Thompsonovi: Hlad po krvi

Panebože, kam ten svět spěje. My, co jsme vyrostli na Buffy, musíme automaticky sáhnout k nejhorším hodnocením. Proč? Upíři vlastně upíři nejsou. Chodí si venku, ve dne a za bílého světla a jsou úplně v pohodě. (Kdyby aspoň svítili jako ve Stmívání - což je oproti tomu hotovej majstrštyk). Asi budu muset oprášit starou dobrou Přemožitelku upírů a Angela, nebo zapomenu jak se má správný upír chovat a vypadat. (02.03.2016)

Nenápadný sequel k 6 rokov starej, príjemnej upírčine "The Hamiltons" sa zaoberá upírskou famíliou, ktorá uteká pred zákonom, tentoraz už ako Thompsonovci, no v Anglicku sa im náhodou podarí dostať do spárov inej upírskej rodinky. Dosť času je venovaného vysvetľovaniu minulosti a udalostiam po prvom filme, vďaka čomu to pôsobí konzistentne a osobne som tomu rád, keďže už som si ani na Hamiltonovcov nepamätal detailne. Štýlovo je film podobný ako jeho predchodca; temný, tichý, pomalý, s melancholickým audiovizuálom a výrazným rodinným motívom, čo s upírskou tematikou tvorí skôr hororovú drámu než krvavú zábavu. Páčilo sa mi to, no už to nebolo také originálne ani zaujímavé a teda ma to nebavilo natoľko, aby som bol z toho vyložene nadšený. (14.10.2012)

U tohoto snímku jsem postrádal jedno, a to logiku. Děs, hrůza, strach? Ale kdepak. Jen trapnost nad trapnost. Jestli si tvůrci takhle představují upírský horor, tak jsou na tom opravdu hodně špatně. Chvílemi mi to připadalo jako pokus o Tarantina, což se ani za mák nezdařilo. Styl vyprávění hlavní postavy mi zní ve stylu: 'Můj milý deníčku.' I poměrně krátká stopáž je na tuto nepovedenost až příliš. Kdepak, vyhnout se tomu pokud možno co největším obloukem. (06.11.2013)

Jedno plus je, že v sequelu se objevují stejní představitelé Hamiltonových (až na Lennyho samozřejmě). Další plus je, že sequel mají v režii opět Altieri s Floresem, jelikož se často stává, že sequel točí někdo jiný. Bohužel, ostatní aspekty filmu značně klesly. Jelikož na konci prvního dílu zjistíme, čím Hamiltonovy ve skutečnosti jsou, tak nyní již bez ostychu se jde "do akce". To samo o sobě by problém nebyl, jelikož myšlenka scénáře není úplně špatná (naopak ale také není nic extra). Dokáže ale trochu divákovi zamotat šišku v tom smyslu, jak to všechno vlastně sakra je. Největší "průser" oproti dílu prvnímu je ale provedení, jelikož člověk neví zda má Thompsonovi brát vážně a nebo jako jakousi hororovou komedii s upíry-neupíry. Kdybych měl snímek brát vážně, tak na plné čáře pohoří. Pokud ale beru Thompsonovi jako odlehčené a volné pokračování, které nelze brát nějak vážně, tak snímek je fajnová jednohubka, na kterou se vcelku dobře kouká, ale narozdíl od prvního dílu se na ní za čas znovu asi již nepodívám. (30.04.2013)

Americko-britská koprodukce snímku „Thompsonovi: Hlad po krvi“ nijak zásadně neprospěla. Jedná se jednoduše o hororový snímek s upíry, který nepřináší nic zásadně zajímavého, jen trochu drsnější souboj mezi dvěma upírskými rodinami. Ale i v tomhle směru to mohlo být sakra drsnější. Skoro to připomíná „Twilight“, jen to chce být rádoby dospělejší. A méně se to blýská. (12.02.2019)