálních vizí, film dává důraz na vykreslení beznadějného života prostitutek, vrah sice není svobodný zednář, ale je alespoň... zedník). Nicméně i když pomineme některé silné sekvence, důležitá témata apod, zbyde vlastně jen docela špatně napsaný film bez jakékoli vlastní vizuální řeči. Ono koneckonců, když na csfd chválí emancipační film ten největší póvl, tak je holt nabíledni, že se asi něco nepodařilo. (08.02.2023)

Síla filmu je v jeho obyčejnosti a v odlišnosti kultury. Dá se říct, že i vrah byl nudnej, ale všechno to vypadalo tak reálně a bez záhad, že to vůbec nezapadalo do šablony filmů o sériovým vrahovi. Před koncem asi všechny napadla myšlenka, jak může zabít tolik lidí a dostat se z toho? Film ke škodě není bůhvíjak napínavej, ale jako zajímavej pohled na kariéru  sériovýha vraha to bylo velmi slušný. (11.12.2022)

Nakonec jen povrchní pohled pod koberec, kterak íránské ženy dennodenně čelí nerovnosti ve všech oblastech soukromého i veřejného života. Chudoba na každém kroku, pokrytecká společnost. Cesta žen ke zrovnoprávnění je pomalá a zřejmě nikdy nedosáhne nějaké smysluplné úrovně. Protože nic moc jiného tohle evropské (kriminální) drama nepřináší. Samotné pátrání po vrahovi je nezáživné a nenápadité, filmařsky je to nevýrazné a po zhruba půlhodince nastává monotónní koloběh událostí, které sice nějak vyvrcholí, ale opakování motivů (nepřátelský mužský svět, arogance moci ať už jde o jakoukoliv instituci) mě divácky nestrhlo, stejně jako fakt, že sériový vrah „nečistých“ žen nakonec své kroky vzhledem k veřejnému mínění považoval za svou svatou povinnost a konání dobra. Postavy jsou špatně napsané a uchopené, vrah neohrabaný, ale chápu, že tvůrcům šlo víc o nastínění samotného systému a náboženské hniloby „podporující“ zakořeněné problémy tamní společnosti, viz synek, který nahlas přemýšlí, že by se měl v budoucnu ujmout otcovy „práce“. (27.02.2023)