Co všechno věděla Maisie

Takového otčíma bych taky chtěla.. Náhradní manželé rodičů (kteří jim měli pomoci svěřit dítě do péče) se spolu dají dohromady (což bylo jasné od jejich prvního setkání) a dítě si vezmou s sebou. Spíše než drama to připomíná telenovelu. Zachraňuje to však svým výkonem božská Julianne. (15.01.2014)

Film ve kterém vůbec nejde o Maisie, je smutnou ale naprosto autentickou ukázkou dnešních vztahů a smýšlení velké části společnosti. Ačkoliv některé momenty považuji za filmařsky nadsazené (vysadit dítě z auta před barákem, že se třeba dostane dovnitř), v obecném hledisku z příběhu mrazí. Julianně Moore skvělá, v naprosto odporné roli. Solidní soundtrack, i když ty písničky skupiny JM byly hrozný. (26.07.2014)

Všichni ji hrozně milovali, ale zatraceně rychle se jí zbavovali. Vyřizování pracovních záležitostí po telefonu, pracovní cesty do Evropy, koncertní turné, které nejde odložit. A ze slibů se rychle stávají nesplněné výkřiky. Slova jako stabilita a harmonie jsou solidně vydělávajícím rodičům malé dívenky cizí, zato hádky a rozepře jsou na denním pořádku. Ať dcerka spí nebo si jen pár kroků od rozzuřeného páru hraje. Režijní a scénáristické duo Scott McGehee a David Siegel, kterému je nejlépe v nezávislých vodách, nejsou žádní prosťáčci, a svůj další kus rozehráli se solidní rafinovaností. Těžší pasáže snad až ironicky podkreslují podmanivou hudbou. S citlivou důkladností rozehrávají příběh, na kterém zdůrazňují, že mít dítě je o určité dávce zodpovědnosti. Nemusíme mu stoprocentně podřizovat vlastní životy, ale nemůžeme v něm loudit falešné emoce. Dítě uprostřed bouře. Civilně uchopené, herci nadprůměrné. Navrch je zajímavé, že to natočili muži, ale užijí si to asi víc ženy.. (03.05.2016)

Domnívám se, že půvabná malá Maisie toho příliš nevěděla, s ohledem na věk, nicméně naprosto přesně vycítila, zcela instinktivně, s kým je jí dobře a příjemně, na koho se může spolehnout, kde je v bezpečí.. Se mnou to měla okatá dívenka velmi snadné, dvakrát mrkla a měla mě, hned bych si ji vzala domů.. Onata Aprile jedním slovem fantastická, v těsném závěsu vynikající Julianne Moore, dokázala ve mně vyvolat tak silné emoce, že jsem měla chuť jí zakroutit krkem, no a Alexander Skarsgård mě dnes vyloženě potěšil, v roli přátelského barmana skvělý.. Krásný film, smutné pokoukání se slzama.. (07.07.2021)

Skutečných příběhů tohoto typu i těchto emočních hloubek běhá po světě nekonečné množství. Když s to ale umí natočit takto vkusně, profesionálně a silně, je to ohromný zážitek. Moc se mi do toho nechtělo, trápení dětí svářících se rodičů je skutečně všude jako máku, ale stačilo pár záběrů s tou malou holkou - a film mě měl. (03.08.2014)