Pan Nikdo

když se ve veliké stručnosti snažíte o vybraném tématu vypovědět vyčerpávajícím způsobem a je to přitom téma bezedně hluboké, nevypovíte o něm nic, jelikož ztratíte cestu, jakmile překročíte kompetence rozumu své vlastní malé mysli a upadnete do naprostého, nesmyslného chaosu v tomto i všem ostatním: o tom a mnohém jiném je krásný film Synekdocha, New York. zde vidíte výsledek v praxi. (19.07.2010)

Originální film...a hlavně svého druhu experimentální snímek, blízký třeba Tykwerově Lole běžící o život. Život chápaný ve své komplexnosti jako křižovatka, neustálá dualita možného, buď x anebo, mince s možností ano x ne, zhmotněná ve své teoretické podobě paralelních vesmírů. Tam, kde kupříkladu Milan Kundera ve své Nesmrtelnosti nechává z pouhého gesta vzniknout hrdinku románu, jiný umělec, známý belgický režisér Jaco van Dormael, nechává ve svém scénáři z teoretických závěrů kvantové fyziky, teorie superstrun, vícedimenzionálního vesmíru atd. vzniknout hrdinovi se signifikantním jménem Nemo Nobody. Je nikým, jelikož je výslednicí mnoha různých křižovatek, které rozhodovaly, jakým směrem se bude ubírat jeho život. Coby nomen omen prochází pan Nikdo skrze nekonečné možnosti možného a vystihuje tak ryze postmoderní fenomén - defragmentovaný, nelineární, synkretický dějový chaos, přesně podle zákona entropie. Přesto má každá nahodilost svůj řád a chaos lze zmapovat pomocí stromovitého diagramu podobně jako kolejiště velkého vlakového nádraží. Režisér Jaco van Dormael natočil skutečně vícevrstvý a v tom nejlepším slova smyslu filosofický film (jistě, jde o jakousi pop-metafyziku, v mainstreamovém filmu nelze ani nic hlubšího čekat), přesto jeho meritem zůstává především stěžejní lidský cit - láska (a to ať už v jakékoliv podobě - nemusí to být nutně vždy ta partnerská, ale i rodičovská atd.). Proto se Pan Nikdo nejvíce jeví coby ,,Věčný svit paralelní mysli", abych užil aluzi k asi nejpodobnějšímu snímku Michela Gondryho. Van Dormael se neustále vrací k variovanému detailu oka - to, co vidíme, nemusí být nutně pravda, může jít o zdání, fikci, jsme zpátky v Platonově jeskyni. Symbol smyslového vnímání je vysokou četností zařazených záběrů detailu oka zbaven své výjimečnosti a ve vyšším rámci i platnosti. Stejně tak se řetězí i jiné symboly a motivy - železnice, kolejí, vody atd. Skutečně mimořádná je naprosto dokonalá forma (klidně bych i věřil, že Jaco van Dormael tenhle film připravoval celých těch 13 let, co měl tvůrčí pauzu a netočil...ve skutečnosti to bylo jen od roku 2001), filmový tvar dovedený k výjimečnému souladu obsahu a formy, experimentální závěry teoretické fyziky zabalené do neskutečně originálního výstupu - snad každý záběr je do detailu promyšlený, často se přelévají první a další plány záběrů, pracuje se s barvami, kompozicí, zažitými stereotypy...úchvatné jsou rovněž střihové přechody, obvykle digitálně zpracované makrojízdy kamer, střih asociovaný pohybem, rozebírání věcí... Mainstreamový film pro 21. století... Každopádně za to krásné vizuálno a vysoce sofistikovanou formální stránku si vysoké hodnocení bezesporu zaslouží... Podobné filmy: Věčný svit neposkvrněné mysli, Osudový dotek, Adaptace, Lola běží o život, Srdcová sedma (08.06.2010)

