Cesta

Soumrak lidstva aneb takhle to jednou s námi dopadne. Kdo si myslel, že na natočení kvalitního filmu jedna vystřelená kulka a putující otec se synem nestačí, tak se škaredě pletl. Cesta má tak silnou atmosféru, že by se dala krájet sekáčkem na maso. Trojice Hillcoat - Mortensen - Cave vyždímala z daného tématu absolutní maximum, což se odráží hlavně na depresivním pocitu při sledování. Nejvíce mne ale na celém snímku uchvátil jeho obraz. Po celou dobu totiž nenarazíte na jakékoliv pastelové barvy, pokud zrovna hlavní hrdina v krátkých záblescích nevzpomíná na pestré časy se svou láskou. Moře vypadá jako Londýnská stoka, zvěř se stala součástí historie, celkový look okolní krajiny je pouhá směs odstínů černé a bíle, takže i taková duha působí jako dar od Boha. Beznaděj a zoufalství na každém kroku. Konečně dílo pojednávající o konci světa, které má srdce a duši. (02.02.2010)

Říká se člověk člověku vlkem a v tomhle případě to platí dvojnásob. Minimalistická sonda do života dvou cizinců bez domova, kteří hledají nejenom cestu na jih, ale i jeden k druhému nedopadla úplně nejhůř. Vlastně dopadla nad očekávání výtečně. Snaha užívat si malé věci utopené v provazcích deště, jež smývá krev na cestě. Oba pronásledování stínem minulosti stejně tak jako přízrakem budoucnosti. Všechno je lží, jen smrt je skutečnou. John Hillcoat namíchal atmosféru z níž je cítit, že i kyslík musí být řidší. Předkládá obrazy, které divák znalí předlohy poznává, ale ve filmové řeči nemají až takový tah na bránu, jaký má ona literární předloha, což může být ve výsledku na škodu. Nicméně je to podívaná intimní a podobně depresivní jako předloha, což se v tomhle případě velice cení. Navíc má Hillcoat jedno eso v rukávu a tím je dokonale padnoucí hudba Nicka Cavea. (05.03.2010)

Komentáře typu "zbytečný film" nebo "zbytečná adaptace" jsou povrchní, alibistické a značí jen nevyspělost samotného tvůrce komentářů. Filmové adaptace mohou být dobré či špatné, ale rozhodně ne zbytečné. Pokud má autor (v tomto případě režisér John Hillcoat) určitou vizi, stoprocentně se na ni zaměří a obětuje ji vše (v případě Cesty co nejvěrohodnější převedení literární předlohy na filmové plátno), je příliš jednoduché mu to vyčítat a hlouběji se nad tím nezamyslet, zvlášť, když je to tak kvalitní film. (14.03.2010)

Neuvěřitelně atmosférický snímek. Film začne a hned se dostáváme do víru všelijakých událostí. Budování napětí, atmosféry a vztah otce se synem - to jsou stěžejní body tohoto skvělého filmu. I když, pár věcí mě na tomto trochu naštvaly. SPOILERY! Kdybych si nepřečetl obsah (který by se měl aktualizovat, mimochodem) tak bych pořád nevěděl, co se vlastně stalo, protože ve filmu to není ani jednou zmíněno. Na jednu stranu je to takhle dobře - divák si může tvořit vlastní teorie a není mu nic vnucováno, na druhou ovšem je celkem blbé, když celý film čekáte na vysvětlení, nebo alespoň na drobný náznak, a ono nic. Taky mi přišla natahována smrt Vigga, ale to je jen taková drobnost, filmu to nijak výrazně neubližuje. Konec SPOILERŮ. Pokud chcete jít na film, tak vám ho můžu doporučit všemi deseti, o tom žádná. Ale připravte se na hodně depresivní film, těžkou atmosféru a na fakt, že se nemusí vše vysvětlit. A i když jsem ve spoilerech uvedl, že se mi pár věcí nelíbilo, křivdil bych tomuto filmu a lhal bych sám sobě, kdybych tu nedal absolutorium. P. S. Myslím, že je zde film dost podceněn (ostatně na IMDb to má 7,7/10 při 16 000 hlasech). (28.02.2010)

Hillcoat rozhodně neprohrál, vlastně si ani nedovedu představit, zda-li by šlo McCarthyho knihu zadaptovat věrněji. Ale podobně jako Coeny i tady jej sráží k zemi otrocký přepis, který pro filmové médium některé pasáže zjednodušil, jiné vyškrtnul, ale nepřidal nic svého. Oceňuji strohou práci s obrazem, který netlačí diváka do oblíbených post-apokalyptických depresí, ale spíše brnká na pochmurně smutné struny, podobně jako Nick Cave. Každopádně jsem rád za to, že Hillcoat měl dostatečné koule, aby to natočil právě takhle. Na druhou stranu pachuť zbytečnosti tomu odpárat nelze, alespoň v mém případě. Sedm palců z deseti nahoru, do kina asi zajdu. Krvavého poledníku se bojím. (24.01.2010)