Na východě ďábel, na západě jed

Na Dung che sai duk redux je fascinujícíje nekonečné zrcadlení, které nechává vyvstávat něčemu naprosto vzdálenému postavám, příběhu a nakonec i samotným myšlenkám. Právě na postavách je to nejpatrnější. Protože se zrcadlí jedna v druhé, navzájem prolínají, jejich vztahy se prostupují a proplétají, sebe sama vidí v druhých, není možné se k nim dostat blíž. To nechává vyvstat samotný prožitek, jehož síla nespočívá v tom, že mi záleží na postavě, že bych projektoval vlastní subjetivitu na hru stínů na plátně, jsem donucen ustavit ji v sobě, anebo se s filmem minout. Tříšt mraků zrcadlených vodní hladinou, kruhu jež vyprávění provádí, aniž by ale umožnilo se ho zachytit a nechat se provést filmem, to vše znemožňuje Dung che sai duk redux jen sledovat, ale také umožňuje ho prožít. (11.11.2010)

Rovnou se přiznám, že jsem předešlou verzi z roku 1994 neviděl, takže rozdílnost mezi původní a touto "redux" neboli znovuoživenou verzí posoudit nemohu. Názor jsem si však udělal již během filmu, a co mě zaujalo především, byl Wongův vizuál (nečekaně) v čele s kamerou. Zlatý písek, mračná nebesa nebo hra světel a stínů ptačích klecí a vůbec krajina s počasím jsou nasnímány nejen díky filtrům úchvatně. Hudební doprovod mě také uspokojil ba dokonce místy i nadchl, ale po obsahové stránce jsem se v tom milostném a poeticky laděném vyprávění občas lehce ztrácel. Příběh je rozdělen do časových období jaro, léto, podzim a zima, čemuž napomáhá lepší orientace, ale stále jsem byl mimo v samotném jádru věci a tím je to, co se na plátně děje. Nutno podotknout, že ač je zde celkem málo soubojů (navíc značně chaotických) a jedná se spíše o melancholické vyprávění děje, film mě ani na chvilku nenudil. Ashes of Time Redux bych dvěma slovy charakterizoval jako meditační báseň, tedy dílo zajímavé, leč ne pro každého diváka. (7/10) [Filmasia 2008] (04.12.2008)

Kto sa vyžíva v filozofických a romantických táraninách, pomaly plynúcom tempe, rozťahanej a pri akcii rozmazanej kamere, tak ten si príde na svoje. Sledovať romantiku v štýle "ja ho milujem, on mňa nie, zoberiem si jeho brata, až potom bude po mne túžiť" je psychicky vyčerpávajúce a strašne nudné. Kto čaká akciu a nečaká nudu, nedočká sa. (18.08.2018)

Bohužel zhruba v polovině filmu jsem zaregistrovala nepříjemnou skutečnost, že postava, kterou jsem považovala za jednu, byly vlastně dvě (je pravda, že mi děj nedával smysl, ale přikládala jsem to ospalosti a uměleckému záměru, takže jsem se ani nedivila), čímž pádem jsem nic ve filmu nepochopila, ale stejně mi to neva a myslím, že kdybych film neviděla, o nic bych nepřišla, zase na druhou stranu to, že jsem jej viděla mi nijak nepřitížilo, takže co? Nic. (18.12.2010)

Vizuálně úchvatná ale neúnosně utahaná podívaná, kde se více filozofuje a kecá místo toho aby se něco dělo. Celý příběh někdo něco vypráví a po chvíli jsem se ztrácel v tom, kdo je čí sestra a kdo bratr a vůbec kdo je kdo, čemuž pomáhá fakt, že si byli všichni herci strašně podobní. I když by to podle obalu mohlo vypadat, že se jedná o snímek podobného řezení jako byl "Hrdina" nebo "Tygr a drak" ale nenechte se zmást. Bitky jsou tu cca dvě a pokud během nich mrkenete mohly byste o ně přijít, čímž naznačuju, že jsou krátké a ještě nepřehledné. Jediná světlá stránka filmu je jeho opravdu podmanivá audiovizuální stránka, která už v dnešní době ničím nepřekvapí ale pořád je se na co koukat. Přesto nevím co tím chtěl básník říci. (04.04.2009)