Urban Explorer

Asi do 60. minuty jsem byl nesmírně nadšenej a uvažoval jsem nad maximálním hodnocením. Jenže! Poslední půl hodinka, která je čistě slasherová s občasným exploitem přináší spoustu nelogických momentů, Nathalie Kelley začne hrát neskutečnou histerku (tak hrozný herecký výkon jsem v hororu už dlouho neviděl) a především veškerá ta pečlivě budovaná atmosféra vyzní do ztracena a je to obrovská škoda. Kdybych byl režisérem, tak do 60. minuty nic neměním a posledních 30 minut udělám úplně jinak. Jiný závěr příběhu, jiné scény, zajímavější exploitation, potenciál je tam obrovský a nápadů mám mnoho, nechal bych si snad jen tu výbornou scénu v metru. No a teď co s hodnocením, že? Dlouho to vypadalo úžasně, ale ke konci se bohužel začaly nabalovat zbytečné kraviny, takže můj celkový dojem klesl asi na těch 60%. (13.04.2012)

Ani nevím proč, možná kvůli zdejšímu hodnocení, ale čekal jsem od toho mnohem víc. Komentáře jsem si pro jistotu nepročítal, ale teď už tuším, že jsem udělal chybu. Když se totiž ve tři ráno u snímku, od kterého čekáte lekačky nebo aspoň trošku strašidelné atmosféry, nudíte, tak je něco hodně špatně. Takže, bezbohažel, nemůžu jinak. PS: (SPOILER!) gulášek byl chuťovka, ale původ masíčka mi byl jasnej hned (i když, to asi nebudu jedinej). (26.02.2012)

Výtečný záporák, takový opravdu odporný hnusák! :-D Jinak co se týče hereckých výkonů, tak někdy mě přišlo, že strašně přehrávají (věc názoru), ale katakomby a bloudění v nekonečných tunelech pod městem já můžu. Takže ve finále jsem byl víceméně spokojený a kdo má rád podobné snímky, tak vřele doporučuji. PS: Není to točeno FF, což je paráda! 55% (16.11.2015)

Jsem člověk, kterýho staršně fascinuje druhoválečný Berlín a jeho pozůstatky v současnosti. Proto, když jsem zjístil, že je v takovém to prostředí natočen film, a ještě k tomu horor, hodně jsem se těšil. A začátek, asi půl hodiny, mě ujišťoval a servíroval mi to, co jsem chtěl vidět. Tedy chodby a bunkr s kresbami z války. Fascinující. Pak přišla ta hororovější část, a vlastně klasická, kterou můžeme vidět v mnoha dalších: Záchrana maniakových obětí plná napětí a krve. Konec navíc ukázal, že i s žádným přeživším (teda až na Danteho) se to může dobře završit. Záporák s křivýma zubana a šíleným řepením byl ok, i ostatní herce nebylo nudné sledovat. Co mě ale nutí dát tři palce, i když silný, je prostě klasický děj, viděný už milionkrát. Za tu půlhoďku bych neváhal se čtyřma, za zbytek ale musím polevit. Nutno ale dodat, že na německou hororovou tvorbu velmi povedené. 65%. (23.03.2012)

„Sám si vařím, sám si peru, že se na to nevy...“  Ale že to zvládal v pohodě, dědek jeden šikovnej, soběstačnej. Plesnivej jak letitej bezdomovec, odpudivě zanedbanej Němčour, zřejmě starej kádr kdysi obávané endeerácké STASI, ale pořád ještě chlap, co má fakt páru. A to vaření, to ho docela baví...  Jo, jo. Když si zážitkůchtiví mládežníci zaplatí místního Pepíka, jako průvodce stokami a tunely hluboko pod Berlínem, s cílem v jednom z mnoha Hitlerových bunkrů, člověk nemusí být zrovna kinofil, aby odhadnul další děj filmu. Čím si tenhle jinak průměrný klasický podzemní horor, bohužel také klasicky průběžně „vylepšovaný“ řadou klišé, zaslouží nadprůměrné ohodnocení? Především tím, že tam nepobíhá a mládež nám nemorduje žádná přiblblá digitální obludka, ani neetickými nacistickými pokusy zakonzervovaní a nyní ožilí mrtví vojáci wehrmachtu. Ne, nic takového. Slečny a mladíci v nouzi potkají jen starého hodného pána. Na takového byste klidně mohli narazit i vy. Nebo i já – to když jsem kdysi, hodně dávno, v Praze stavěl metro a po šichtě jsme s kámošem zůstávali ještě dole a prolejzali technické zázemí stanic metra a hlavně spleť tunelů budovaných protiatomových krytů pro papaláše. Malá rada pro přežití výletu do stok a chodeb pod Berlínem: Vůbec tam nelezte! A když už tam jste a strejda Armin vám pomůže se zraněným kamarádem a pozve vás k sobě do útulně zabydleného bunkru, rozhodně mu nestrkejte nos do jeho osobních věcí v otřískaných plechových šatních skříňkách... Nebo vám to pěkně osolí ! A to doslova: poté, co do vás odborně a s gustem vrazí rezavou kudlu se mu dobrým nápadem šibalsky rozzáří oči, zašmátrá v kredenci, a do otevřené rány vám na krvácející masíčko mrskne hrst kuchyňské soli. Ten dědek byl svým způsobem šílenej sympaťák. Podobně jako sykající lovec Micka Taylora z kráteru Wolf Creek. A já bych měl jedno velký přání. Až přijdu do let, chtěl bych se pořád umět radovat ze života a bejt tak vitální jako on. (10.01.2013)