The War of the Worlds
H.G. Wells' the War of the Worlds
The War of the Worlds
Režie:
Byron HaskinScénář:
Barré LyndonKamera:
George BarnesHudba:
Leith StevensHrají:
Gene Barry, Ann Robinson, Les Tremayne, Robert Cornthwaite, Sandro Giglio, Lewis Martin, Jack Kruschen, Ralph Dumke, Carolyn Jones, Cedric Hardwicke (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Tato mrazivá adaptace děsivého románu H. G. Wellse o invazi Marťanů, naplněná oscarovými speciálními efekty, přináší divoké vzrušení, žhavou akci a nepolevující napětí, které vám nedovolí vydechnout. Gene Barry (televizní Bat Masterson) a Ann Robinson (televizní seriál Fury) jsou jedni z lidí, které zaujala havárie objektu, připomínajícího meteor... až na to, že jeho posádka rozhodně nebyla přátelská. Útok na Zemi je v plném proudu a marťanské stroje – vznášející se nástroje destrukce ve tvaru "labutí” –, stejně krásné jako děsivé, si neúprosně klestí svou cestu zkázy. Válka světů, natočená v produkci George Pala (Když se světy srazí) a v režii Byrona Haskina (Ostrov pokladů), je obecně považována za jedno z nejlepších sci-fi všech dob a získala tři nominace na Oscara. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (88)
Na svou dobu tak velkolepé a oskarovými speciálními efekty ověnčené science fiction, podle románu H. G. Wellse, se teda až moc nepovedlo. Těm efektům dávám samozřejmě palec nahoru, stejně tak i poslední apokalyptické scéně a předloze. Pak jsou tu ale věci, které by si zasloužily spíše palec dolů. Hlavně teda obsazení - hlavní ,,hrdina" se celou dobu tváří jako nějaký politik, který právě zpronevěřil pár melounů a nějak se snaží vykroutit (nechápu, co ve filmech na těhle vědátorech kočky vidí) a nemůžu si vzpomenout na jedinou prospěšnou věc, kterou udělal. Nesympatický hrdina prostě táhne film dolů, to je jasný. Dál tu je taky scénář, který má místy opravdu nelogické jednání i dialogy. No mohlo to být váborné sci-fi. V tomto ohledu bych spíš doporučil Spielbergův remake, ale tohle taky ujde. ()
"In the first world war for the first time in the history of men nations combine to fight against nations using crude weapons of those days. The second world war envolved every continent on the globe and men turned to science for new devices of war fair, which reached to an unparalleled peak in their capacity of distruction. And now, fraught with the terrible weapons of super-science, menacing all mankind and every creature on Earth, comes: THE WAR OF THE WORLDS!" ()
Vojna svetov je možno najlegendárnejšia filmová invázia z vesmíru 50tych rokov. Podľa môjho názoru ale asi najviac z podobne ladených veľkofilmov zostarla. Asi je to preto, že sa snaží ukázať na rozdiel od iných, komornejších diel úplne všetko a tie lietajúce taniere dnes, ale ani takých desať rokov po vzniku filmu nemôžu a nemohli na divákov pôsobiť nijak megalomansky. Mimozemšťania sú tiež ubercool, ale tie z Invaders from Mars len tak niečo neprekoná :). Videl som veľmi dávno a asi už nikdy nenaberiem odvahu ísť do toho znova. VIDENÉ ZNOVA: Vojna svetov ma na druhý krát príjemne prekvapila, pretože som v nej už nevnímal tú počiatočnú rozpačitosť. Teda až na masky mimozemšťanov, tie skutočne nevyšli. Inak sa Haskinovi darí aj napriek zrejme nie bohvieakému rozpočtu vyvolať dojem totálnej skazy a potreby pacifizmu. Kresťanské posolstvo je v poriadku, pretože ono to náboženstvo by asi bolo to jediné, čo by nám v takomto prípade ostalo ako posledná nádej. ()
Mám rád inteligentní sci-fi. Střílení po všem co se hejbe a ničení krásných amerických měst plných hrdinných lidí, mezi dobré náměty nepatří. Když se všem zastavily hodinky, smutně jsem si povzdechl a vzpomněl na "think of a brig wall" Městečko prokletých, jež formovalo můj pohled na filmové fandovství. Američtí generálové prohánějící se Kalifornií v tancích a střílející ubohé futuristické (pardon, Kaplického) placky s tykadly a schopnostmi super výkonného laseru, tomu neříkám chytrý film. O Dnu nezávislosti se dá říct aspoň to, že už měl nástroje na spektakulární podívanou. ()
Anglický spisovateľ Herbert George Wells napísal v roku 1898 vedecko fantastický román "Vojna svetov", v ktorom opísal agresívnu mimozemskú inváziu na našu planétu. Mars zaútočil na Zem. Bohužiaľ som ešte túto knihu nemal možnosť čítať. Videl som však filmovú adaptáciu, ktorú v roku 2005 natočil režisér Steven Spielberg. No a teraz som si pozrel aj verziu z roku 1953. Tá nie je ani zďaleka tak akčne bombastická ako tá Spielbergova. No určite poteší všetkých divákov, čo majú radi klasické americké sci-fi filmy. **** ()
Galerie (96)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (24)
- Marťanské válečné stroje měly každý asi dvacet drátů. Některé byly pro zavěšení a manévrování, zatímco jiné přenášely energii do různých světel a mechanismů. (Marek06)
- Vzhľadom k faktu, že v roku 1953, keď film vznikol, sme ešte nevyslali žiadny satelit do vesmíru a naše znalosti slnečnej sústavy boli značne obmedzené, obsahuje film niektoré tvrdenia, ktoré veda vyvrátila. Tým najväčším je samozrejme fakt, že vyspelá mimozemská civilizácia na Zem prišla z Marsu, keďže dnes vieme, že žiadna takáto civilizácia neexistuje. V úvodnom monológu sa tiež hovorí, že Marťania zvažovali život na Jupiteri, Saturne, Uráne a Neptúne. Jupiter je dokonca zobrazený ako lávový svet a o Saturne je povedané, že jeho povrch je pokrytý hrubou vrstvou ľadu. Avšak tieto štyri planéty patria medzi plynné obry, ktoré nemajú kôru, hustá atmosféra prechádza rovno do plášťa. Vo výpočte planét navyše nie je uvedená Venuša, možno preto, že v tej dobe sme o nej ešte veľa nevedeli. (ČSFD)
- Zvukové efekty tepelného paprsku marťanských válečných strojů byly vytvořeny ze tří elektrických kytar hraných pozpátku. Zvuk marťanského křiku poté, co ho Forrester (Gene Barry) zasáhl, byl směsí mikrofonu škrábajícího po suchém ledu a ženského výkřiku přehrávaného pozpátku. (Marek06)
Související novinky
Hollywoodské hobby? Prznit klasiky
Filmaři v Hollywoodu se nejspíš rozhodli plýtvat všemi možnými zdroji na většinou nepotřebné a obvykle nepříliš kvalitní remaky. Ostatně co fungovalo už jednou (dvakrát atd.), bude fungovat o… (více)
Reklama