Reklama

Reklama

Příliš dokonalá podoba

  • Kanada Dead Ringers (více)

Bratři Elliot a Beverly Mantleovi jsou nejen jednovaječná dvojčata, ale navíc se oba živí jako gynekologové a jejich životy spojují stejné ženy. Sukničkář Elliot totiž vždy každou po čase přenechá svému nesmělému bratrovi Beverlymu. Ten se jednou do takto získané ženy skutečně zamiluje a pro všechny postavy destruktivní série emocionálně vypjatých situací nastane ve chvíli, když zrovna ta podvod obou bratrů odhalí. Příliš dokonalá podoba však nevypráví pouze o zničujících vztazích hrdinů. A to především proto, že je pod ní podepsaný slavný kanadský režisér David Cronenberg (Moucha, Dějiny násilí). Do tajuplného thrilleru o dvou gynekolozích a ženě s neobvyklými zdravotními problémy se promítly i mnohé z jeho fascinací lidskou tělesností a kovovými chirurgickými nástroji. V hlavní dvojroli mnohými cenami ověnčeného podmanivého snímku výjimečného režiséra se představil strhující Jeremy Irons. (Filmhouse)

(více)

Recenze (214)

Matty 

všechny recenze uživatele

Nedá se říct, že by to byl horor, vlastně to není ani klasický thriller, spíše romanticko-psychologicko-gynekologické drama, děsivé (na Cronenberga nečekaně) tím, co jenom tušíme, nikoliv tím, co je nám explicitně ukazováno. Je to ve svém sdělení naléhavý příběh jednovaječných dvojčat (k nerozeznání a přitom rozeznatelný Irons), která sice nejsou spojena fyzicky, ale často mají ten pocit. Není to ten typ filmu, v jehož závěru vám všechno docvakne a řeknete si „wow, tak takhle to teda bylo“. Sám jsem zůstal ještě několik dlouhých minut zadumaně sedět, přemýšleje, co tím chtěl mistr říci. Je v tom cosi notně znepokojivého, když si jedno z úchylných dvojčat nechá na zakázku vyrobit sadu chirurgických instrumentů na operování mutantních žen, bez ohledu na fakt, zda-li je později použije či nikoliv. Podobnými náznaky čehosi nepěkného je film prostoupen. Úmyslná nekonkrétnost je velice provokující, dává prostor mnohahodinovým diskuzím a osobně neznám jiného režiséra, který by si něco takového dovolil natočit stejným způsobem. Což nelze, coby důkaz Cronenbegovy osobitosti za každou cenu, než pochválit. 85% ()

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Jeremy Irons se ve filmu fakt snaží a předvádí hodně dobrý výkon, Genevieve Bujold je hodně zajímavá, Heidi von Palleske neskutečně krásná a z filmu je cítit Cronenberg. Ale jako by se držel nějak zkrátka a film se odvíjí neskutečně utahaným tempem, postrádá vypjatější scény a vlastně jen tak líně a nezajímavě proteče kolem. Jako nepovedený drogový trip. Délka filmu je naprosto ubíjející, pocitově ten film trvá minimálně čtyři hodiny. Až je mi to líto, ale tohle mi vážně moc nesedlo. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Příliš dokonalá podoba na mě zapůsobila jako téměř dokonalý film, u nějž jsem se od počátku nechal pohltit do tajů místy fascinujícího a současně znepokojivého příběhu. Přestože jsem z tvorby Davida Cronenberga viděl tímto včera již 17. film, stále tento režisér dokáže některými filmy stoupnout v mých očích ještě víc a překvapit, jakých námětů se někdy se svou zálibou v tělesných i duševních anomáliích a deformacích chopí. Příběh dvou bratrů, jejichž dlouhodobá silná spřízněnost zacházející až do nebezpečně silných rozměrů začíná po osudovém zvratu/střetu směřovat k drsné katarzi, jsem vnímal mnohem víc jako psychologické drama, než horror... ačkoliv v profesi obou bratrů, pravidelných bizarních motivech či děsivém vyústění se Cronenbergův rukopis nezapře. Nejen v momentu, kdy oba bratři s osudovou ženou chvíli tančí ve třech za doprovodu postaršího šlágru, jsem měl pocit, že se dívám na velkou filmovou klasiku, která mi až dosud plně unikala. Jeremy Irons předvedl v hlavní dvojroli přímo excelentní výkon. Sugestivní tíseň, jaká se na mě ke konci se smutkem stále více přenášela, nebyla rozhodně příjemná, přesto si odnáším silný nezapomenutelný zážitek, na jejímž konci cítím stopy podnětů k zamýšlení i bohaté naplnění příběhem a filmem samotným. [90%] ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Cronenberg opäť raz robí exkurziu do psychológie podvedomia, kde sprievodcami sú bizarnosť a depresia. Neobyčajne náročné dielo, sledujúce postupný psychologický rozvrat osobnosti, ktorá keď sa raz spustí, nedá sa už potom zastaviť. Paradoxne často takým spúšťačom môže byť aj láska. Základom je však mať na pamäti, že niektoré putá sa nedajú roztrhnúť a pokúšať sa o to môže narobiť viac zla ako osohu, je to cesta do pekla. Snímok určite nie je pre každého, snáď iba pre tých, čo si už na Cronenbergovu bizarnosť a ponurosť dokázali zvyknúť, pretože pokiaľ si na ňu zvyknete, už neodoláte. 80/100 ()

castor 

všechny recenze uživatele

Vždycky se o všechno dělili. O lidi, o zkušenosti, o potěšení. Oddělit šlachovitého Jeremy Ironse od jeho šlachovitého bratra Jeremy Ironse nebude úplně snadné. I když se svým chováním vlastně o mnohé postarají sami. Pomalý (a přiznejme si rozvleklý) a znovu bizarní snímek svérázného Davida Cronenberg, který je fanouškem živočišné bezprostřednosti, je co do hloubky a psychologie postav zase trochu jiný, a znovu dává prostor četným diskuzím. K zalíbení jsem měl ale tentokrát daleko, bavili mě jednotlivosti. Ve výsledku další Cronenbergův „divný“ film, kdy mě ovšem tentokrát ona jinakost úplně nebrala. ()

Galerie (59)

Zajímavosti (17)

  • Společné scény dvojčat byly provedeny prostřednictvím speciální počítačem řízené filmové/foto techniky Matte. Jednalo se o jedno z jeho prvních využití a spočívá v kombinaci dvou a více obrazových elementů do jednoho výsledného snímku. (Seabeast)
  • Robert De Niro odmítl hrát dvojčata Mantleových, protože by se prý necítil dobře v roli gynegologa. (Seabeast)
  • Traduje sa, že keď Jeremy Irons získal Oscara za film Zvrat Šťasteny (1990), akademici mu ho v skutočnosti udelili za jeho výkon v Príliš dokonalej podobe. (Macejko)

Reklama

Reklama