Babycall

Babycall jsem si vždycky přál ať si se ségrou šuškáme celou noc a děláme nářezy rodičům, ale nikdy jsme ho neměly. Noomi v roli matky byla hodně náladová, uzavřená do sebe a fixovaná na svého syna Anderse. Kristoffer Joner čím víc stárne tím hraje ve filmech větší hovno, kde jsou staré dobré temné lesy, kde zahrál báječně. Dávám 55% (28.03.2018)

Nepáčilo sa, bohužiaľ. Tajomné zvuky z detskej vysielačky sú síce dostatočne zaujímavé pre horor (aj keď niečo podobné tu už bolo v jednom zo španielskej série Peliculas), ale napokon tomu ani nevenovali veľkú pozornosť a nasledovalo kvantum odbočiek a hluchých miest, pričom spracovanie je nezáživné, zdĺhavé, rozťahané, nudné. Riešia sa tam samé prkotiny - vzťahy otec - matka - syn, matka - syn, matka - nový frajer, nový frajer - jeho matka... uspávanka neskutočná. Jeden, max. dva atmosferické momenty počas celej prvej hodiny, ináč čistá rodinná dráma. Ku koncu sa to síce prepne do mysterióznej ducháriny, v ktorej sa začnú odhaľovať karty a divák (teda aspoň ja) spozornie, ale otrepanejší záver už ani nemohli zvoliť. Navyše či to celé vôbec dáva zmysel, je tiež dobrá otázka. Čiže veľké sklamanie, pochváliť môžem len kvalitnú kameru a slušný výkon hlavnej hrdinky (všetky ostatné postavy nesympatické). (23.02.2012)

Už dlouho jsem neviděl nudnější horor, pokud to tak mohu brát. První hodina naprosto o ničem a scény, kdy matka chodí za synem, vodí ho všude, kecají naprosto o ničem a navíc hlavní "ne"herečky výkon je naprosto tragický. Snad nejvíc mě dostávaly scény, kdy koukala jak péro z gauče, což po většinu této hororové tragikomedie. Druhá polovina filmu byla to samé a celá pointa byla o ničem, dá se říct, čekání na "nic". Lepší hodnocení než jeden stupeň dát opravdu nemohu... 2/10 = 20% (08.03.2012)

Každému, kdo viděl předchozí režisérovu thrillerovou kafkárnu Naboer (2005) by mělo být jasné, že ani v tomhle případě nepůjde o nějaký jednoduchý a přímočarý film. A je to tak, jeho zdánlivá syrovost a realismus se často prolíná s lehce surrealistickými a halucinačními okamžiky. Příběh sice začne tradičně až šablonovitě, ale postupně vám jeho děj začne plíživě a nenápadně zamotávat makovici, až najednou zjistíte, že jste z toho všeho vlastně tak trochu tumpachoví, a pak už jen pasivně čekáte na osvobozující rozuzlení na konci. Teď jsem tedy mluvil tak trochu o sobě. Pointa filmu byla jednou z point kterou jsem v jeho průběhu zvažoval, ale časem ji zavrhl pro její nepravděpodobnost. A heleme se... Už kvůli vynikající Noomi Rapace je tenhle severský nízkorozpočťák nadprůměrně příjemný filmový zážitek. (31.12.2015)

Opravdu obdivuji severský styl filmování.. Je naprosto inverzní od toho hollywoodského.. Obyčejné, nezajímavé až ponuré lokace, hlemýždí tempo, poskrovnu dialogů, herci většinou nehezcí.. Ale má to svůj půvab, kouzlo, napětí a rozhodně nenudí!!! Velmi příjemné zpestření kinojídelníčku :-) Noomi Rapace je čím dál tím víc herecky obratnější a vyzrálejší.. (05.02.2013)