Režie:
Yann GozlanKamera:
Vincent MathiasHudba:
Guillaume FeylerHrají:
Zoé Félix, Eric Savin, Arié Elmaleh, Ivan Franěk, Jana Bittnerová, Clara Barbosa, Typhaine Hilaire, Loïc Risser, Igor Skreblin, Aude LenerObsahy(1)
Humanitární skupinka zdravotníků je na své zpáteční cestě z bývalé Jugoslávie unesena a uvězněna neznámými cizinci. Od této chvíle zdravotní sestra Carol a její dva kolegové mohou jen s hrůzou přemýšlet o tom, co s nimi únosci plánují... (PetriK12)
Videa (4)
Recenze (107)
Je zrejmé , že Yann má nepopierateľný talent , žial svoju H-jazdu načal témou , ktorá ma obchádza oblúkom. Balkánsky konflikt dostal na svetlo sveta hordu pošukov , humanitárne posily si svoje iste užili ( to by som prenechala inému žánru ) a odber orgánov pochybnými figúrkami v bielych plášťoch ( to tu už bolo ). Cast sa ale vydaril ( u France je to už pravidlo ) , celé to má ten správny color/feel ako bratia a sestry staršieho data ( Front/ Mart ).Scéna s nesmrteľným sádlom v kuchyni potešila, no aj keď pridám sympatických hafanov - stále Mi vychádza tá 3ka. Každopádne Gozlan upútal Moju pozornosť a trpezlivo budem čakať na Jeho reštart. Aj keď je to o inom , ale mám pocit , že ružolíci švédi to svojím " Psalm 21" frantíkom natrú. ( možno sa mýlim - dúfam , že ee ). Tá " INTERNATIONAL H - WAR " ma baví viac , ako nejaké OH . ()
Další slušný zářez do francouzské exploitační kinematografie. Tentokrát sice ne nejhlubší, na vykrvácení přesto stačí. Do dvou třetin víceméně klasika: skupinka psychopatických cizinců drží v klecích na odlehlé farmě tři zdravotníky. Sem tam jim poskytnou psychického teroru, nebo se vězni marně pokusí o útěk. Prostě standard. Ale s poslední třetinou nabírá film na neskutečných obrátkách a nedovolí vám vydechnout do závěrečných titulků. Příjemným zpestřením je účast Ivana Fraňka, kterého si budete pamatovat z Herzova kousku T.M.A. Překvapilo mě, že právě on je tím nejvýraznějším článkem mezi únosci, a jsem za to vážně rád. Tahle role šíleného Jugoslávce s puškou a perfektní češtinou mu sedla výborně: "Já tě budu mrdat, ty jedna svině!" ()
Já bych to snad ani nepovažoval za horor. Čekal jsem nějaké mengleoidní maso, ale vlastně se jedná jen o únos lidí kvůli odběru součástek. Takže žádná ujetá úchylárna, ale čistě obchod. Přesto to mohly zachránit nějaké ty operace bez narkózy a podobně, ale nic takového se bohužel nestalo, takže se jedná o lehce podprůměrnou jednohubku, která nejvíc zaujme v závěru Fraňkovým výstupem. Aspoň se mohl snažit mluvit "jugoslávsky". :D 40% ()
Jugošský Mengele a jeho dva pohůnci si otevřou nad Splitem banku. Orgánovou. Střadatelů se kolem potuluje spousta, náklady na vedení účtů jsou minimální, bankovní dozor obvykle zmizí dřív, než by jste řekli UNPROFOR, a tak jim podnikání jen kvete. Bohužel se však nevyvarují začátečnické, strategické chyby, kterou je překotná snaha o rizikové navýšení devizových rezerv francouzskou lékařkou bez hranic. Ta není žádné ořezávátko a do bankovnictví moc nevidí. Okamžitě tedy pohrdne na první pohled výhodnou krátkodobou fixací svých vkladů za účelem diverzifikované investice do movitých fondů třetích stran, zruší účet, vypoví smlouvu a pořádně jim, chudákům, zatřese portfóliem. Jednoduché, přímé, účinné. Za zmínku zde stojí zejména kreace našeho téměř slavného rodáka, Váni Fraňka. Ten se své role balkánského mukla zhostil opravdu se ctí a mám takový dojem, že mu žabožroutský scénárista nechal absolutní volnost verbálního projevu. Celou dobu téměř nesleze z obrazovky, překotně huhňá nekonzistentní ruská slovíčka, prokládaná několika zdvořilostními frázemi, které se nepochybně naučil při své dovolené v Chorvatsku, aby ve velkém finále dal na odiv své ryčné er a pronesl svou jedinečnou a jedinou souvislou "jugoslávskou" repliku :"Děvko, já tě budu mrrrrdat", která nepochybně vstoupí do dějin světové kinematografie hned vedle Vašutova bladeovského "Kurva, piča, kurva, piča". Docela by mě zajímalo, kde se na svou roli připravoval a s chutí bych se jel podívat na pařížskou premiéru, abych viděl, jakže si to ti galové otitulkují. ()
Uf... totální průměr. Znovu se potvrzuje moje nepsané pravidlo, co Francouz a pokus o horor, to totálně zpacaný potenciál. Captifs mohl přinést čokoládu Milku, ale přinesl jen polosežranou Orionku a ještě k tomu studentskou pečeť, která se nedá žrát. Přitom černý obchod s orgány na samém začátku řetězce je vždy zábavný. Chyběly mi pitvy, chybělo mi napětí, chybělo mi znechucení a soucítění s uvězněnými, chyběla mi beznaděj. To všechno režisér a scénárista nezvládli, přitom se mohli minimálně inspirovat tolika jinými filmy, které zobrazují stejné téma. Konec samozřejmě totálně směšný, rád bych se zde rozepsal o trapnosti závěru filmu a udělal si z něj legraci, ale to si dovolím jen u totálních odpadů, tento film stojí za to, abych nespoileroval. 60% ()
Reklama