Sedm psychopatů

Veľmi príjemný a pozerateľný film. Dejovo možno niekoho moc nezaujme, ale diváka si vie aj tak pripútať. Po dlhšej dobe so nemal žiadne nutkanie pozerať sa kedy film skončí, ba práve naopak, film som si užíval až do samotného konca a nepocítil ani náznak nudy. Milujem čierno-čierny humor prešpikovaný zábavnými hláškami, bola tu aj akcia a aj trocha drámy. Dokonca som pocítil aj závan filozofie a pár hodnotných myšlienok. A ako čerešnička na torte, štyria hlavní hrdinovia (Farrell, Rockwell, Walken, Harrelson) sú moji obľúbení herci a všetci tu opäť potvrdili, že sú páni herci. Film aj preto splnil moje očakávania, bavil som sa a to je to hlavné. S čistím svedomím a po dlhšej dobe preto dávam plný počet hviezd, s odretými ušami ale predsa. (26.03.2013)

Je MacGuffin károvej kluk, nebo je zkárovanej kluk McDonagh? Něco o tvůrčím bloku, možné symbióze pacifismu a násilí ve filmu a okřídlené frázi, že nejlepší scénáře píše sám život. Meta meta omeleta. Jen je trošku zvláštní, že se opovrhuje hollywoodskými zvyklostmi a přitom když občas něco probleskne z jejich intencí, přináší to nebývalé grády.. (20.11.2014)

Divné. Tú štruktúru scenára, ktorá zo zdanlivo nezmyselného gulášu urobila príbeh, kde všetko so všetkým súvisí, v podstate obdivujem. Herci sú takisto super, Walken smrtiaci. Niektoré scény (cintorín, Olinka) vysoko zábavné. Ale celkovo tomu chýbala šťava. Alebo čokoľvek, čo by tomu dalo gule, tempo a ľahkosť a ubralo na pocite, že je to všetko strašne nasilu. Originalita za každú cenu tiež nemusí byť zlatá cesta. Proste... divné. (11.01.2013)

Hlavní voříšek filmu je originalita, ta se musí každopadně ocenit. Některé scény byly hodně smíchové a třeba záverečná odvyprávěná přestřelka na hřbitově by sama o sobě byla na pět hvězd. Ovšem podle mýho se tvůrci tak moc soustředili na originalitu až filmu chybí taková ta lapačka koulí co chytne a po celou stopáž nepustí. (11.12.2012)

Žádné druhé Bruggy se rozhodně nekonají, ale to jsem ostatně ani nečekal. McDonagh vyměnil inteligentní černohumornou rozprávku o lidské povaze a cti za postkulturní necenzurovaný výplach trochu ve stylu Pulp Fiction, rozšířil ho o několik pikantních příběhových odboček a zahrnul do něj několik nezapomenutelných postav, které dokáží člověku opravdu nepěkně zatopit, když je zrovna nějak namíchnete. Sedm psychopatů má ale s Bruggami pár věcí společných. Předně je to naprosto skvělý casting, zahrnující již tradičně labilního Farrella, svérázného Sama Rockwella, jenž byl asi neplánovaně největší hvězdou snímku, psychopatického gangstera Woodyho Harrelsona, který je pro svého pejska schopen čehokoli, a mého favorita Christophera Walkena, který opět ukázal, že do starého železa ještě určitě nepatří. No a pak je to samozřejmě skvělá McDonaghova režie, která dodává každému záběru svěží nádech a nějak záhadně dokáže vnést do ryze absurdního vyprávění notnou dávku lidskosti a vzbudit u diváka jistou spoluúčast s osudy našich hrdinů. Ta poslední hvězdička nakonec unikla vinou závěru, v němž bylo jednání některých postav skutečně silně filmové a nepochopitelné (to bylo sice v Bruggách taky, ale podáno neprosto nezapomenutelným a filmařsky nápaditým způsobem). I když je pravda, že v momentě, kdy Rockwell líčil u ohně vysněnou závěrečnou přestřelku, o plném hodnocení jsem nepochyboval. Každopádně McDonagh opět výrazně zabodoval a vzhledem k tomu, že je ještě poměrně mladý, máme se od něj v budoucnu jistě ještě na co těšit. 4.5* (19.01.2013)