Vlk

Jeste budu premyslet, ale uz ted mohu zodpovedne rici, ze je to film po vsech strankach krasny...Tak nakonec po zrale uvaze snizuji o jednu hvezdu, nebot posledni tretina filmu uz byla scenaristicky trsku "detska"...ale i tak to urcite stoji za podivani. Minimalne uvidite opravdu nadhernou prirodu. :-) (20.11.2011)

Uklidňující film, který mě vtáhl do své přírodní a rodinné atmosféry. Při tomhle filmu se mi oživily mé ideály z dětství - život v přírodě se zvířaty a v rodinném kruhu. :-) Pohoda jazz. Navíc při sledování v teplé vaně... která ovšem za 102 minut vychladla a při sledování mrazivé krajiny běhal mráz skutečně po zádech. :-) (31.01.2012)

Ďalší z rady filmov, ktorý si myslí, že rozumie zvieratám, hlavne teda divokým zvieratám. V tomto prípade sa jedná o vlkov. Aj keď nie všetko je zlé, viacmenej sa jedná o typické klišé, kde sa zvieratám vnucujú ľudské emócie a ľudské zmýšľanie. Inak sa jedná o príjemný naturálny film v lone prekrásnej prírody, tisícky kilometrov od civilizácie, kde aj zajtra bude život vyzerať rovnako ako dnes. Spolu s človekom pobýva aj tak nádherné zviera, akým je vlk. Aj spracovanie je ok - výnimočná je hlavne práca so zvieratami, samozrejme, keď si odmyslím trochu toporné herecké výkony a slabší rozťahaný záver. (23.04.2016)

Tanec s vlkmi light, bez jeho historickej výpovednej hodnoty, poetickej hĺbky a bez jediného dramatického momentu. Krásne exteriéry potešia, ale od hraného celovečeráku očakávam silnejší príbeh. Že se jedná o peknú jednoduchú story zo života daného kmeňa v danej exotickej oblasti, tu na mňa neplatí. To bola aj Himalaya, ktorá mala filozofický presah, magickú hudbu, výraznejšie postavy a aspoň jednu mrazivú scénu (prechod so stádom jakov nad jazerom). Vlk má príbeh ako televízny film pre deti, vysielaný v sobotu ráno o deviatej. (09.12.2011)

Banálně pointovaná pastevecká moralita o tom, že s vlky není radno přátelit se, mě trochu zklamala svým zbytečným naturalismem, který se sice v řadě scén integruje s tím, jak je snímáno (a utvářeno) celé prostředí (jehož časnost film exponuje poznámkami o šířícím se /jonasovsky řečeno/ universálním velkoměstě), ale zároveň umenšuje prostor pro pronikavější psychologickou kresbu. Bez ní ztrácejí všechny exponované vztahy svou dynamiku a působí chladně, předurčeně a ode-vzdaně. Například mechaničnost, s níž se odbývá první milostná zkušenost ústředního páru, až deprimuje... Ocenil bych volnější vyprávění, hru náznaků, otevřený konec a větší prostor pro hrdinovu partnerku, zvláště pro její vlastní hledání něčeho nového ve starém světě. (22.12.2023)