Specialisté na vraždy

Kromě pilotu (a dílu, kde odejde Glaserová) se mi zatím líbil každej díl. Ale ten pilot, to jsem si ani nebyl jistej, jestli je to ten stejnej seriál. Zdlouhavej, nelogickej, plnej otevřených citlivých duševních ran a patosu. Možná je to tím, že v pilotu měli dvojnásobek času a prostoru a že vrah tam nebyl až tak velkej magor, jako někteří pozdější. Oproti některým pozdějším to byl vlastně hodnej ukecanej strejda (ženská zabíjí děti a pak si je mrazí, chlap je ujetej na ženský nohy a tak je usekává a skladuje v lednici, chlap se nechce stěhovat ze sídliště a tak zabíjí všechny, kteří dělají problémy a narušují tak pořádek, chlap si myslí, že je upír a tak vysává lidi). V každým dílu je nějakej cvok, nějaká lidská zrůda, která všemi možnými hrůznými způsoby zabíjí a mučí nevinné. A Born a Glaserová je musí najít a vychází z policejních stop a práce. Podle různých indicií (hlavně psychologický profil a těch pár věcí, co znají) se snaží pachatele odhalit. Hercům nemám co vytknout. Hlavním hrdinou seriálku je Born (Meyer). Pro něho tu tvůrci nechali nejvíc prostoru a možnosti se herecky vyjádřit. Dost často se tu rozpitvává jeho nitro (rozpadla se mu rodina, špatně se vyrovnává, když nestihnou někoho zachránit atp.). Dokud tu byli tito dva (Born a Glaserová) bylo to príma. Ti mezi sebou jiskřili jako třeba Mulder a Scullyová. Ty dvě další jeho kolegyně (ta třetí se v u nás uvedených epizodách zatím neobjevila) už tam tolik nesedí. jindy Od druhé série se to zbavilo všech nešvarů, jaký jsem vyjmenoval. Žádnej patos, citlivinky, ani rodinný situace. Jedinou větší chybu považuji, že každej zločinec nakonec umře. Asi aby zlo bylo skutečně potrestáno. Opět později. Zatím třetí série je absolutně nejlepší. Možná se poučili z předchozích chyb, nebo měli třeba jen vypsanější ruku, ale každý díl je přesně orientován jenom na vyšetřování. O soukromí hlavních hrdinů se dozvídáme opravdu okrajově a málokdy to zabere víc než jen bokem prohozenou poznámku. Zločinci v této sérii jsou fakt nechutní. Doslova cvoci k pohledání. Změnili se z obvyklých psychotiků na psychopaty. Zase jindy Je to zvláštní, ale všiml jsem si, že ke každýmu dílu je naprosto jiná hudba a dokonce se mění i její skladatelé. Zatím jsem to nikde neviděl. Všude mají jasně danou paletu melodií, kterou nikdy nemění, ale tady je stejná jenom znělka při titulcích. (17.07.2006)

Německý televizní naturalismus aplikovaný na seriál Die Cleveren Pravidlo č.1: ukaž co můžeš, hlavně hodně krve, kvantum mega uchylných vrahů, jejich zaslouženou a rychlou likvidaci, utrpení obětí (tedy to, co sítem amerického televizního debaklu zaručeně neprojde). Pravidlo č. 2: nechej zemřít alespoň jednoho z hlavních hrdinů a udělej to způsobem, který je naprosto nepateticky a nehrdinský (protože tak umírají pouze američtí kolegové). Pravidlo č. 3: zásadně nevyužívej moderních až módních filmařských postupů (jako jsou filtry, ruční či digitální kamera atd.). Pravidlo č. 4: časem udělej z hlavních postav lidské chcípáky, kteří řeší své problémy alkoholem a rozbroji v zaměstnání. Pravidlo č. 5: to vše nech v naprosto přirozených reáliích, v ošuntělých ext-interiérech, ať to působí dostatečně realisticky. Born a Glaserová jsou typickým příkladem, že takhle to skutečně může v německém seriálu fungovat. Startujeme na jasné tandemové čáře – racionálně-logický princip je zastupovaný mužem-psychologem, spontánně-intuitivní princip je zosobňovaný ženou-policistkou (ovšem časem se ručka váhy občas vychyluje sem i tam). Doplňují se, občas se řádně zhádají a efektivně pošlou do píp, občas zavtipkují, ale jeden bez druhého jen těžko profesně a vlastně i osobně existují. Chytají hustý týpky, kteří své oběti skutečně nešetří, z velké části jsou duševně choří, z velké části zaslouženě umřou. Už jen sám o sobě tento fakt mluví pro hodně drsnou podívanou. Ta je z velké části podporována hodně realistickým prostředím - paneláky, staré periferie velkých měst, ošuntělé interiéry a naprosto nekašírované exteriéry - které konkrétně českému divákovi musí být směšně povědomé (obzvlášť, když tandem vyjede za prací na německý venkov). Seriál v podstatě vůbec nesází na akci, nýbrž na proces vedoucí k odhalení vraha, který se obvykle sestává z psychologického profilu a následného hledání dle stop, které hledaný zanechal. Časem je děj „vylepšován“ osobními problémy hlavních hrdinů, jejich občasnými emočními či alkoholovými excesy a vše vrcholí WARNING SPOILER dvoudílovým neheroickým umíráním jednoho z hlavních hrdinů na jednotce intenzivní péče. Po stránce filmařské je seriál podprůměrný, v rámci televizní tvorby standardní, ve všech sériích v podstatě nenajdete jakoukoliv vychytávečku – vše je dost statické, hudba téměř žádná nebo neznatelná, vizuální styl neslaný-nemastný. I přes všechna tato negativa jsem u tohoto seriálu vydržela, což je u mě dost obtížné, protože obvykle ztrácím –v závislosti na časovém aspektu- zájem po dvou-třech dílech. Neviděla jsem všechny díly, ale nejlepší je -dle mého názoru- série třetí. (15.09.2006)

