Zmeškaný hovor II

Druhý díl, který již netočil Takashi Miike, víceméně navazuje na jedničku, takže se opět setkáme se zlým duchem malé holčičky Mizunumy Mimiko a se stejným zlověstným vyzváněním, které znamená, že ten, kdo zmáčkne tlačítko pro příjem, si to za 3 dny pěkně odskáče. Ano, kletba se nemusí přenést na adresáta, ale i na člověka, jenž si poslechne hlasovou zprávu. Jelikož doba pokročila a v Japonsku je již dávno běžná videotelefonie, uvidíme i jeden takový videotelefonický hovor, při kterém má jeden mobilista ducha za zády. Opět se dočkáme pátrání po minulosti ducha s berličkou v podobě flashbacků. A znovu nás čeká praštění zpřelamovaných končetin a několik nadprůměrných lekaček. V podstatě to samé jako jednička, jen více emotivnější. 7/10 Už se těším na třetí díl s všeříkajícím podnázvem Final. (30.05.2006)

Občas mi připadá, že některá pokračování dobrých filmů jsou spíše sabotáží původních snímků. Tvůrci ve snaze nějak rozvinout to, co se dělo v prvním filmu celý děj a zápletku zavedou úplně někam do prdele. A takhle jsem se cítil i při tomhle druhém zmeškaném hovoru. Původní, s jistou shovívavostí, docela originální nápad o osobní pomstě jedné holčičky, které ublížila jen její vlastní matka se zde utopil v nechutné kopíračce kruhovské chudinky holčičky, které ublížili skoro všichni. Navíc je samotný děj dosti zmatený a tak nějak nesedí dohromady a vůbec nic nevysvětluje a neodhaluje, nehledě k tomu, že o mobily a původní urban legend šíření smrtící zprávy tady už takřka vůbec nejde a připadalo mi, že zde jsou jen kvůli zachování jakési kontinuity s jedničkou (scéna s vysílačem, aby jsme náhodou nezapoměli, že to všechno začalo mobilními telefony, mě fakt rozesmála). A ten překombinovaný, zvratový konec, jsem tak nějak vůbec nepochopil, ale na to jsem si u asijské produkce tak nějak už zvykl. Děj, zápletka a scény v nichž se neobjevuje duch nebo neumírají lidi, jsou prostě na prd, když dojde na ducha, tak už je to lepší. No a z ducha koukajícího z kufru, jsem se málem podělal, to byl parádní nápad parádně zmáknutej. (22.01.2010)

Zdalo sa mi to o čosi slabšie ako jednotka, pričom celkový dojem je dosť rozpačitý. Boli tu síce miesta, ktoré vedeli slušne nastrašiť (hlavne prvá polovica filmu), neskôr sa však snímok začal utápať v prekombinovanosti deja, pričom záver už bol totálne mimo, paradoxne aj po hororovej stránke, akosi to tam už prestalo fungovať, pričom výborný atmosferický potenciál uhoľnej bane mi prišiel ako totálne nevyužitý a vôbec nie desivý. 60/100 (09.02.2015)

Horory nemám ráda, protože se zkrátka bojím. Mrtvolné ruce, chmatající odněkud zpoza rohu, nebo jiné děsivé a lekavé okamžiky, které mě přinutí se schovat pod peřinu, nejsou však důvodem mého nízkého hodnocení. Naopak Zmeškanému hovoru 2 se úkol vyděsit diváka docela povedl. Když se však snažím objektivně podívat na celý film, vidím naprostou pitomost, která je bohužel založena jen na těchto hnusných pohledech typu pokroucené mrtvé tělo kamarádky a děsivá holčička se zašitou pusou. Jen o tomhle by snad horor být neměl. Jenže Zmeškaný hovor 2 je na tom s příběhem snad ještě hůř než díl první - a to i přesto, že se jedná skoro o to samé, jen tam umírají jiní lidé a vrahem je také někdo jiný. Především je naprosto nesmyslný a má slabé herecké výkony. Něco takového si zkrátka vyšší hodnocení nezaslouží. ~(0,6★)~ (25.11.2009)

UFF! Že bude mať táto "dvojka" vyššie hodnotenie ako Miikeho jednotka by mi ani vo sne nenapadlo. Všetko je tu totiž o triedu horšie, herci prehrávajú, režisér tápe a príbeh každým ďalším frameom dementnie k idiotskému finále. UFF! Už mám dosť ázijských ducharín, pohľad na všetky tie sesternice a netere Samary, teda zlovestné čiernovlásky po záručnej lehote sa totiž stávajú paródiou samých seba. Minimálne 365 dní už nechcem vidieť nijakú ázijskú ducharinu, kurnik a to som bol na ne kedysi pekne namotaný... (19.10.2006)