Přízraky v Benátkách

Třetí spojení Branagha s Poirotem dopadlo znovu dobře, ale upřímně řečeno za pár dní mi všechny díly začnou pomalu splývat. Film se tentokrát může pochlubit temnější atmosférou, trochou mysteriózna s jedním solidním duchařským momentem a púodmanivým benátským prostředím. Problém je, že pokud máte nakoukáno, tak máte tak v půlce filmu o vrahovi jasno a vlastně jen čekáte, jak to na konci Poirot pospojuje. a i když v tomto případě nemám se zabijákovou motivací problém, celková konstrukce mi přišla trochu vachrlatá. Co se castingu týče, tak ten vyšel i tentokrát, ale když to srovnám s předšlými dvěma díly, je to přeci jen o něco slabší a třeba Dornan mě tady vyloženě štval. Není to zlé, ale ale ze všech tří dosavadních filmů je tenhle nejslabší. Alespoň podle mě. 70% (03.12.2023)

„Jedem jako (s) medem, mrtvé vzkřísit svedem.“ Benátky. Tajemné, karnevalové, mysteriózní. Místo ulic kanály, místo taxíků gondoly a úplně všude voda. Šplouchá okolo domů i na zápraží, vlnky vnikají do předsíně, v hale to čvachtá. Voda v kanálech, krysy v kanálech, krysy v rodinách. I vyšetřování je samá voda. Teprve po čaji, popíjeném u krbu, začalo přihořívat, Poirot prozřel díky starému belgickému přísloví „Od včel med, z hada jed,“ a začal podezřelým zatápět. OKÉNKO SKLEPA: [][] „Tento dům žádný sklep nemá,“ nestydatě lhala Rowena. ≈≈ „Já jsem ta nejchytřejší, vy jste druhý nejchytřejší,“ machrovala spisovatelka Ariadne Oliver na Poirota. ≈≈ A hned se rozčilovala: „Opovažte se mě považovat za podezřelou, jsme přece staří přátelé!“ ≈≈ „Každý vrah je něčí starý přítel,“ odtušil nevzrušeně Poirot. [][] Duchové jako živí, králíček Baba jako z klasického hororu, asistentka s pohledem budícím tíseň, bledý klučina geniální a vraždy hodné šedých buněk mozkových. Vyřešeno. (13.12.2023)

Jednota místa, času a děje, velmi dobrá výprava a kamera, a ani ty strašidelné scény (zde v podstatě ve druhém plánu, neb nejde primárně o horo) nebyly od věci, docela mě bavilo, jak byly natočené. Jen se to jisté chvíle táhne jako ten med (to jsem netušil, že na říznutí se je nejlepším antiseptikem právě med) a už se jen čeká na to, na koho Poirot ukáže svým neomylným prstem. Ale líbil se mi podtext o snech, plánech a o životním vyhoření a potřebě mít nějaký smysluplný cíl i ve stáří. Dal bych i slabé čtyři, ale zhruba třetina filmu mne po dost dobrém začátku vůbec netáhla. (11.11.2023)

Bezkonkurenčně nejhorší díl z Branaghovy série. Ten duchařský odér mi k pragmatické duši Poirota vůbec neseděl. Mám rád, když spousta postav uvízne na jednom místě a musí se přijít na to, která z postav je vrah. V tomto případě se ovšem sešla nesmírně nezajímavá partička a už vůbec se mi nelíbila lokalita samotná, která byla absolutně nemastná a neslaná a nechce se mi věřit, že by vůbec takovou píčovinu Agatha Christie napsala. Zasadit děj do Benátek a přitom postavy uvěznit v jednom nudném domě nedává žádný smysl. Neskutečná nuda. V závěru jsem usínal. Rozuzlení potom bylo extrémně ploché a odfláknuté. I v tomhle jsem od Agathy Christie zvyklý na podstatně důmyslnější rozuzlení. Předlohu neznám a netuším, co si do filmu tvůrci přidali sami, ale jako celek mě snímek hodně nebavil, a to mám pro žánr krimi obrovskou slabost. Zařazení snímku mezi horory musí být snad vtip. [45 %] (09.11.2023)

Vydřená adaptace, ve které se projevují mistrovský Brannaghův divadelní cit, osobní invence, kreativita, skvěle navlečeno, rafinovaně přeloženo do Benátek, kvalitně hororově postrašeno, pěkné! Já jsem fanda těchto Kennethovo Poirotů, myslím, že mu tahle parketa výborně sedla, nejedná se o veledíla, ale řekla bych, že publikum to baví a že se k jeho sérii bude rádo vracet i opakovaně. Pochvala za Hilduru, ta je vždy stoprocentní. Komorní Přízraky mají šmrnc. (27.11.2023)