Neměj strach

[MFFKV - 2011] Konečně se také nějaké ty moje očekávání splnila, když už jsme se dostali na polovinu filmu, které jsme měli vyhlídnuté. Vzpomínám si, že byl zamračený podvečer a obrovská masa lidí se hrnula do velkého sálu na premiérovou projekci španělského drsného snímku Neměj strach. Předmluva režiséra a hlavního protagonisty vše přichystala a zážitek z filmu byl o to intenzivější. Neměj strach se opírá o silné téma sexuálního zneužívání ze strany otce mladé dívenky. Plus následky, které si odnesla. Po všech stranách silný snímek a jsem rád, že Armendáriz dokázal film natočit bez zbytečných nahotin a nechutin. A zároveň doplnil příběh osudy skutečných zneužívaných osob. (03.07.2011)

60%. Řemeslně dobré, ale obsahově je to naprosto průměrné. Celý film budete mít pocit, že už jste to někde viděli. Filmů podobného ražení je zkrátka už moc. Neměj strach je další sterilní vykřičník, který má veřejnost upozornit na stále aktuální problém zneužívání dětí. Ano, je to velký problém, ale točením stejných filmů tomu pán režisér nijak nepomůže. [MFF KV 2011] (08.07.2011)

Celou dobu člověk tak nějak tápe v tom, co se stalo nebo nestalo a až v úplném závěru vyjde najevo dost drsná pravda. Scénář sice nebyl díky své přímočarosti nijak úžasný, ale film jako takový je dost zajímavá záležitost s důrazem na psychické trauma jednoho člověka. Španělé prostě umí a já netuším jak je možné, že mají tolik dobrých filmů. 80% (19.02.2017)

MFF KV 2011. Jaké jsou moje dojmy? Většinou nuda. Bezva krásná hlavní představitelka. Nedotaženost, vše hlavní a závažné je skryto, jen se tu o tom mluví, co se opravdu stalo je necháno na fantazii diváka. Prostřihy příběhů skutečných lidí, kteří jako v nějakém dokumentu líčí své špatné zážitky na téma obtěžování působily naprosto rušivě, vytrhávaly z příběhu a měly být spíše použity jako bonus k případnému DVD, ale ne do filmu. Je to jediný film festivalu, u kteréhé mě přemohla únava a na pár minut jsem klimbnul a věřte mi, že když vidím zajímavý film, který mě baví, neusnu nikdy. Tenhle film na mě působil odtažitě, chladně, profesně a konzervativně. Režisérovi se nepodařilo mě emočně vtáhnout. Člověk čeká, kdy konečně přijde ta zajímavější část a ona nikde. Výborně je zde ukázáno, jak těžké je takové problémy leckdy vypozorovat, jak jsou mnohdy na hraně a člověk může i váhat, zda-li jsou opravdu tak závažné, vždyť otec v tomto filmu většinou nevypadá na nějakého hnusného padoucha. Chová se mile, není sadista a okolí ho vnímá jako báječného otce. Pokud vás zajímá tématika závažných snímků řešící psychologické a sociální problémy a konkrétně téma sexuálního obtěžování dětí, podívejte se, popřemýšlejte si a udělejte si vlastní názor. Kdo chce oddechovku, ať tenhle film přeskočí. Žádný dynamický, vypovídající a nekonvenční filmový zázrak to rozhodně není. (08.07.2011)

Sexuální obtěžování v rodině a jeho následky - problém, o kterém většinou všichni vědí, ale navenek jde lehce přehlédnout. Právě tak jej prezentuje i tento španělský film, a to nejen příběhem. Co vechno dokáže vyjádřit jeden, do kontextu výborně zasazený, záběr obličeje malé holčičky, co vše člověk vidí v jednom, ve správnou dobu použitém, gestu jejího otce. Jak jednoduše nám všechno dojde, i bez jediné tvrdší sexuální scény. Film se snaží zobrazit obrovské množství odboček, příčin, následků, komplikací, kombinací, které s celým problémem souvisí, ale zároveň jde příkladem a nabízí řešení problému. Vše navíc prokládá výchovnými zpověděmi z terapeutického sezení, jež používá i jako jakýsi spojovací motiv mezi jednotlivými životními etapami hrdinky. (03.07.2011)