Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Thriller ze světa velkých peněz vypráví příběh klíčových postav investiční firmy v průběhu jednoho z prvních dnů finanční krize, jež se rozpoutala roku 2008. Když nezkušený finanční analytik Peter Sullivan (Zachary Quinto) odhalí informace, které mohou jeho firmu poslat ke dnu, vyvolá tím řetězec rozhodnutí – finančních i morálních – a katapultuje životy všech zainteresovaných na pokraj katastrofy. Pomocí skvěle vykreslených lidských charakterů film Margin Call ukazuje, že nic není jen černé, nebo bílé. V dalších rolích fascinujícího debutu scenáristy a režiséra J. C. Chandora se představují Kevin Spacey, Paul Bettany, Jeremy Irons, Stanley Tucci a Demi Moore. Margin Call nabízí neúprosný a odvážně autentický pohled na finanční průmysl a jeho aktéry ve chvíli, kdy stojí před rozhodnutími, která utvářejí budoucnost celého světa. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (472)

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

"Wall Street" pro nové tisíciletí s plejádou slavných herců, kterým sice už vypršela "lhůta", ale přesto se ještě dokážou předvést. Bohužel se však jedná o snímek, určený svou složitostí, hlavně pro ekonomické nadšence. Pro diváky napínavých thrillerů se jedná o zbytečně upovídanou a zdlouhavou záležitost. ()

cukorek 

všechny recenze uživatele

Veľmi dlho varená a ťažko stráviteľná konverzačná kaša, s neprijemne tvrdými kúskami ovocia v podobe rôznych hypotéz a číselných kalkulácií. Začiatok nabral celkom slušne otáčky (prepustenie šéfa oddelenia, súčasná smrť psa a zistenie potenciálneho pádu firmy), no časom to upadlo do slovnej výmeny nadriadených a podriadených. Chýbalo mi tam hlavne viac emócií a lepšie vykreslenie charakteru jednotlivých osobností. Slabšie 2 hviezdičky. ()

Reklama

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Tenhle film se sice nějakým způsobem dotýká světové finanční krize, jejíž počátky vykresluje (rozhodnutí banky Lehman Brothers odprodat toxické balíčky a nakazit jimi celý svět), nicméně hlavní téma je mnohem zásadnější a radikálnější. Týká se kinematografické krize. Tomuhle filmu se totiž nedá upřít jeden naprosto geniální postřeh týkající se toho, proč nemůžou fungovat filmové postavy a proč je vlastně každý film předem „odsouzen“ k nezdaru. Je to skoro až na Nobelovku, nebo nějakou cenu. Jde o to, že když se díváme na filmovou postavu, tak sice zhruba víme, co si cítí, jenže nevíme, co si myslí. K jejím pocitům máme sice pořád nějaký přístup, můžeme je identifikovat na základě obličeje či pohybů těla, ovšem do hlavy nikdo nikomu nevidí. V Margin Call se tenhle možná triviální fakt odráží v tom, jak neskutečně toporným způsobem musí postupně každý z podřízených vysvětlit svému šéfovi nastalý problém: Zachary Quinto Bettanymu, Bettany Spaceymu, Spacey Simonu Bakerovi a Simon Baker Jeremy Ironsovi (ten řetězec jde mimochodem v druhé půlce pak zase zpátky dolů, když se šéfové snaží přesvědčit své podřízené o správnosti nekalých rozhodnutí). Vzhledem k tomu, že nám kinematografie není s to zpřístupnit myšlení postav, ale jen jejich emoce, probíhá zde tohle vysvětlování dosti komickým způsobem ve stylu „Prostě mi to vysvětlete v prosté angličtině. A prosím mluvte, jako byste mluvil k malému dítěti.“ Tvůrci k takovému postupu sáhli samozřejmě i kvůli divákům, tudíž udělali ze špičkových bankovních analytiků malinko blbce, jimž se musí vše vysvětlovat polopatě, nicméně ten film nám tím hodně říká i o tom, jak vlastně funguje, respektive nefunguje kinematografie. Zatímco emoce postav jednoduše vidíme a rozpoznáme, pro což hovoří i dnes veleoblíbená teorie zrcadlových neuronů, která tvrdí, že pozorování nějaké činnosti v nás vyvolává stejné pocity, jako kdybychom tu činnost sami vykonávali, tak o myšlení filmových postav nevíme vlastně vůbec nic. A potýká se s tím nejen tenhle film, ale třeba i detektivky ve známých a rovněž notně toporných závěrečných scénách, ve kterých detektiv shromážděným postavám objasňuje svoje úžasné dedukce. Jistě, v literatuře něco takového fungovat může, avšak v kinematografii, kterou charakterizuje především vizualita a kde nemají „mluvící hlavy“ co pohledávat, to je o poznání problematičtější a rušivější. Řešení této nemožnosti dostat se postavě do hlavy přesto existuje: buďto postavu zcela vyprázdnit a nechat ji vyplnit někým jiným, jak to známe z počítačových her, anebo ji naopak extrémně zdůraznit, třeba u frontmana na koncertě je celkem jedno, co si myslí a co se mu honí hlavou, protože hudba a text je jasně slyšitelná. Film si s tímhle zatím neví rady a možná je to jedna z výzev do budoucna, akorát by se tím asi dost radikálně změnilo celé to médium, takže by již nešlo ryze o film, nýbrž o nějakou zásadnější inovaci posouvající celou kinematografii kamsi úplně jinam. Do té doby bude kinematografie hlavně na pocitech a emocích postaveným fenoménu, který divákům mozek nikdy dvakrát namáhat nebude – proto vždycky říkám, že jestli se chce člověk dozvědět něco o světě, jak funguje, ve filmech mu to rozhodně neřeknou. Ani v těch dobrých. Nakonec i Margin Call staví na vypulírovaném povrchu, doslova si libuje v záběrech nočních ulic, přesně rozestavených skleniček a lahví v baru, různých skel a svítících monitorů. Celý ten film svým vizuálním pojetím vlastně připomíná takový monitor risk manažera či akcionáře, jemuž ale nikdo nerozumí. Vizuál toho filmu je metaforou pro Lehman Brothers, kde se něco dělo, ale nikdo nevěděl, co přesně. Filmy jsou prostě jako zrcadlo, které se však v jednom podstatném bodě od zrcadla liší: třebaže se do něho může podobně jako do zrcadla cokoliv promítnout, existuje jedna věc, jedna jediná, která se v něm nikdy neodrazí: lidská mysl. () (méně) (více)

