Přepadení! Jack Rozparovač

Tak tohle bylo z japonskejch krátkejch "pinku exploitation" zatím to nejúchylnější, nejzvrácenější a nej-"sleazy" (nenapadá mě český pojem), co jsem zatím viděl ... Páreček co se seznámí v cukrárně si to rozdává za pomoci vražd dívek, jen to je dokáže dostat do maximálního sexuálního "climaxu". Holka, která se zdá být původně ta šílenější jde svojí rolí od poloviny filmu docela do pozadí a borec se rozjede s nabroušeným cukrárenským nožem fakt hustě ve velkým. I když jsolu vraždy kamerově trochu mimo, jsou opravdu extrémně drsné a brutální, plus mají fakt nepříjemný zvukový doprovod, ze kterého mrazí v zádech... Nehledě na subžánr se celý film a hlavně závěr filmu zvrhne v brutální řezničinu a počet obětí, které týpek rozpáře, je vskutku nemalý!! Takže ne ani tak sex, jako brutální vraždění je obsahem tohoto ujetého filmu. Ale to není všechno, film je navíc ještě fetišisticky založen a celý jeho "systém" je totálně zvrácený. Hlavní představitelé pracují v cukrárně, kde se prodávají sladké dortíky a zákusky, dívky jsou vražděny výhradně cukrářským nožem, film střídá záběry sexu, vražd a pojídání jídla (svačiny, večeře, ...) v příbytku těch dvou šílenců... Což zrovna já osobně nemusím. Nemám fetiš snad na nic, natož na jídlo a když tam páře holku a hned potom si maže housku s marmeládou a láduje se s ní, tak mi to fakt zvedá kufr víc, než "obyčejný" krvavý mordy ... S jídlem jako fetišem jsem se setkal ve více filmech, někde mi nevadil, někde mi dobrotu opravdu neudělal, tento film je jedním z nich ... Ale jak říkám, nejdrsnější "japan pinku", ujetost, zvrácenost, jatka ... Jen pro okrajové a podobně zaměřené publikum!! Běžný divák tohle nemůže vychytat!! V rámci žánru ale super... (24.05.2009)

Japonský mrazivě erotický horrorový thriller s notnou dávkou řezničiny aneb když tě rajcuje jenom vraždění a tvá chlípná přítelkyně tě v tom podporuje neb jen pak jí to uděláš nejlépe. Sedmdesátková japonská atmoška, fakt ulítlý (ale dobrý) hudební doprovod, hodně dobré hlavní postavy a Japonky všeho druhu. A příběh vycházející hned z několika skutečných případů. (17.05.2017)

Kdyby se Japonci ještě tolik nebáli a tohle bylo skutečně explicitní i v té erotice, asi tomu dám trochu více, na druhou stranu i ta skutečnost, jak vidíme jen uměřenou nahotu, má něco do sebe, především pak vzhledem k násilnostem, které se zde odehrávají. Snímek je dobrou ukázkou toho, jak nahlédnout do hlavy šílence. (17.01.2018)

[FOD 2017] Pokud vám to v posteli neklape, tak zkuste někoho zabít. Vašemu chátrajícímu vztahu to vrátí jiskru. A pokud je on automechanik, tak opravdu nemusí vraždit nožem na dorty. V hajzlu to ale začne být ve chvíli, když si uvědomíte, že už vás váš drahý nepotřebuje, zahýbá vám s jeho hasákem a k tomu aby se udělal mu stačí rozšmelcoval krásnejm nahejm holkám hlavu na kaši. Pokud to někdo zfilmuje, tak otrlci můžou po projekci místo dortu servírovat hasák do hlav prvních odchozích. Mimochodem, ve filmu neustále někoho uklízí, takže bych film doporučil všem lidem s vytříbeným vkusem pro čistotu, třeba Chrisovi z Dovolenkářů. (05.03.2017)

Druhý díl násilné pink eiga trilogie režiséra Jasuharu Hasebeho zaujal diváky zejména skvostným propojením sexuální a krvavé roviny příběhu. Zároveň se jedná o kritikou nejlépe přijatý díl, i když Hasebe označuje za svůj největší úspěch předchozí Okasu! Nepřipravený divák nejspíš může být pobouřen zvráceností tohoto snímku, ale v rámci žánru se najdou i mnohem větší chuťovky, kvalitou ani ambicemi se však tomuto dílku povětšinou příliš nepřibližují. Co se týče dějového oblouku, tradičně nelze očekávat žádné zázraky, tentokrát si ale nemůžeme příliš stěžovat. Námět samotný je výborný a v 72 minutách nestačí nijak závazně drhnout. A to i přes fakt, že kvůli nátlaku studia sledujeme, po krátkém seznámení s postavami a příjemně bizarní scénce se spouštěcím impulzem, v podstatě sled opakujících se scének vražda-sex-jezení. Mistr Hasebe nám opět dokazuje, že i v žánru, který je považován za okrajový a hodný ignorance, si lze zajímavě pohrávat s psychologií a filmařským stylem. (09.03.2010)