Den nezávislosti

Sci-fi komedie - tu snůšku americky patetických keců a americky heroických gest přece nikdo nemůže myslet vážně. Slušně obsazené, slušně zábavné, slušně vtipné, slušné triky, po obsahové stránce slušná kravina. Jsou dva způsoby, jak se u toho nadprůměrně pobavit a nehodnotit odpadem: A) mít velký smysl pro humor a sledovat to s patřičným nadhledem, B) přepnout si na mozku páčku do pozice OFF... C) případně obojí zkombinovat, jak se to povedlo mně:-). 75% (09.03.2009)

"Kradu, kradeš, krademe." Aneb Emmerich s Devlinem se sešli, naházeli do společného kotle své mozkové výplody, řádně zamíchali a vznikl z toho nepoživatelný blivajz. Vypnul jsem mozek a chtěl jsem se jenom bavit, jenže tady by nepomohla ani mozková lobotomie. Mohutná lavina klišé a stupidity mně smetla tak, že podruhý už bych si to nechtěl zopakovat. (11.05.2003)

Emmerichovi se s dávkou patosu utrhla ruka. Bill Pullman je se svým hrdinným prezidentem úplně mimo, Will Smith jde do trapnosti, Jeff Goldblum jako by nebyl - prostě takový menší přeceněný průšvih. Nepřiznaná variace Války světů nevyšla a i přes strhující scénu s destrukcí Bílého domu mám vůči tomuto filmu averzi. (26.01.2006)

Otevřeně řečeno, nepokládám se za fanouška nanejvýš svérázného režiséra Rolanda Emmericha a jeho pompézních megalomanských filmů. Téma mimozemské invaze jsme si v béčkových sci-fi filmech před Emmerichem užili nesčíselněkrát a Emmerich si zkrátka řekl, že když už nestihl natočit tu první, tak natočí aspoň tu největší mimozemskou invazi v dějinách filmu. Takže nebe zahltil tisíci gigantických, no to dá rozum, že létajících talířů, proč nevyužít klišé, které má filmový divák dokonale vstřebané v krvi. Monstrózní umělá tělesa mají desítky, ba stovky kilometrů v průměru a scénáristu ani režiséra zjevně nezatěžuje problém pohybu tak přerostlých dopravních prostředků v gravitačních polích měsíců a planet naší sluneční soustavy ani to, že se zde objeví tak říkajíc zčista jasna. Prostě kde se vzaly, tu se vzaly. Jinak je to nadstandardně patetické, vlastenecké a hrdinské. No, kdo se asi vsouká do stíhačky, aby neohroženě čelil mimozemské invazi? To dá rozum, že americký prezident. Emmerich zatím žádný skvost v rámci žánru nenatočil a Den nezávislosti není výjimkou. Celkový dojem: 40 %. (03.01.2008)

Pravděpodobně nejzábavnější a nejvelkolepější invaze šmejdů z vesmíru. Scénář je plný patosu, hrdinských proslovů, ale i nadsázky a vše funguje na jedničku z hvězdičkou. Efekty jsou po celou dobu špičkové, Will Smith je gangsta, Jeff Goldblum je eko, Bill Pullman je ultimátní prezident Spojených států, extrémní sympaťák, milující manžel a rodič, pravdomluvný politik, pro svůj národ hrdina do posledního dechu. Tedy přesně zapadá do tohoto opakujícího se amerického snu o tom, jak nakopou zadky jakémukoliv světovému nepříteli. Ženské osazenstvo taky nijak nezaostává, jen ta prezidentka Roslin mohla dostat více prostoru, ale další dvě ho mají dost a povinnou vztahovou a emoční výplň zastupují tak, jak je v tomto druhu filmů třeba. Celkově je tedy toto sci-fi příkladem parádní explozivní fantastické akce, která se napoprvé určitě neomrzí a vlastně se neomrzí nikdy. Osobně mám ale stejně nejraději první temnější část. (19.10.2008)