4 mosche di velluto grigio
Quatre mouches de velours gris
Štyri muchy na šedom zamate
Režie:
Dario ArgentoKamera:
Franco Di GiacomoHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Michael Brandon, Mimsy Farmer, Jean-Pierre Marielle, Bud Spencer, Calisto Calisti, Luigi Cozzi, Laura Troschel, Oreste Lionello, Francine Racette (více)Obsahy(1)
Mladý rockový bubeník Roberto (Michael Brandon) je terorizován záhadnými telefonáty od tajemné osoby, a dokonce ho pronásleduje na každém kroku. Jedné noci se samotný Roberto rozhodne sledovat tu tajemnou osobu, ale netuší že to dopadne velmi špatně. Záhadný muž tvrdí Robertovi, že ho nezná a záhy na něj vytáhne nůž. Roberto při sebeobraně toho muže zabije a ihned je vyfocen na místě činu jinou osobou, která má na sobě masku jakési legrační panenky. Od té doby se maskovaný vrah snaží zoufalého hudebníka vydírat a dostat ho do naprostého šílenství. Avšak tváří v tvář vrah nemůže Roberta při velké příležitosti zabít. Roberto si najme soukromé očko pro případ, ale i ten je později zabit společně s dalšími osobami. Roberto se rozhodne spojit se svým nejlepším přítelem z venkova Godfreyem (Bud Spencer), který hned pochpopí, že se jedná o duševně nemocného vraha a je si naprosto jist, že zabiják zná Roberta až moc dobře. Oba společně vymyslí způsob jak dostanou maskovaného zabijáka. (tequilla)
(více)Videa (2)
Recenze (49)
5/10 Priemerné giallo od majstra. Má to svoje momenty, i keď vizuálnych hier je tu pomenej (hlavne záverečná scéna), pointa je tiež ok, no to množstvo wtf a akože "vtipných" momentov je tu aj na Argenta priveľa. Neviem, či sa mi niekedy tento kultúrny šok podarí prekonať, ale aj po rokoch pozerania Argentoviek tomu nerozumiem. Čerešničkou na torte je Bud Spencer. ()
Tak copak to tu máme tentokrát - hrdinův sen o popravě, vrahův flashback z vypolstrované cely, prapodivný (a skvěle vysvětlený) obraz sejmutý z oka vrahovy oběti, další typický giallovský hudební motiv (by Morricone), další zábavné komické figurky (neschopný homosexuální detektiv, šikanovaný pošťák, Bud Spencer!) a scénky (rozhovor homosexuálů, předváděčka rakví) a luxusně zpomaleně nasnímaná závěrečná autonehoda. Parádní kamera, parádní režijní nápady. SPOJLER: Výborná byla smrt detektiva, při níž se dojemně uzavřel kruh jeho pozoruhodné kariéry. A když si vrah přijde pro tu rozkošnou hnědovlásku do jejího potemnělého bytu a vy čekáte, kdy ze tmy za ní vypluje ta jeho úchylná maska... ()
Existuje už jen pár filmů od Argenta které jsem neviděl a toto byl jedním z nich. A je to sakra škoda protože tohle možná považuju za jedno z nejlepších Giallo vůbec. Je tu sice pár klišé a divné obsazení v podobě Spencera. Ale film je dostatečně napínavej, má dobrou atmosféru a dobrý scénář. Do konce filmu jsem nevěděl kdo je vrah. Finální scéna je vrchol filmu a je natočená parádně. Méně známe giallo ale o to zábavnější. ()
Nikdy som si nepomyslel, že ma nejaký snímok od majstra Argenta ( a hlavne jeho tvorba zo 70. rokov ) bude nudiť. Akoby sa režisér bál ukázať toho viac a atmosféru viac prihustiť. Nezvyklá dávka humoru ( poštár, návšteva výstavy truhiel! ) snímok odľahčuje, ale nepomáha. No čo, aj majster tesár sa raz utne. ()
Občas nuda, trošku mi vadil výkon Brandona, protože byl jedinou osobou, o kterou jsem nebyla schopna se ani náhodou bát. A to je poněkud na pováženou, když se kolem hlavního hrdiny dějí prapodivné věci, hynou jeho známí, ale já mu prostě ani vteřinu nevěřím, že by mohl mít strach. Snad kdyby v hlavní roli byl nějaký alespoň průměrný herec, byla by situace jiná. Ale naštěstí kolem Brandona bylo spousta dobrých herců, kteří pozdvihli toto místy značně nelogické dílko na průměrný film. Trapně vyzněla postava pošťáka, ale Mariellův homosexuální detektiv byl skvělý, včetně drobné inspirace v poručíkovi Columbovi a jeho vozidle. ()
Galerie (94)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (6)
- Do role Roberta Tobiase byli původně zvažováni Terence Stamp, Michael York a dokonce i některý z členů The Beatles. (Chatterer)
- Jean-Pierre Marielle sám přišel s tím, aby jeho postava byla gay. (Chatterer)
- "Najkrajšie nakrútená autonehoda v dejinách kinematografie" v závere filmu vyžadovala použitie špeciálnej kamery. Ani po dvoch rozbitých vozidlách sa nepodarilo získať kvalitné zábery. Napokon tvorcovia zistili, že musia použiť čiernobiely materiál a filmovať na prudkom dennom svetle a scénu ešte umelo dosvetliť, hoci scéna sa odohráva v noci. (MIMIC)
Reklama