22 výstřelů

Přímočará akční záležitost nazvaná 96 hodin s kýčovitým dějem a scénářem, který s výjimkou hlavního hrdiny neobsahuje žádné charaktery a který navíc adoruje násilí, slavila nebývalý komerční úspěch a stala se nejúspěšnějším francouzským filmem posledního desetiletí, takže tady máme, to dá rozum, hned celou řadu následovníků, tzn. filmů založených na akci vycházející z americké školy, zločinecké prostředí a nesmlouvavý souboj s hromadou mrtvol na cestě za pomstou hlavního hrdiny. Tentokrát tvůrci obsadili do hlavní role legendu francouzské akce Jeana Rena, jenže mám pocit, že je jednak už na podobné typy trochu starý, jednak je z jeho výkonu cítit šablona desítek předchozích podobných rolí. Navíc scénář je spíchnutý hodně nahrubo a tentokrát se nevytáhla ani režie. Richard Berry je ve Francii uznávaný a oblíbený herec, ale tahle profese mu jde zjevně líp než režie, která toho holt vyžaduje nepoměrně víc. Kromě toho mi vadí ten známý konflikt hodného a zlého gangstera, který staví na hlavu obecně uznávané etické normy. Ten hodný jenom vraždí, krade, uplácí, pašuje a podvádí, zatímco ten zlý chce distribuovat drogy. Určitě jste to ve filmu ještě neviděli, jedná se o zbrusu novou myšlenku, jenom nevím, proč mám na jazyku pár desítek filmových titulů včetně Kmotra. Celkový dojem: 40 %. (05.08.2011)

Tohle natočil člověk s nějakou úchylkou. Je to patrně nejbrutálnější francouzský film, co jsem kdy viděl. Navíc natočený stylem, který se mi příliš nelíbil. Když přihlédnu ke scénáři, který není bůhvíjak vynalézavý, nemohu hodnotit nijak vysoko. Možná, kdyby to dostal do ruky jiný režisér, dalo by se z tohoto námětu něco udělat. (03.04.2011)

Ale no tak čekala jsem to horší. Film nestojí za nic, o tom bez debat a je zcela zbytečný. Další z nekonečné řady podobných sr..., který zapadne do pohřebiště dějin, aniž by někoho víc oslovil, oslnil nebo alespoň zpříjemnil část večera. Nuda, nuda, nuda a pitomost čišící na sto honů. Nicméně hudba dobrá a s kamerou jsem také neměla problém. Jean Reno sice nemá skoro co hrát, ale jedna hvězdička navíc za snahu a za to, že to přežil. Ne Charly Matteï, ale Jean Reno osobně. Snad si pro příště vybere lepší projekt. Pevně doufám... Kdyby to byla sr... americká, tak neštěkám, ale moji "Francouzové"? Z toho bych si nakonec snad taky dala králíka na hořčici. Jo a slyšet hned za čtyřmi různými osobami Bohdana Tůmu, to je na panáka k tomu. Na čtyři... panáky. (07.10.2011)

Neuvěřitelná nuda plná zatmívaček, flashbacků, náhod a rádobytvrdých scén i keců. V něčem tak pitomém je i casinovské přirážení hlavy do dveří k smíchu. Ostnatý drát aspiruje na demenci roku a kecy o rodině a etickém kódu jsou snad ještě větší klišé, než policistka pijící vodku protože jí zabili manžela. Revenge movie se rozhodně nekoná a již pět minut po skončení filmu se zrekonstruování děje jeví jako nadlidský výkon. (05.09.2010)

To som bol tento víkend očumovať ten veterný mlyn či čo to tam na tom všivavom Moulin Rouge majú a o pár metrov ďalej, v nejakej zapľuvanej štvorke, som natrafil na Richarda. Sedel v kúte, psie oči, ksicht ako kýbeľ smetí a vedľa neho tri voľné stoličky. Tak som jednu z nich obsadil svojim zadkom a objednal si pastis. Richard smutne popíjal vínko od Jana Rena a sem tam si oživil tvár cigaretou. Mu hovorím, že bratu netráp sa, bude aj horšie. Síce sme už vtedy mali asi tak dva promile, no jeho slová si pamätám. Povedal: Vieš čo, bratu? Minulý mesiac si môj sused obstaral kocúra a pomenoval ho Berry. Zakaždým, keď sa vraciam domov, on vybehne von s tým kocúrom na rukách, vyhodí ho na dvor a kričí po ňom: „Berry, nešpekuluj, buď sa budeš hrať, alebo budeš chytať myši, ty babrák!“ Som objednal ďalšie kolo, akože chápem a sľúbil som mu, že vzhľadom na dlhoročné kamarátstvo a pre Janka Rena, mu to ohodnotím na CSFD na štyri hviezdy. Ožil a pili sme do rána, bratu. (13.09.2010)