Po krk v extázi

„I'm not a gangster, just a businessman. And my commodity happens to be cocaine.“ Holt, do podnikání každý vkráčí s těmi nejčistšími úmysly, řeklo by se až sněhobílými.. Odsýpající Vaughnův debut s přitažlivým "London Calling" odérem stylově pojednává o tom, kdo všechno poztrácí hlavu, život i srdce, než pilulka éčka najde svého koncového majitele, co pak protančí celou noc a vychlemtá vodovodní řad. Být gangsterem, pokud zrovna neležíte v márnici a obchod se nevymyká kontrole, je vlastně docela sranda - trochu jiná, než s Ritchiem, ale je. Avšak ty Briganteho konce… (29.03.2011)

Sympatický „NoName“ s dokonalým vystupováním, kterému klidně svěříte veškeré svoje úspory (i když na rovinu, co by s tou almužnou dělal). Spousta „dobré nálady“ ukrytá v tabletkách extáze, balík peněz ve hře, jedna ztracená dcera a šéf žádá o poslední službičku. „Čas od času jsme požádáni o něco co není naší povinností, říká se tomu obětování“. Takže figurky jsou na svých místech a šachová partie může začít. (15.07.2005)

Moderní gangsterka se slušným hereckým obsazením a zajímavým scénářem, který obsahuje celou řadu motivů a zvratů. Po tradičním britském vzoru je film doslova zahlcený postavami, ve kterých je zpočátku obtížné se vyznat. Od vrcholu, kam podle mého patří např. ranné filmy Guye Ritchieho, dělí tvůrce filmu nedostatek humoru a nadsázky. Celkový dojem: 80 %. (19.11.2009)

Neskutečně drsná gangsterka s ještě drsnějším Danielem Craigem, který zde potvrzoval, že na Bonda opravdu má. Záda mu navíc kryje výborné herecké obsazení. Na Guye Ritchieho to ale stále nemá, ten si s žánrem uměl pohrát ještě mnohem lépe. Scénář je navíc až moc spletitý a konec natahovaný. I tak ale Matthew Vaughn už ve svém debutu předvedl, že točit opravdu umí. (30.03.2011)

Sakra, to jsem si zase jednou pěkně naletěl. Doporučovaný film Po krk v extázi jsem si prostě nemohl nechat uniknout, časopisy se jej nemohli dochválit a zdejší hodnocení také nebylo špatné. Hlavně jsem byl zvědav na Daniela Craiga, nového Jamese Bonda, ale jak že to všechno na konec dopadlo? Neschopnost scénáristy se nám odhalí chvíli po začátku filmu, příběh se prostě jen odehrává a nad vysvětlováním té nudy předestírané před naše oči nikdo neztrácí čas. Koho by ovšem napadlo, že za to může právě ten kdo film napsal. Jeho naprostá neschopnost nám jej jakkoli podat se ukazuje hlavně v dialozích. Film většinou pochopíme ze samotného příběhu, máme totiž přehled o tom co se děje, a hlavně známe důvody toho proč se to děje. V Po krk v extázi je ale vše naprosto jinak. Nepochopení příběhu může plynout ze slabé vnímavosti vzniklou právě díky jeho nudnosti, ta je tak neuvěřitelné veliká, že se vám oči nebudou mhouřit jen proto, že ve správných chvílích se stane něco, na co je třeba se podívat (zmlácení naprosto neznámé postavy - ale to je časem opodstatněno), zabití jiné velice důležitého hrdiny (vysvětleno předem - ale dost neoriginálně). Teď vás nejspíš napadlo, jak tedy to vysvětlení probíhá. Je to naprosto prosté, vlastně tím nejlehčím způsobem, jaký lze vymyslet. Hrdina potká nějakou postavu a ta mu pomocí dlouhého monologu, do kterého ovšem pro jeho zkvalitnění hlavní protagonista několikrát vstoupí, vše vysvětlí. Prostě, avšak naprosto nepůsobivé a laciné.... Na začátku jsem se zmínil, že jsem chtěl pozorovat herecké výkony... Jsou otřesné, herci jsou vlastně docela pasivní, zdají se jako znudění pěšáci, kterými režisér jen tak pohybuje. Dokonce i kamera a samotná režie je podprůměrná, ze začátku se zdá, že ve filmu bude několik zajímavých trikových hříček, ale nakonec se nedočkáme žádné. Jediným překvapením je muž, který X (tedy bezejmenného) kontaktuje mobilním telefonem. Bohužel je tento snímek velikých zklamáním. (28.12.2005)