Kruh 2

Ač to dělám nerad, tak skutečně musím souhlasit s propastným rozdílem hodnocení mezi prvním a druhým dílem Kruhu. Tady totálně schází nějaký sledovatelný příběh. Film by se dal přirovnat k situaci, že by ste si jednoho krásného dne objednali v nějaké překrásné, Pohlreichem ohvězdičkované, restauraci vepřo knedlo zelo a číšník by vám přinesl pouze knedlo zelo s tím, že vepřo prostě došlo. V tomto filmu naprosto nemůžete očekávat napětí, či dokonce strach. Je tu pouze pár vizuálně slušných efektů, které už stejně nijak neoslní. Dávám * a přesto se chystám na chystaný Kruh 3D. Mám však obavu, aby se jej nesnažili zmodernizovat do té míry, že by se smrtící video šířilo přes YouTube, či nějaký jiný populárně naučný server... (25.02.2012)

Tak prvně Kruh 2 už není horror. Těžko vás totiž -obzvláště po předchozí notně děsivé zkušenosti z jedničky- vyděsí periodicky se opakující, z televize se sápající, dlouhovlasá Samara. Nicméně i přes tyto až příliš klišovitě motivistické snahy scenáristy vidím pár kladů. A tím je snaha prohlédnout princip fungování kruhu. Určitě Vás muselo už po prvním dílu napadnout, zda kazetu stačí pouze nakopírovat, nebo ji někdo musí vidět? Odpovědi jsem se dočkala překvapivě rychle! Ale ona ta překotná snaha o vysvětlení událostí a motivů k nim vedoucích, má dost dětinské, sestupné a hlavně fatalistické tendence. Ono totiž neustále okatě vysvětlovat, že všechno se cyklicky opakuje, je trochu stupidní. Nicméně alespoň zavírající se studna dostala další rozměr, protože upřímmě, mě v jedničce nenapadlo, že i události jsou jaksi kruhové :-) Po stránce filmařské je Kruh nevýrazným počinem, režie je naprosto fádní, hudba nudná, co trochu překvapí je snažící se Naomi Watts a Sissy Spacek, které se alespoň snaží dát svým postavám trochu psychologického pozadí. Znám mnoho horších filmů, a ztrhat Kruh 2 jen proto, že ho budu striktně srovnávat s dílem prvním, mi přijde trochu nespravedlivé. Mě tenhle film nijak extra nezaujal, ale dal mi pár odpovědí a trochu prostoru k přemýšlení. (04.02.2006)

U jedničky jsem se v kině hrůzou ani nepohnul. Byl to můj nejintenzivnější hororový zážitek vůbec. Veliká škoda, že to samé nemůžu říct o dvojce. Ta totiž postrádá vše, čím jednička byla vyjímečná - atmosféru, lekačky, děsuplné scény i kvalitní příběh. Všechno špatné se odráží právě od děje filmu, který místo aby vysvětlil některé naznačené záležitosti z jedničky, tak je pouze podivně a nelogicky rozšiřuje o další nejasnosti. Tím příběh tratí na poutavosti, což snižuje divákovu chuť se bát. Tomu přispívá i špatné časování a střih většiny scén. Mnohé mohly být strašidelné, kdyby se režie soustředila víc na detaily a naznačování hrůzy místo digitálních triků. Příkladem budiž jeleni. Z jejich pohledů a netypického zvířecí chování jsem měl husí kůži. Bohužel jen do té chvíle, než začali s útokem. Strašidelná scéna se rázem přehoupla do prosté digitální akce. Kromě jelenů na mě zapůsobil i trochu vylepšený "protáhlý ksicht" Samařiných obětí. (29.04.2005)

Kruh 2 se z počátku zdá být celkem věrnou nápodobou svého (amerického) předchůdce. Atmosféra někam graduje, chvílemi je příjemně bizardní (skvělému nápadu s jeleny ubližují jen jejich okatě CGI těla (a teď mě napadá, proč vlastně jeleni?!)). Jenže ve chvíli, kdy dojde na lámání chleba, Nakata jako by neměl cit pro správné vyvrcholení. Všechny akce filmu tak nějak vyšumí do prázdna, a to včetně té závěrečné, kdy se hrdinka snaží vylézt ze studny dřív, než ji Samara dožene. Najednou konec. Žádný opravdový souboj, nic. Prostě konec. Ani scénář však asi neskýtal mnoho podnětů pro kvalitní film. Hned v úvodu vidíme scénu, která se stává už jakýmsi (notně vyčpělým) poznávacím znakem teenagerské vyvražďovačky, popřípadě téměř jakéhokoliv hororu vzniklého od dob prvního Vřískotu. Dva teenageři, v noci, sami doma, před televizí, jistě dojde ke smrti jednoho z nich V současném hororu by jistě neškodilo více invence. Autoři se víc a víc uzavírají do 100x zobrazených schémat. Toho příkladem může být i základní zápletka Kruhu 2, která dělá z původního nosného nápadu (vidíš videokazetu, zemřeš), vedlejší motiv. V centru je snaha Samary dostat se do lidského těla (hrdinčin syn), a znovu tak oživnout nebo co. Nejen, že motiv s videokazetou se tu stává jaksi nadbytečný, ale s jeho neuplatněním ztratil Kruh svou nejlepší zbraň – vnesení strachu mezi diváky. To co bylo na prvním dílu tak působivé už ve druhém vůbec není. Ani jednou nevidíme celou černobílou sekvenci, ani jednou nám nepřijde na mysl, že nám zhlédnutí Kruhu může přinést nějakou újmu. Usnutí nudou zas tak strašné není, ne? (20.02.2006)

Tak takto teda nie milá Samara, toto sme si nedohodli. Od nášho prvého, nezabudnuteľne desivého a zároveň príťažlivého "amerického" rande (ktorým si dokázala, že remake sa môže kvalitou vyrovnať originálu) už ubehli takmer tri roky a ja som bol poslušný chlapček - tvoju kazetu som skopíroval, ukazál ju kamarátom, kúpil si oválne zrkadlo a nechal som si narásť dlhé čierne vlasy s radosťou očakávajúc našu ďalšiu schôdzku. A nakoniec si prišla. Ale holka zlatá musím ti na rovinu povedať, že by si konečne mala zmeniť bejvák, pretože tá studňa ti určite už neprospieva. Oproti minulajšku si razatne schudla v intenciách napätia, hrôzy, kompaktne zovretého príbehu a perfektne vybudovanej atmosféry. Občas síce tvojou bledou pokožkou a príťažlivými očkami prebleskne závan predchádzajúcej sily, lenže žiaľ zmizne vždy skôr, ako si ju stačím vychutnať. A to už nehovorím o tom, že si tuším začala navštevovať kurz povrchnej a lacnej psychológie ako i štúdijný pobyt na katedre "10 spôsobov, ako čo najrýchlejšie vyrobiť logické nedostatky v deji" že? Ach jo, sláva je mrcha vec a zdolala už aj oveľa zdatnejších jedincov od teba. Škoda, mohli sme byť skvelý pár, ale takto mám na teba iba jednu žiadosť - "vráť sa naspäť do studne a už prosím ťa odtiaľ nikdy nevylez. A nie, nevolaj mi! Ja si s tebou už žiadne ďalšie rande za 7 dní nedám". (12.04.2005)