Tak tento seriál patrí z môjho pohľadu madzi to najlepšie čo vzniklo z nemeckej mašiny na výrobu kriminálnych seriálov. Po Derrickovi, nudnom Siskovi, Wolffovi a ďalších je tu psychiater Dominik Born, ktorý pomáha chytať tých najhorších a najzvrátenejších vrahov. Postava je celkom príjemná už len z pohľadu toho, že je to človek z mäsa a kostí, ktorý má strach o svojho syna a podľahne i nešvárom ako alkoholizmus. Vraždiaci maniaci sú dosť chorý a kolegovia celkom v pohode najmä cynizmus patologičky Kordovej. Hodnotenie je znížené z dôvodu, že seriál je podstate kópiou amerických i britských (Cracker) kriminálok. (07.09.2007)

Italové by neměli točit historický filmy a Němci detektivky, thrillery a kriminálky. Ovšem tenhle seriál je čestnou výjimkou, která potvrzuje pravidlo. Byla jsem na něm závislá :-). A když "odešla" Eva Glaserová, i přestože v seriálu stále zůstávala moje nejoblíbenější seriálová postava psycholog Dominik Born, nebylo to už ono a trvalo hodně dlouho, než jsem si ve Sběratelech kostí našla adekvátní náhradu. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Doplnění komentáře dne 18. února 2013: Viděno všech 48 dílů + pilot. Od první série se to postupně zlepšovalo, aby atmosféra a vůbec všechno gradovalo ve třetí a čtvrté sérii, taky bych vyzvedla ty díly, které již jmenovali zdejší spolukomentátoři, po odchodu Evy se to v páté sérii vrátilo na úroveň tak té první či druhé série a šestou sérii s jejími jednoznačně nejšílenějšími případy a vrahy (síť pedofilů, vraždy postižených dětí, schizofrenní vražedkyně ohrožující Borna a všechny jeho blízké) podle mě totálně zazdila nová komisařka Kathrin Raschová (Eva Glaserová byla sympatická, Issabel Beckerová aspoň pěkná, ale tahle byla krajně nesympatická a líbit se mi taky nelíbila, ale jsem ženská, takže můj názor na tohle nemusí odpovídat názoru mužů) a pokus o úpravu rodinného života Dominika Borna (ten ale naprosto úplně, skoro jsem měla pocit, že se změnil tým scénáristů, který jej náhle viděl po svém). Hvězdičky ale už neodeberu a pod čtyři bych stejně nešla i přes předchozí výtky. (08.10.2011)

Mě to bavilo. A co víc, připadalo mi to i docela inteligentní. Člověk sice obvykle od začátku ví, kdo je vrah, ale je zajímavé sledovat postup, jakým to zjistí i kriminalisté. Profiling ve forenzní psychologii je lákavý a tady si ho člověk užije požehnaně, navíc v podání maniodepresivního svůdníka Meyera. Impertinentní Fünderichová jako Glaserová svou práci zvládá taky dobře. A cynická patoložka je dobře doplňuje. Po smrti jedné z hlavních postav ale bohužel umřela i kvalita. (09.03.2011)