oje 

všechny recenze uživatele

Film ze světa žraloků v obleku zachytává finanční recesi ve fázi před samotným vypuknutím, a tak nedává prostor panice a vyhroceným okamžikům křičících makléřů, jako spíš rozvážnému uvažování s trochou lidského zamyšlení nad konfliktem vlastního profitu a ztrátami celé společnosti. Přes množství postav scénář potlačuje všechny osobní příběhy a víc než vyprávění nechává herce hrát a využít okamžiku, k čemuž měl zástup zvučných jmen v řetězci nadřízených a podřízených prostoru dost. Jejich výkony jsou pak společně s pohledem na první okamžiky obrovských problémů to hlavní. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Znepokojivý pohled na pragmatickou tvář kapitalismu, kdy když jde do tuhého, tak se jde přes mrtvoly. A právě ona pragmatická chladnost v přístupu k neřešitelnému problému, kdy je to čistě o tom zda (ne)být tím prvním, kdo vyběhne ze dveří domnělého blahobytu a rozpoutá paniku ovlivňující celý (nejen) finanční svět, je na tom nejpůsobivější. Mohlo to být plné plamenných deklamací, zvýšených hlasů, brekotu, bouchání do stolu a házení věcí (a s tímto ansámblem by to asi i tak prošlo), ale není, protože takto to nechodí. V tomto je chladná korporátní kultura zachycena velmi přesně. Což neznamená, že je to emocí zbavené. Jsou tam pod povrchem jasně cítit a vytváří vnitřní tenze mezi jednotlivými skvostně napsanými i zahranými postavami. A právě na nich "morální" stránka toho všeho stojí. Ano, je to ve své podstatě "pouze" divadelní komořina o pár hercích klábosících jedné noci nad stolem/počítačem/kávou o byznysu, ale jde o to, jak dobrá ta "pouhá" divadelní komořina je. A tahle je setsakra dobrá, srozumitelná i naprostému laikovi ve finančních otázkách (protože je to hlavně o postavách) a především výtečně napsaná. ()

Galerie (101)

Zajímavosti (20)

  • Postava Jeremyho Ironsa vo filme zarobila za rok 86 miliónov amerických dolárov. Dick Fuld, CEO firmy Lehman Brothers a John Thain, CEO firmy Merrill Lynch, podľa ktorých je postava založená, zarobili podľa verejných záznamov za rok 4 a 83 miliónov amerických dolárov. (Real Tom Hardy)
  • Natáčanie snímky prebiehalo v New Yorku a trvalo 17 dní. (Laslo)
  • Scéna z konferenčnej miestnosti, kde sa počas noci zišli všetci výkonní predstavitelia firmy, sa natáčala celých 12 hodín. A hoci bolo podľa filmu okolo štvrtej hodiny nad ránom, v niektorých neskorších záberoch už bolo v pozadí vidieť vychádzajúce slnko. Paradoxne práve tá júlová noc roku 2010 bola tou najkratšou za celý rok. Táto scéna sa tiež niekoľkokrát opakovala, aby sa všetci zúčastnení dostali do svojich rolí. Kevin Spacey neskôr uviedol, že to bol "najšialenejší rehearsal, akého sa kedy zúčastnil," najmä teda kvôli výkonu Jeremyho IronsaPaul Bettany, ktorý stvárnil Willa Emersona, počas scény nepovedal ani slovo a režisér uviedol, že ani v skutočnosti počas celých 12 hodín neprehovoril ani raz. Demi Moore a Simon Baker po dokončení natáčania scény okamžite utekali na letisko, aby stihli svoj let, od ktorého ich delilo zhruba len 90 minút. (Real Tom Hardy)

Související novinky

Fresh Film Fest začíná již ve středu

Fresh Film Fest začíná již ve středu

28.08.2012

Fresh Film Fest nabídne od 29. srpna do 2. září téměř 120 filmů. Proběhne v kině Světozor, Kině 35 – Francouzském institutu, FAMU, Studiu Béla – Maďarském institutu, a také pod širým nebem v… (více)

Oscar 2012 - výsledky

Oscar 2012 - výsledky

27.02.2012

84. udělování zlatých sošek, ke kterým se po letech vrátil Billy Crystal jako průvodce, bylo ve znamení tradice. Jedna z nejočekávanějších a nejsledovanějších televizních show roku se vrátila ke svým… (více)

Oscarové nominace 2012

Oscarové nominace 2012

24.01.2012

84. udělování výročních cen Americké filmové akademie se blíží. Ať už se vám to líbí nebo ne, pořád jde o nejsledovanější a z jistého pohledu i nejprestižnější filmové ceny na planetě. Takže, kdo se… (více)

Špičkově obsazený bankrot

Špičkově obsazený bankrot

12.07.2010

Předevčírem jsme tu měli drama z Wall Street, které chystají Scott a DiCaprio, dnes je tady další, mnohem aktuálnější. Margin Call je nezávislý film neznámého scénáristy a režiséra J. C. Chandora,… (více)

Reklama

Reklama