Dar

Netuším proč, ale chce se mi bůhvíproč napsat, že tohle bylo velmi pěkně natočené politicky korektní drama. ten termín politicky korektní tam hraje důležitou roli, protože režisérka a scénáristka Shana Festeová obrousila možné kontroverzní hrany, které podobný druh příběhu mohl obsahovat a napsala i zrežírovala příjemný a dojemný film o ztrátě v rodině a o vyrovnávání se s tímto břemenem. Osobně bych čekal, že některá místa na dějové lince budou více zauzlovaná a že zobrazovaný rodinný rámec bude více dysfunkční (nevěra atd.), ale tohle je americký a spíše mainstreamový film, byť byl objeven díky úspěchu na ,,nezávislém" festivalu v Sundance... Každopádně se na něj vyplatí podívat... Podobné filmy: Sladké zítřky (08.03.2010)

Když se syn Kevina Bacona stane nepohodlným v očích skupinky mladých výrostků, oholí si hlavu a začne leštit bouchačku, když se syn Joaquina Phoenixe ocitne pod koly auta, uzavře se do sebe a než zjistí, že právníkem případu je samotný pachatel, téměř se utrápí k smrti. Když přijde o syna Pierce Brosnan, půjde na to zase krapet jinak. Další variace na téma ztráta dítěte špatná určitě není, je to tak trochu do „hezké podoby“ obroušená záležitost, která záhy po závěrečné stmívačce zapadne do škatulky filmů, které vámi projdou a neublíží!! (20.07.2013)

V dialozích, kdy Susan Sarandon kladla sama sobě a také Pierci Brosnanovi pořád dokola otázky, na které nikdo neznal odpověď, jsem čekala, který z nich to nevydrží jako první a konečně řekne na plnou pusu všechno. On se snažil vydržet co nejdéle nohama pevně na zemi a nemyslet na bolest, ona žila jen pro to, aby se dozvěděla co nejvíce informací. Moc se mi tady taky líbila Carey Mulligan a Johnny Simmons, kterého jsem měla možnost vidět hrát poprvé. Velmi silný film. (21.07.2013)

Film o tom, jak se lidé v jedné rodině s různými charaktery vypořádávají se smrtí staršího syna. Matka Susan Sarandon je psychicky labilní a neschopna přijmout fakt, že její dítě je pryč. Otec Pierce Brosnan nikdy nedával city najevo a smutek v sobě dusí snažíce se jít v životě dál. Mladší syn se vzpamatovává ze smrti, kterou moc neřeší, protože bratra neměl moc rád (bratr byl vždy v rodině na prvním místě, zatímco on jen černou ovcí) a do toho se zbavuje závislosti na drogách. Do jejich života ještě vstoupí synova těhotná dívka, která se s ním ještě ani pořádně neznala a hned otěhotněla. Role Carey Mulligan mi dost vadila, i když je to sympatická herečka. Ono přijít do truchlící rodiny s tím, že jsem těhotná s jejich mrtvým synem a jestli tedy u nich můžu žít, protože máti je blázen a po uši v dluzích. Role Aarona Johnsona je minimální (v součtu se jeho postava objeví tak na 5 minut) a tudíž si nemůžeme udělat obrázek o člověku, pro kterého rodina tolik truchlí. Jako sonda do vyrovnání se se ztrátou a smrtí pěkné. (20.02.2011)

Bolestné, dramatické, uplakané, histerické, nevyrovnané, nadějné, zajímavé. Prvních pět minut (jak vystihla má kamarádka) je opravdu těch nejzajímavějších, kde se dozvíte vlastně všechno. I přesto scéna v autě kdy rodina jede z pohřbu byla dostačující i beze slov. Během filmu se několikrát objeví klasická americká gesta a fráze, přesto se neubráníte slzám. Susan Sarandon hrála tak neskutečně šílenou ženu, která mi lezla neskutečně na nervy. Bratr věčně pod vlivem drog a otec Pierce odolávající spánku, aby mohl dávat rodině nějaký řád. Do toho skvělá Carey Mulligan a máme takový hezký uplakaný film, který díky bohu, končí relativně dobře. Film, který rozhodně není na každodenní promítání. Ta Carey má tak hustý vlasy, už se těším ke kadeřníkovi.. (12.05.2010)