It: Chapter Two
To Kapitola 2
It: Chapter Two
It: Chapter Two
It: Chapter Two
It: Chapter Two
Režie:
Andy MuschiettiScénář:
Gary DaubermanKamera:
Checco VareseHudba:
Benjamin WallfischHrají:
Jessica Chastain, James McAvoy, Bill Hader, Isaiah Mustafa, Jay Ryan, James Ransone, Andy Bean, Bill Skarsgård, Jaeden Martell, Wyatt Oleff, Jack Dylan Grazer (více)VOD (4)
Obsahy(1)
V pokračování nejúspěšnějšího hororu všech dob, se do města Derry vrací zlo a členové Klubu smolařů spojují své síly na místě, kde to všechno začalo. Uběhlo dvacet sedm let. Nyní již dospělí přátelé se dávno rozešli a žijí vlastní životy. Mike, jediný, který zůstal v jejich rodném městě, ale svolává ostatní členy klubu domů. Přestože jsou poznamenaní hrůznými zážitky z minulosti, musí každý z nich překonat svůj nejniternější strach… a čelit klaunovi, který je nyní mnohem nebezpečnější než kdy jindy. (Vertical Entertainment)
(více)Recenze (713)
Ve vyprávění dramatického příběhu a vykreslení postav méně soudržné než jednička, více béčkově vařící z vody (hledání osobních artefaktů je nejslabší čtvrtina filmu). Na druhou stranu událostmi zahustěnější, s více příšerami, i když nesmyslně zakomponovanými či odněkud vykradenými (pavoučí hlava aspoň konečně dostala více prostoru). Místama mě to bavilo, místama nudilo, a v globálu je mi to tak nějak jedno, že na trojku už nepůjdu. ()
Pro zachování přehlednosti a rytmiky následujícího textu uvádím v úvodu stručný výklad pojmů: „to To“ – tištěný grafomanský výtok Štefana Krále; „tamto To“ – vizualizace z roku 1990; „toto To“ – vizualizace z let 2017 a 2019; „napiču“ – formální, institucializovaný terminus technicus z filmové teorie, definující v adjektivním či adverbiálním úzu audiovizuální elaborát fádního, unylého, bradyfrazálně artového, stupidního či exekučně insitního charakteru; „popiči“ - formální, institucializovaný terminus technicus z filmové teorie, definující v adjektivním či adverbiálním úzu audiovizuální elaborát rekreačního, frapantního, disportně kreativního, inventivního či exekučně brilantního charakteru; „nevkusný buzerant“ - formální, institucializovaný terminus technicus z filmové teorie, personalizující, vesměs z důvodu hystericky nestandardní sexuální orientace, mentální retardace, falického tvaru hlavy, patologického egocentrismu, intolerantně maligní pičidity či kombinace vícero uvedených fucktorů, ostrakizovaného jedince, virtuálně kompenzujícího si své mindráky a sexuální frustrace proklamací sebe sama za žánrovou či globální filmovou kapacitu, přičemž však tento zpravidla pouze pokrytecky imituje jiné nevkusné buzeranty, determinované přísnou hierarchií Klubíku škaredých paniců jako názorové autority. *** To To, jakožto brutálně ovatěnou a místy až sáhonudnou vykrádačku Nočních můr, je už samo o sobě velmi těžké zábavně zfilmovat, natož aby to divákovy hemoroidy useděly. Tamtomu Tomu se to však vcelku povedlo a bylo dost popiči, zejména proto, že šlo na dřeň, vykuchalo prudivé grafomanské vedlejší linky a skvěle trefilo atmosféru. Stopáž téměř jedenácti set stran se zastavila na jakž takž bezbolestných 180ti minutách a záživná byla dokonce i první polovina s iritujícími pydlookými fuckany. To Mušety se rozhodl být encyklopedický a přibzučel si to s pětihodinovým tímto Tím, přičemž první kapitola tohoto Toho byla sice hezky natočená, ovšem úmorná, nudná a vůbec celkově tak nějak napiču, až jsem se upřímně bál, že druhé toto To s predickovanými skoro třemi hodinami bude skutečný zlatožilní horor. Projekce jsem se však dožil, protože mi vlilo odvahu a naději do žil to, že nevkusní buzeranti, kteří vychválili otravné první toto To, jakož