Paprika

Zajímavý námět, který je bravurně zpracován. V klasicé animaci japonci naprosto dominují, protože jejich animáky jsou na té nejvyšší úrovni jak po stránce umělecké, tak po stránce technické. Škoda jen, že nemá Paprika poutavější příběh a zajímavější závěr, protože film sice výborně funguje, ohromuje imaginací svých tvůrců, ale nikdy vás opravdu nevtáhne, tak jako jiné anime. (23.05.2011)

Zběsilá fantasmagorie s pěknou grafikou, která se vzpírá jakémukoli racionálnímu chápání. Nic proti tomu, osobně jsem při sledování popíjel víno a ke konci už jsem se skoro propil do stavu, kdy by se mi Paprika mohla líbit... ale o tom to přece být nemá. A nakonec jsem si tak nějak uvědomil, že to hlavní, co jsem si z tohoto šíleného filmu odnesl, je intenzivní stesk po Cestě po fantazie, kterou mi tahle pakárna v mnohém připomněla a kterou ještě víc než dřív považuji za nejhezčí anime, co jsem zatím viděl. Paprika je proti tomu jen šílenost, kterou pustím zítra z hlavy - a bude mi to nekonečně jedno. (23.11.2013)

Nauka o snech trochu jinak... V Konově ryze surrealistickém vidění světa se sen-iluze nemění v realitu a realita v sen-iluzi (tedy programově nepřepíná mezi jednotlivými světy), ale realitu nahlíží jako pojem rovnocenně iluzivní/iracionální k definici snu-iluze, který je ve své podstatě... tvrdě realistický. Obě sféry jsou proto nerozlučitelné (tudíž i nerozlišitelné) a jediným vodítkem k jejich exaktnímu vydělení po "západním způsobu" je barva. Jenže vtip je v tom, že i ta se (podobně jako hudba) v průběhu děje ukáže jako navýsost nespolehlivý faktor. Jo, je v tom něco z P. K. Dicka, ale především hravá a nekontrolovatelně imaginativní škola principů dualismu očima a rozumem ostrovního lidu japonského (a potažmo i "celé" asijské populace). Výsledkem je manifest "ambivalentní Jednoty" pro kolbiště ruční animace, který zručně zacloní i jisté tendenční prvky a přehlcenost. A aby toho nebylo málo, zašla Paprika ještě dále (než by se odvážil průměrný psychoanalytik), neboť nadužíváním motivu "filmové iluze" se dá interpretovat i jako zamyšlení nad povahou samotné filmové tvorby - což je poslední věc, kterou bych od ní očekával! Takže, ať už ve mne barevný DVD cover či zeleninou zavánějící název vyvolával před zhlédnutím jakkoli nelichotivé a infantilní konotace, nyní je vše odpuštěno. // Dodatek: Na coveru to sice není nikde uvedeno, ale Paprika u nás vyšla i s bonusovým diskem! ;) 4,5* (09.04.2009)

Absolutní WTF, nevím co jsem čekal, ale tohle rozhodně ne. Vím, že Japonci jsou velice hraví a nápadití, jenže tohle by mě asi nikdy nenapadlo. Jasně splňuje to všechny aspekty, které by se od tohoto filmu dalo čekat. Jenže tak nějak všeho je moc. Naprosto jsem od začátku netušil o co tady jde a ani do konce filmu jsem to nezjistil. Takže nejspíš chyba bude u mě, ale prostě jsem se nedokázal s filmem ztotožnit ba co víc ani jsem ho nepochopil. Hravé, barevné, přeplácané prostě japonské, ale pro mě až příliš japonské. (31.10.2013)

Fanoušci anime a zároveň fandové Počátku Christophera Nolana mají jeden potencionální výrazný filmový rest- Papriku. Poslední animák režiséra Satoši Kona je naprosto šíleně překombinovaná vizuální pastva pro oči, který je plný naprosto bravurních nápadů, které díkybohu zároveň drží při sobě a přinášejí jednoho z nejvýraznějších zástupců anime posledních let. Ne nadarmo se Paprika nazývá předobrazem Počátku, už jen kvůli zápletce spočívající ve světě ve snech. Podobně jako Počátek je Paprika mind-fucková šílenost k jejíž pochycení veškerých prvků je zapotřebí velká dávka soustředěnosti. Satoši Kon dle předlohy spisovatele Jasutaky Cucuia vytvořil do detailu propracovaný film, který plně využívá svého potenciálu a zároveň je velmi chytrý a sedne spíše starším divákům. V první půlce možná Paprice přece jen chybí ten pořádný rozjezd, jakmile na něj ale dojde tak dojde na totální vizuální šílenosti, které jsou ale šílené v tom nejlepším slova smyslu. Paprika má vizuální dravost, bravurní atmosféru a především skutečně drží dohromady. Jedná se o typ filmu, který sice není dokonalý, přesto ale obsahuje spoustu důvodu kvůli kterým by si ho měl divák pamatovat. Po stránce animace je naprosto dokonalý, zároveň má v sobě ale mnohem více než vrcholné animované kvality. I hudba Susuma Hirasawi ve finále dodává závěrečnému zážitku hodně a především je Paprika ten typ filmu, který je postupně dokonalejší a dokonalejší. Čert tam skutečně vem první tempově slabší půlku, protože druhá půlka je výrazně lepší a především vše dospěje k bravurnímu finále, která oficiálně z Papriky dělá bravurně napsaný animák, který je strhující v mnoha ohledech. Paprika není dokonalá, nicméně je ale nejen zajímavá ale i velmi povedená a naláká k tomu dohnat si zbytek tvorby Satošiho Kona, protože se proslýchá, že Paprika je vlastně myšlenkovým a animační kombinací všech tří předchozích Konových filmů- Perfect Blue, Herečka tisíciletí a Tokijští kmotři. Krom tempa bych ve finále snad vyčetl i jisté pochybně přehnané nápady a možná občasné opakování již dosud viděného, přesto jde ale o strhující zážitek, který stojí za to vidět..... (18.08.2020)