Lovec kořist

Poslední ze tří šmoulích Power Rangers a Kurt Russell chodí sem a tam po poušti jak Beduíni s Alzheimerem, dělají si naschvály, vyhrožují, kdo komu rozšlápne planetu a bacají se, až jim teče červená. Světe, div se, nakonec se z toho vyklube vesmírně nesmírné přátelství.. To je v kostce zápletka nízkorozpočtového sci-fi pana Collory, které sice opravdu vypadá velmi levně a je evidentní, že si jeho prostřednictvím autor udělal ohromnou radost, ale až na reverzní úvod (kdy nevíme, kdo je kdo) je Hunter Prey strašlivě neoriginální a vrávorá jako opilec na tenké čáře mezi vykrádáním a poctou dnes již kultovního Enemy Mine. Ubozí Cydoniané, když jim začne téct z nosu, musejí toho mít plné oči.. (23.08.2010)

Na tomhle filmu se ohromně podepsala jeho nízkorozpočtovost. Tvůrci by pravděpodobně předvedli mnohem víc, zapojili by tam více ras, více postav a více bojů, nedostatek peněz to všechno zhatil a tak zůstaly jen dobré masky a zajímavá zápletka. Stopáž je průměrně dlouhá, ale v tomto filmu občas působí nekonečně. Chvílemi nenabízí nic jiného, než chození po poušti a to je dost málo. Závěr je trochu překombinovaný, ale přesto celkem inteligentní. 66% 23.08. 2010 (23.08.2010)

No vida, nakonec se z toho vyloupl poměrně příjemný scifilmík. Je z toho sice patrná úporná snaha dostat za málo peněz co největší množství muziky, ale já si na laciný vzhled poměrně brzy zvykl. Lepší tři hvězdy. --- Prakticky za barákem mám proslulý Růžičkův lom, tak myslím, že tam v létě natočím podobnou blbůstku :) (14.04.2012)

Hodně zajímavá sci-fi jednohubka potvrzující pravidlo: Za málo peněz, hodně muziky. Jednoduchý, ale velice zábavný námět, úsporný, ale přesto velmi efektní vizuál a chytré dialogy. Místy jsem měl pocit, že koukám na film ze zlatých 80-tek, ale přesto na něm bylo něco, co ho odlišovalo a Hunter Prey není rozhodně žádné hloupé béčko s ošklivými maskami. Ba naopak. (07.07.2013)

Minimalistické fandovské (!!!) sci-fi odohrávajúce sa na vyprahnutej planéte podobne ako Pitch Black má svoje prekvapivé dejové momentky a nejakým zázrakom si dokáže udržať pozornosť počas celej stopáže, pričom v podstate sledujeme len doberanie sa dvoch postáv. Na štyri to nepôjde, to by som sa Petersenovmu Enemy Mine vysmial do očí. (17.10.2010)