i nejpřeceňovanější seriálový opruz všech dob - Cizí věci, jako jeden nevkusný buzerant sestřelili jak tamto To, tak dvojku tohoto Toho. Nehledě na další podstatný argument pro, a sice, že sestra jednoho nejmenovaného uživatele údajně prohlásila, že kdyby ji u tohoto Toho brácha zase neprstil, což by patrně bylo v kině kapku žinantní, tak by po hodině spala! No, neprohloupil jsem a zjistil, že dvojka tohoto Toho je sice předlouhý, avšak překvapivě vcelku důstojný, učesaný, krásně udělaný a přímočarý spektákl se svižným tahem na kanalizaci v Derry, v pohodě dýchající na záda tamtomu Tomu, ve kterém dříve chuťově nevýrazný Penyvajs roztomile přisolil a přimastil, vyobludil se do moc milých, četných a brutálních hnusoinkarnací a bez problému ze mě vyšášoval minimálně hnusnou čtyřku. () (méně) (více)
Zatímco jednička mi přišla jako kombinace Stranger Things a "best of z Nočních můr v Elm Street", dvojka se potýká s narativem "stihnu prostě všechno a všechny", takže se neustále někam skáče a jeden má dojem, že jde o nějaký seriál z produkce J.J. Abramse. Ale v rámci tempa to navzdory vražedné délce vlastně celkem slušně šlape. Výrazně se naráží na limity formátu, kdy film nenechává (na rozdíl od knih) prostor pro představivost, takže úplně nedává smysl, proč Pennywise věčně vyčkává, místo aby hrdiny rovnou kosil (ale tenhle problém měla i jednička). Nemluvě o castingu dospělých, který vyšel tak napůl. Nejvíc mi ale osobně vadí velká sázka na okaté digitální triky, kdy dobrou polovinu scén šlo zvládnout bez nich. Jako dítě osmdesátek mě to jen ruší, nezachrání to ani odkazy na klasiky žánru (od Osvícení po Věc) a finále je pro mě nesympatickým odrazem doby, v níž se "pořádný konec" bez digibordelu neobjede. Ale na adaptaci Kinga pořád ok. ()
Nebyl bych tak příkrý v hodnocení, jako ostatní. Dospělé postavy byly relativně zajímavé, strach celkem silný, ovšem v určitém smyslu jsme téměř vše ze dvojky viděli v jedničce a mnohem lépe. Závěrečná konfrontace se zlem mi přišla odfláknutá a jednoduchá. Aspoň, že ty skoro tři hodiny rychle utekly. ()
It: Chapter Two měla být letošní hororová jistota alespoň za 4 hvězdy. Ale tvůrci řekli rozhodné NE! Tyvole, došlo vůbec někomu, co byly silné stránky jedničky, díky nimž byla tak dobře přijatá? Evidentně nikoli. Tak já to tvůrcům řeknu. Čisté herectví Billa Skarsgårda coby klauna Pennywise. No, ve dvojce je "It" ve své neupravené klaunské podobě zhruba třicet sekund čistého času (ve tříhodinovém filmu!!!). To není moc času na to, aby mohl Bill něco předvést. Všechny ostatní výstupy Toho jsou zmršeny debilním a až překvapivě nepovedeným digibordelem, v němž se na nějaké herectví nehraje. Digibordel není strašidelný!!! Zadruhé chemie mezi postavami. Ta fungovala u dětských představitelů na jedničku. Taková ta amblinovská atmosféra letního dětského dobrodružství, kdy chce být divák členem party, ačkoli by se musel potýkat s nemilými věcmi. Ve dvojce? Chemie nula. Božský cast absolutně nevyužitý - Bill, Eddie a Beverly na facku, trochu se drží jen Richie, ale ten sem spadl z jiného filmu (komediálního, nutno podotknout), zbytek je do počtu. A za třetí dobře prokreslené vztahy mezi postavami. To ve druhé kapitole neexistuje vůbec. Hrdinové se mezi sebou nebaví jako lidi, jen sypou "hlášky" a jednoduché krátké větičky, protože mezi vším tím trikovým cirkusem není na nic čas (paradoxně! ve tříhodinovém filmu!!!). Ten film totiž nemá žádné nosné téma, jež by se v promluvách hrdinů řešilo. Vše se jen ubíjejícím tempem nudně a lineárně sune k povinnému finále v podzemí. Ta tříhodinová stopáž je vážně neobhajitelná. Zvlášť prostřední hodina