22 výstřelů

Když mafie snižuje v rámci krize stavy, jde vesměs o hodinové výpovědi bez udání důvodů. To mají francouzi z toho, že nevolili socany. Renovic Jeník má pak v těle 24 kulek. Těžko ho ale zabít, protože zná číslo na Segalova chirurga. Ten mu nechá dvě. To je dost na to, aby Jeník se standardně koženým xichtem obpajdal všechny své dárce a vcelku nudně a s patřičným klišovitým patosem jim těch 22 s díky vrátil. (09.06.2010)

Filmy o pomste mám rád, navyše Jean Reno je tu v dobrej forme. Zdá sa , že pribúdajúce roky mu iba prospievajú. Krvavý „atentát“ prežil a jeho mafiánskych kolegov čaká pomsta...Postavy, vzťahy i herecké výkony to všetko funguje dobre, film nenudil, ale napriek tomu mu chýba niečo, čo by ma strhlo. Niektoré scény sú fajn , ale ako celok u mňa priemer. 60%. (21.02.2012)

Mně se to i přes zde ne moc pozitivní komentáře docela líbilo a podobnou gangsterskou cestu za pomstou jsme tady potřebovali jako sůl. Jistě, moc akční to zrovna není a nějak komplikované to taky není, ale když už se na nějakou akci dostane, tak je velice efektní a slabý příběh tomu pro jednou odpustíte. Tempo je totiž opravdu strhující, postavy uvěřitelné. Jean Reno je navíc zase jednou charizmatickej a opravdu mu věříte, že vám tu palici ustřelí. Pár blbých scén tu sice je (asi 5minutové lezení přes ostnatý drát), ale celkově jde o překvapivě nadprůměrnou svižnou gangsterku, u které jsem se ani na chvíli nenudil.70% (22.11.2010)

Docela slabota, tento mafiánský snímek by si rozhodně zasloužil větší příběhovou prokreslenost. Místo dobře napsaného scénáře v první půli jen poslepované, předvídatelné a odtažité scény s minimálním vtažením do děje, které ještě umocňuje absolutně nezvládnutá a zmatená stříhací část v akcích. Psychologie postav se tu opět buduje podle už tolikrát okopírované šablony. Na druhé straně mínce se zase skrývá jedna z těch lepších rolí Rena za posledních pár let, větší pocit nudy jsem tu nepociťoval a hudba není násilně do filmu vložena. 50% (22.06.2010)

Sice klasická povídka o polepšeném gangsterovi, kterému jednou začne na záda dýchat vlastní minulost, ale klasická (a to je důležité) francouzská povídka. Všechno, proč mám rád filmy s Venturou, Gabinem a dalšími tu je. Chladná nepředvídatelná atmosféra, výborná hlavní postava, rodinné hodnoty vs. ty zločinecké... Jean Reno se mi v hlavní roli líbil moc, Charly Mattei je vlastně jeho první pořádná postava od Hotelu Rwanda z roku 2004 a už ji opravdu potřeboval. Režisér Richard Berry je pro mě zcela neznámý, ale úvodní dvacetiminutovkou, ve které se "to všechno" stane, si mě získal maximálně - přestřelka je efektně krvavá a převoz do nemocnice a pasáž, v níž se všichni o Matteiho rozstřílení postupně dozvídají, je zase nesmírně nápaditě natočená. Jak jsem naznačil, kdyby tenhle film vznikl o nějakých pětatřicet let dříve a hrál v něm Alain Delon nebo Lino Ventura, byla by to dnes bezesporu klasika. Čtyři a půl za Badeltovu hudbu. (11.06.2013)