Asi tak do poloviny filmu by to byly pěkné čtyři hvězdičky s náběhem na pátou, pokud by se film vytasil s nějakým úžasným závěrem. Druhá půlka se ale, co se spletitosti týče, utrhne ze řetězu až příliš (vzhledem k jednoduchosti pointy naprosto zbytečně a nesmyslně). Hezky se na to kouká, režijně prvotřídní (ačkoli to svým způsobem je vykrádačka na vykrádačku), myšlenkově se to však zaseklo někde na začátku cesty. Občas jsem vzpomněl na jednoho svého známého, který s oblibou cituje Ghándího, "zasvěceně" hovoří o Platónově světě idejí, přimíchá do toho kapku fyzikálních teorií (o nichž jsem v životě neslyšel a podezřívám ho, že si je sám vymyslel) a myslí si, že je strašně chytrej, přičemž když píše na svůj blog, vypadá to jako práce žáka osmé třídy základní školy. Mr. Nobody mohl být velmi dobrým snímkem, to by se však musel držet více při zemi (Zemi). Zhlédnutí nelituju, ale jsem přesvědčen, že ten film sám o sobě nemůže nikomu nic dát (pokud si tam ten někdo nebude z vlastní iniciativy něco domýšlet), protože nic neobsahuje. (20.07.2010)

Je to dosť dobrá čiastočne romanticky ladená sci-fi dráma. Má výborný príbeh o mužovi, poslednom smrteľníkovi, keďže ľudstvu sa podarilo získať liek na nesmrteľnosť, ktorý si na smrteľnej posteli spomína na svoj mimoriadne bohatý život, lenže bol nielen plný dôležitých rozhodnutí, ale aj rôznych, vzájomne nezlúčiteľných možností, hlavne životov s tromi rôznymi ženami, na čo ale má svoje vysvetlenie a tak si musia jeho poslucháči zvoliť, čomu uveria. Spracovanie sa mi páči, ale dalo sa z toho získať ešte o trochu viac. Už od začiatku je jasné, že toto bude výnimočný zážitok, množstvo perfektných prvkov, či už v súčasnosti ale aj v budúcnosti, veľa výborných nápadov, jedna vynikajúca scéna strieda druhú, hlavne tá s anjelmi si ma úplne získala, dokonca ešte aj tá teenagerská romantická línia je až prekvapivo dobre zvládnutá a navyše to pôsobí tak netradične, vďaka čomu som bol skutočne veľmi zvedavý, čo sa z toho vyvinie. Len škoda, že po tej prvej tretine už cítiť, že film má svoj vrchol už za sebou a až príliš sa zameria konkrétnym smerom, teda hlavne na tú romantickú líniu, v tomto prípade vlastne tri a to na úkor predchádzajúcej rozmanitosti a nápaditosti, čo ma dosť mrzí. Kvôli tomu sa tu už nájdu aj slabšie miesta, hlavne pri línii s hysteričkou, ale zase ani toto nie je zlé, stále si to udržuje slušný štandard a navyše stále sa občas objaví niečo skutočne vydarené. A k tomu ešte ten originálny záver, toto bol skvelý nápad. Inak je síce pravda, že film sa tvári omnoho inteligentnejšie, než v skutočnosti je, kvôli tomuto štýlu to nakoniec ani nepôsobí ako plnohodnotný film hodný zamysleniu, ale skôr ako sled rôznych atrakcií, ale nad toto sa dokážem povzniesť, hlavne, že ma to väčšinu času veľmi bavilo. Herecké obsadenie je na tom dobre, Jared Leto vo svojej najzaujímavejšej úlohe, výborná Diane Kruger, veľmi dobre obsadené sú aj ich detské postavy, hlavne Juno Temple, ale až na Sarah Polley, ktorá tu má úplne otravnú úlohu mi sedeli všetci. Réžia a technická stránka sú skvelé, výborná a nápaditá vizuálna stránka, zaujímavá atmosféra, pričom niektoré sekvencie majú perfektné čaro, toto je úplne ideálne. A chválim aj výber hudby. Keby si film po celý čas udržal nápaditosť prvej tretiny, asi by som dal aj plné hodnotenie, ale aj tak sa mi to dosť páčilo, takéto netradičné filmy mám rád. 78% (29.06.2014)

Je mi líto, ale nejde o nic víc než efektně natočený blábol. Snad jen vzkaz pro ty, kteří tvrdí, že pan král má luxusní šaty zlatem vyšívané a drahokamy zdobené. Pan král je bohužel nahý a jediné, co jen na něm pozoruhodné, jak pyšně svou nahotu vystavuje na odiv a předstírá myšlenkovou hloubku tam, kde je plochý jako list papíru. Faidra to napsala hezky, nasrat, jo nasrat. Já dodávám, ale předtím bolestivě nakopnout... Celkový dojem: do minusu se jít nedá, takže třikrát podtržená nula. (10.06.2014)