je svou monotónností a repetetivností k nepřežití. Když mi došlo, že si budeme muset minimálně pětkrát (na černocha se nedostalo) vytrpět povinné kolečko "postava jde na nějaké místo v Derry - vzpomene si na příhodu z dětsví, co se tam odehrála - ve flashabacku na ní bafne It - návrat do současnosti, kde na postavu opět bafne It", měl jsem sto chutí se zvednout a odejít do přilehlého MacDonalda na véču. Protože bych určitě o nic nepřišel. A nejhorší je, že bych fakt o nic nepřišel, stalo se to přesně tak, jak píšu :D. Nicméně, čert to vem, kdyby to byl alespoň funkční horor. Jenže v tomhle ohledu zas film dojel na potřebu mít z It blockbuster, takže takřka každá potenciálně strašidelná scéna je zabitá nějakým trapným humorem. Zkrátka zklamání roku. Díky bohu za rozdělení Kingovy knihy na dva filmy, tak jsem dostali alespoň jeden solidní kousek. A o tomhle můžeme předstírat, že neexistuje. ()
Tohle bylo jak kdyby na mě někdo mluvil mongolsky. V záplavě tun flasbacků a snových vizí se mě postupně ztrácel naprosto zájem o všechny co ve filmu třeba i jenom dejchnou. Efekty to jo, to by amíkům šlo, ovšem o napětí a atmosféře nemůže být ani řeč. TO a různý příšery, kolikrát vyznívající naprosto do ztracena bafaj tak nečekaně, že na konci už jsem očekával všechno neočekanýho. Na každý bafnutí tvůrci upozorňují asi pět minut předem, že si člověk říká, tak už bafni a jdi do hajzlu. Filmových odkazů jako dortů v cukrárně a vlastně se mě fajn vzpomínalo na Noční můru v Elm Street a kdyby byla v malým sále projekce Freddyho od Kruegerů, tak tam klidně odejdu, protože tohle bylo zábavný asi jako roznášený letáků na levný vajíčka. ()
Herecky bez problémov, filmárske remeslo na úrovni. Ale na rozdiel od prvej kapitoly, ktorá bola výborný film po všetkých stránkach, toto je len sled rôznych strašidelností - občas parádnych, občas nechcene smiešnych. A nevidím dôvod, aby to bolo také úmorne dlhé. ()
8/10. Jo, je to slabší jak první část, ale pořád je potřeba vnímat jako konkurenci především moderní horory, které se na tuhle předlouhlou, přesto smysluplně odvypávěnou a stále emocionálně silnou jízdu nechytají. Moc tomu všeobecnému zklamání nerozumím. Trefit znovu jackpot ani nešlo, už jen pro skutečnost, že kouzlo překvapení je fuč a karty jsou jasně rozdány. Druhá kapitola má menší neduhy v podobě repetitivní druhé třetiny a jemnému brnkání do klišé sfér, ale stále jde v rámci žánru o nádherně nasnímaný a efektně vypiplaný souboj několika (sympatických!) charakterů bojujíc proti vlastnímu strachu - a to v mnoha podobách. Zvládl to někdo v posledních letech líp? Nemyslím si. ()
Na druhé části To je špatné vlastně to, že režisér ji chce natočit stejně jako první díl. Jenže dospělí v podobném světě nedokáží fungovat tak dobře, jako děti. Pro ty je ten svět prostě určen. To mystično a fantastično čerpá tu atmosféru právě z toho, že jako děti jsme ten svět vnímali stejně. A právě proto se první díl To nebo třeba Stranger Things tak podařili a jsou tak oblíbené. Takhle nemám těm šílenostem na plátně vůbec důvod věřit. Naopak si myslím, že se scénárista zhulil a psal, co ho prostě napadlo. ()
Kdyby to nemělo skoro tři hodiny, byla by to pitomá nuda. Takhle je to dlouhá pitomá nuda. ()
║Rozpočet $79miliónov║Tržby USA $211,622,525║Tržby Celosvetovo $473,122,525▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $16,564,926║ Tržby za predaj DVD v USA $10,619,506║ Už len tieň predchodcu. Veru, veru, potenciál tu bol ale dejovo sa to doslova rozbilo na banálnostiach. Samotné drsné lakačky, napätie, dusná atmosféra, to tu stále majú svoju efektívnosť, tam Andy Muschietti to zvláda ale nedokáže ukočírovať príbeh aby bol celiství a hlavne takú širokú zákľadnu hercov. /videl v kine: 60%/ ()
