DonT Stop

7/10. Neprávem nedoceněný a přehlížený film, který si svým stylem nezaslouží zapomenout. Jasně, nemá to takovou kvalitu a přesah jako měl Občanský průkaz, ale film své kvality rozhodně má a moc se mi líbil. Svěží a nové tváře odvedly dobrou práci a celková stylizace byla působivá. Závěrem snad jen R.I.P. Pavel Zedníček. (07.03.2021)

Film pre našich tatkov. To, čo sa tam odohráva, sme mi už vďaka bohu nezažili. Punk bol určite nástroj, ako sa dalo rebelovať, čo môžeme vidieť. Mladí chlapci z hereckých škôl sa úlohy zhostili pekne. Dialógy realistické, prevedenie taktiež. Osobne som sa najviac tešil na Svarinskú, ktorá si však veľa nezahrala. Škoda. Ďalej úplne v šoku som zostal z Coxa, ktorý vyzerá jak mladšia kópia Langmaiera. Film ma pútavý dej, zaujímavé prostredie a našlapaný podmaz. Obsahuje aj niekoľko zaujímavých myšlienok, ktoré sú trefné a pasujú aj na dnešnú dobu. 3 z 5 (27.10.2012)

Jako zasloužilý účastník punkovejch podzemních začátků jsem s tímto snímkem zažil velkou nostalgii. Koncertní energie byla úžasná a při vzpomínkách na první poslech alba London Calling jsem měl zase husí kůži na zádech. Hudebně jsem si tento snímek zkrátka stoprocentně užil, ale vážnější druhá polovina poněkud ztratila tempo, což by se při punku stávat nemělo. Dovolím si vyjádřit myšlenku, že si tento snímek nemůže pořádně užít nikdo, kdo divokým pogem kdysi nevytáčel strážce kulturní čistoty socialistickýho národa, ale moc rád bych se mýlil. (20.07.2013)

"Co to máš na sobě? To se nemůžeš oblíkat slušně? Tomu říkáš muzika? Co to máš za kamarády? Ty jsi snad úplně blbej".. Sice film mapuje rok 1983, ale je tam tolik příznačných situací i pro dnešní dobu (já u každé hádky s rodiči musela přikyvovat "to znám"), české vnímání "odlišného" se navíc nijak moc nezměnilo. Ale k filmu samotnému;nepamatuji, kdy jsem byla naposledy takhle nadšená z českého filmu.... Aha, už vím. NIKDY! Z vlastní zkušenosti netuším, jak to vypadalo za totáče, ale připadá mi sympatická snaha něco změnit, byť jen tím, že si budu dělat to co chci a pokusím se v nelehké době prosadit. Rebélie, chlast, koncerty, rvačky. Ale přece jen tam bylo něco víc. Myšlenka.. anebo možná jen záminka. Ale bylo to "něco víc". Dnes ten "punk" spočívá v něčem úplně jiném (neházím ale všechny do jednoho pytle). Musím říct, že jsem se nenudila ani minutu, potěšily mě sympatické neznámé tváře, soundtrack (London Calling!) a celkově příběh o úskalích dospělosti. Dovedu si představit, že bych v té době byla úplně stejná. Řeřicho, toč dál a možná se ti podaří obnovit mou víru v českou kinematografii! (EDIT: Jedinou výhradu mám k Pavle, Mikiho přítelkyni. Postava i představitelka příšerná!) (09.02.2013)

Jsem trochu nasranej, natočit bezkonfliktní film o punku za totáče můžou fakt jenom češi..a přitom to mohlo být takový žřádlo. Pár scén totiž ty koule mělo, ale v podivnym balastu jalovejch dialogů to ubíjelo víc jak STB v dobách největší slávy...myslel jsem si, že s Poutama se trochu prolomilo to nesmyslný bagatelizování a smířlivej tón vůči zkurvenýmu minulýmu režimu, kterej dokázal nacpat do lidí tolik sraček, že to všude kolem smrdí ještě teď, ale očividně ne. A zrovna u filmu s tímto námětem to zklamalo víc než dost. (15.06.2012)