Stínu neutečeš

O tom, ako sa rúca starostlivo budovaná fasáda rodinných tajomstiev pôsobením času a ich vlastného naliehavého bujnenia v zásuvkách zamknutých úst. O tom, ako tajomstvo násilím držané aj pred najbližšími, vrastie do človeka a nevie sa ho už vzdať. To je zrejme hlavná téma tejto, na české pomery nezvykle temnej drámy, pretože navodené konflikty a motívy z ďalekej minulosti sa ďalej nejako zvlášť nerozvádzajú - autorke nejde o vykreslenie minulých dejov, ktoré sa odohrali a viedli k neveselej súčasnosti tejto rodiny, ale práve len o aktuálny vývoj drámy medzi nimi, patologický v zabehaných koľajach, ktorý sa tlakom vystupňuje do krízy. Deje sa nevysvetlia do tej miery, aby sme plne pochopili ich pozadie, ich ignorovaním by sme mohli povedať, že ide len o klasický každodenný príbeh dominantnej pedantnej ženy držiacej všetko pevne pod kontrolou a jej muža, ktorý uniká tým, že nasáva, pričom ona to rieši tak, že do konfliktu zaťahuje ďalších ľudí, najlepšie z rodiny, aby nemohli nijako uniknúť. S oným pozadím a pátraním, ktoré vytvára nepretržité napätie snímku, je to však omnoho plastickejšie, i keď sa nakoniec vyjaví, že to vlastne nebolo tým najpodstatnejším... Oproti väčšine súdobých českých drám, ktoré plávajú po povrchu a svoj konflikt vystavujú okato na obdiv, STÍNU NEUNIKNEŠ znepokojuje svojou náznakovitosťou, nevypovedanosťou, majstrovskou evokáciou pocitov a budovaním napätia v tej - z pohľadu diváka - možno takmer triviálnej historke. Kým iné filmy sa snažia vytvoriť dramatický vír, debutujúca autorka Lenka Kny pracuje s nenápadnými bublinkami na povrchu, ktoré prezrádzajú neviditeľné vrenie pod hladinou... Ďalší nanajvýš pozoruhodný český debut v tomto roku ! http://www.nekultura.cz/film-recenze/stinu-neuteces.html (30.11.2009)

Jestli může manželská krize trvat 60 let tak to potěš koště! Tohle je zde zcela evidentně nepochopený film. Většina hodnotících mi tak trochu vlastně připomíná vnučku Katku. Ani ona nechápe dobu ve které prarodiče žili a co sebou nesla. Stalin, hladomor na Ukrajině, válka a fakt, že NKVD odvlekávala Rusy a Ukrajince z Čech zpět do Sajuzu atd... Ti štastnější skončili někde v Norislku s návratem nejistým... Kdo tohle neví, bude se těžko chytat. Kdo dá filmu šanci, má možnost spolu s Katkou rozplést ten starodávný příběh a rodinnou bolest. Já tomuto psychologickému dramtu šanci dal a nelituji. Ano, film plyne pomalu. Záběry jsou táhlé, někdy snad i zbytečně dlouhé. Ale stáří nemá rádo spěch. A stáří film vykreslil dokonale. Adamová s Lanďákem tu hrají naprosto skvěle. Mimochodem včera jsem viděl babičky dobíjejte přesně, kde šla z Havelkové fakt hrůza, ale Adamová ji v tomhle filmu ještě trumfla. Ty její naštvané kukuče brrrr... ! Někdo zde kritizuje Landovského ruštinu, já nejsem Ukrajinec, nevím tedy jak moc se jazyk liší. A k tomu, že byl celý film ožralý se raději vůbec nehodlám vyjadřovat. Prostě hrál skvěle jeho roli jsem mu naprosto věřil a ten mix jazyka mi tam seděl. K téhle dvojici elitních hereckých bardů šoupli překrásnou mlaďounkou Helenu Dvořákovou a to bylo to pravé. Skvěle tam konstrastuje jak svojí nevinností, tak svojí naivností, která se pomalu s tím jak proniká hlouběji do osudu rodiny rozpouští jak vosk nad plamenem... Zdejší hodnocení fakt nechápu. Dávám za 4 králíky. * * * * (11.08.2020)

Motiv Evzenie k rozvodu po tolika letech mi unika. Kdyz neberu v potaz, ze Landovsky svou povahou hral snad sam sebe a zivot s nim si nedokazu predstavit:-). Namet vice nez zajimavy, cely pribeh je ale hodne plose odvypraveny a temer bez atmosfery. Za me promarneny potencial, na rezisersky debut ovsem zadna tragedie. (22.12.2014)

Lenka Kny předvedla standard televizních filmů na ČT v neděli v osm. Téma vyrovnávání se s minulostí si zdá se čeští režiséři poslední dobou oblíbili, v tomhle podání je ovšem výsledek velice rozpačitý. Mladá právnička kupodivu vůbec neřeší, že její dědeček kdysi na Ukrajině se vší pravděpodobností vraždil židy, zato se celý film diví, proč se s ním chce babička rozvést, ačkoliv je zřejmé, že ti dva si navzájem ze života udělali peklo (manipulativní ženština versus ožrala). Snaha o to nepostavit se na něčí stranu se tu mění v bezradnost. Děj se navíc odehrává ve třech lokacích (kéž by to jistil zručně napsaný scénář) a všechny postavy kromě ústřední dvojky jsou víceméně šablony. P.S. S arogantními slovy o tom, že na to, jaká byla tehdy doba, se vymlouvat nedá, si dovolím nesouhlasit. (11.12.2009)

Že to nebudí svou trapností hlasitý smích jako největší letošní zvěrstva, je věc jedna. Že tam krom hartusivého Landovského není snad jediná pozitivní stránka, je věc druhá. Amatérské, prkenné, arytmické a skrz naskrz televizní. Téma sice zajímavé, ale tohle středoškolské zpracování ho sráží na kolena. Pokud chcete něco podobného, ale o tři třídy lepšího, zkuste zajít do divadla na Uhdeho Zázrak v černém domě. Od toho se Lenka Kny měla učit, jak se staví příběh o rodinném tajemství. Tahle směsice divných dialogů, vybydlených postav a křečovitého lyrismu si pozornost nezaslouží. Určitě ne v čase, kdy vznikají filmy jako Protektor či 3 sezony v pekle. (30.11.2009)