Jako místní expert na rozplizlé a strukturně závadné filmy, které neměly nikdy vzniknout, uděluji zaslouženou jednu hvězdičku. ()
Ségra říkala, že kdyby byla v kině, po hodině by už spala a popravdě, já taky. Žádné napětí, žádné lekačky, žádné děsivé scény...prostě film pro děcka! ()
Očekávané IT2 dle hodnocení neobstálo vysoké očekávaní a první díl nepřekonal, ale pořád se jedná o nevídaný hororový zážitek, který díky letošní slabé konkurenci zatím vychází jako jasný vítěz. Film má sice 3 hodiny, ale utíká poměrně rychle, je dostatečně zábavný, má drive i dostatek hororových atrakcí, aby si udržel pozornost, což se třeba nedá říct o nové Tarantinovce, která má stopáž podobnou, ale zajímavých je jen posledních 10 minut. Pennywise mohl být na scéně vícekrát, ale bavily mě i jiné podoby [ Babka s Dřevorubcem vede] a jedna lekačka byla pro mne infarktová. Strašidelné to až tak moc není, ale cítil jsem nepříjemné znepokojení při všech těch výjevech. Nejlepší sekvence je rozhodně když skupina začne hledat své tokeny. Skvěle jsem se u filmu bavil, vypadá to draze, občas zafunguje i humor, pobaví i reference a všichni zúčastnění hrají až na dřeň. Mcavoy rulez! 80% ()
Lepšie, ako jednotka. Tá ma nebavila, ale v dvojke sa prelínajú dospelé a detské linky a možno práve vďaka tomu dvojka funguje tak, ako mala fungovať jednotka, ale nefungovala (v románe sa prelínali obe linky, kým v prvom filme sme dostali len detskú linku). Ako tak ale čítam názory a recenzie ostatných, zisťujem, že sa mi na dvojke páčilo paradoxne to, čo iným vadilo. Bavil ma kasting (dokonca aj McAvoy s Chastain boli v pohode a to ich nemám rád, najviac ale zaujal Bill Hader ako kecálek Richie, James Ransone ako zakomplexovaný Eddie, samozrejme Bill Skarsgård ako nepríjemný Pennywise a Isaiah Mustafa ako Mike alias posledný strážca majáka, ktorý sa obetoval, aby strážil Derry). Myslel som, že to bude ťažkopádne a ukrutne nudné, ale mimo pár WTF scén (gigantický drevorubač a pár iných kurióznych CGI alebo úvod, kedy rozmlátia polovicu reštaurácie a servírka sa ich príde spýtať, či je všetko v poriadku, to som fakt valil oči a nechápal) som sa bavil. Vrátane bizarného finále. Stále sa niečo deje, občas hovadiny (relatívne zbytočná odbočka s psychiatrickým pacientom), ale deje. Skvelé boli detské retrospektívy, ako i esencia nostalgie, keď sa dospelí vracajú na miesta, ktoré poznali ako deti a teraz sa konfrontujú s minulosťou a to nielen svojou, ale tiež s minulosťou dotyčných miest. Chce sa nám plakať, ale zároveň to vnímame tak trocha ako spomienky cudzieho človeka, pretože náš život už niekoľko desaťročí vyzerá inak ako vtedy, kedy bola najväčší problém štvorka z matematiky. Negatívnejšie hodnotím čudný strih. Napr. týpek ide do lekárne, zrazu stojí v jej pivnici, tam sa mu stane čosi príšerné, povracaný (!) piatimi litrami hnusnej tmavej tekutiny hystericky beží k východu a cestou k nemu stretne zamestnankyňu, ktorá mu v pohode otvorí dvere a nepôsobí dojmom, že by ju zaskočilo, že sa potuloval v pivnici a že vyzerá ako vyzerá. Najviac ma ale sklamalo niečo iné. Vznik dvojky som pozorne sledoval a tak hodnotím značne rozpačito to, čo režisér tvrdil, že nám ponúkne a to, čo nám reálne ponúkol (mal silné vyhlásenia o tom, že Mike bude drogovo závislý, čo sa nepotvrdilo, že sa dočkáme početných flashbackov do minulosti mestečka Derry, čo sme sa ZNOVA nedočkali, alebo že sa viac dozvieme o To, čo sme sa nedozvedeli). ()
