Proměna

Vždycky mě udivuje, když se natočí nějaký mysteriozní film, povětšinou bývá srovnáván s Lynchem, i když s ním má společného opravdu velmi málo. To jen tak na okraj. Hororová atmosféra je zezačátku nádherně naťuknuta, přičemž dále se jí už nedrží, což je dobře. Atmosféra přitom ale vůbec neupadá, možná by to chtělo jen nabídnout divákovi větší motivaci k příběhu, ale to už beru jako osobní problém. Bavilo mě sledovat proměnu obou hereček (mimochodem obě se dokázaly uvěřitelně vžít do role) a zároveň jsem se cítil nějak deprimovaně stejně jako ony, i ta frustrace na mě z plátna dokázala přejít až jsem z toho znervózněl. I s koncem se vypořádali tvůrci obstojně, i když po obsahové stránce se dal očekávat, ale formou nikoli. (07.05.2010)

Nebudu si hrát na chytráka, ale já to prostě nepochopil.... Nebylo to nudné, ale ani zábavné. Něco se dělo s ženou a vypadalo to, jako by se její mrtvá sestřička imaginárně vtělila do ní, ona žila její život až do chvíle, kdy se začala zase stávat sama sebou. Takto jsem to pochopil. To je hodně divné, že? 2* za dvě nádherné protagonistky, kterým věk snad jen prospívá!! :) (16.03.2011)

Budu se na to muset podívat ještě jednou s pořádnými titulky. Tato lehce psychedelická hříčka na pomezí dramatu a thrilleru se zabývá hledáním minulosti, identity. Byla snaha rozdělit čas pro Sophii a Monicu fifty fifty, ale přijde mi že Sophie se nadřela více a smetanu slízla Monica. Velmi působivý a zajimavý nápad je postupná proměna hlavní hrdinky ze Sophie na Monicu, ještě že máme ty machry na počítačovou grafiku a animaci. Je to na Vás jak si tuto dějovou skládačku plnou flashbacků vyložíte. Ještě musím zmínit, že atmosféra je dosti silná a někdy nedá dýchat, zejména v první půli. Pak mi to přišlo až moc rozdrobené, uvidíme, co přinese další podívání, nejsem si totiž jistý, zda jsem si konec vyložil správně. (01.02.2010)

S hlavní hrdinkou jsem zejména ve chvíli, kdy se jí byt mění před očima, dost soucítila, protože se moc dobře pamatuju, jak jsem jednou po návratu z tahu všechny přítomné halasně obviňovala, že mi museli přestavět kvartýr, jelikož přes tu sedačku jsem musela upadnout rozhodně a pouze proto, že tam nikdy předtím nestála. Ale soucit není pro vztah ten nejlepší tmel a tak už záhy jsem se místo účasti začala pošklebovat všem, kteří se na Ne te reourne pas podíleli, s malou výjimkou Sophie a Moniky - tyhle dvě jsou zkrátka i ve věku, kdy se některé už těší na vnoučata, naprosto neodolatelné. Poněkud to ale ubírá na působnosti obav hlavní postavy, mně by fakt, že se měním v signoru Belluci, přišel jako obstojný terno. (25.11.2011)

Psychické poruchy v dospělosti si Jeanne "přivodila" před osmým rokem svého života. Prožívá život se svým mužem a dětmi a přitom se sama sobě ztrácí a prožívá život někoho jiného. Psychothriller, který nakonec měl závěrečné rozuzlení a celkem dobrou atmosféru. Sophie Marceau i Monica Bellucci jsou pro film přínosem ( a moc hezkým ). (24.02.2011)