Asi jako v pripade prvniho dilu, nebylo to spatne, mohlo to bejt lepsi, na knihu to nema. Zatimco u prvniho dilu jsem mel dojem, jak kdyby si tvurci vzali z knihy jen to nejzasadnejsi, tady mi prislo, ze dej z knihy si prevzali hodne volne a lekacky si delaj vicemene po svym, bud uz si knizku tolik nepamatuju, nebo se ji proste tak dusledne, jako u prvniho dilu, nedrzeli. Co se tyce stopaze, nevadi, film ani chvilku nenudi, navic co si budem povidat, ono by to sneslo i delsi stopaz, ale je fakt, ze prvni cca. hodinka je trochu rozvleklejsi a sla by prostrihat. Co se tyce lekacek, je jich tu dost, ale pusobi trochu oldschoolove a spis se jede na nechutnost a triky, nez vylozene vystraseni divaka, takze ve vysledku to je krvavy, nechutny, prachy jsou na tom videt, ale tech trikovejch zaberu tu je skoro az moc a obcas to je spis usmevny. Co se tyce hercu, je to takovy, jak kdyz na jeden znamej xicht musi bejt jeden neznamej, takze tu mame McAvoye, Hadera a Chastain a pak tri noname xichty, respektive ctyri, ale sedmej looser se pocitat vlastne nemusi. Chastain je fajn, Hader je skvelej, jak kdyby mu to psali na telo, McAvoy az moc pripomina silence, ale v pohode a prekvapive fajn je Ransone. Ale Ryan je naprosto tragickej. Skarsgard je fajn, ale paradoxne je mnohem strasidelnejsi bez masky, coz tu je bohuzel jen tak minutu, jinak jeho makeup je furt lehce usmevnej. Taky je fajn prolinani s minulosti a detskejma hercema, klidne to takhle mohli mit uz v prvnim dile. Takze celkove jsem spokojenej a i kdyz bych asi mel nadavat, ze me to nevystrasilo, ja si to uzil, takze neni duvod nedat 4* a pripadne "ultra" sestrih obou dilu rad skouknu. ()
// Hláškující Bill Hader a Jessica Chastain v mokrým tílku super, všechno ostatní not so much. Zatímco jednička tak trochu ignorovala žánrové mantinely a zaměřila se na jednu dospívající partu dětí, které musely společně překonat svůj strach, dvojka jede z nějakého důvodu naprosto nesmyslně sólové linky již dospělých hrdinů, hustí do nás jednu generickou lekačku za druhou a naprosto zapomíná pracovat se vztahy mezi Losery a tedy následně i jakýmikoli emocemi. A když už k nějakému posunu výjimečně dojde, je tam násilně vtěsnán a jakoby nezapadá do zbytku filmu. Výsledek je naprosto ubíjející tříhodinová hororová atrakce bez srdíčka, která ještě navíc na závěr posílá divákům message, že šikana je vlastně za určitých okolností OK. Jakože cože? ;D Je mi líto toho super obsazení, dětští hrdinové pořád skvělí, jinak ale velký zklamání. 4/10 ()
Jelikož jsem viděla To, Tamto, Ono, Tohleto a Tentononc, tak jsem musela vidět i tohle to. Teda...tohle TO: Kapitola 2 (ta posraná) . Jak mě první film nadchnul, až sem si jí chtěla v kině teatrálně vydrnkat, abych byla dokonale (u)spokojená, tak u pokračování jsem si jí chtěla teatrálně vydrnkat jen proto, abych ten film nějak přežila a měla alespoń nějakou pěknou vzpomínku. Jako na férovku - Já šla na horor. Dostala jsem horor pro desetiletý caparty, ne-li přímo rodinný film a jak mě nasrala už Annabelle 3, která se mocně držela zpátky, tak To mě dodělalo. Jako family movie to je fajn a pokud je Vám těch zmíněných deset, budete nadšení !! Já sice vypadám na 12, ale buddhožel pro mě jsem rapidně starší, takže sem jen lomila rukama a kopala nohama do sedačky přede mnou, proč jen, u Buddhy, zkurvili další mojí oblíbenou hororovou postavu. Klaun Pennywise je tak oficiálně přejmenován na PENISVAJS páč se celej film choval jako regulérní čurák a zatímco v jedničce děsil, tak tady byl k smíchu nebo spíš k pláči. Nemluvě o tom, že byl drtivou dobu digitální čímž se absolutně ztratilo kouzlo opravdovosti, co byla v jedničce. "Epický finále" byl tak nehoráznej digibordel, že sem si chvilku říkala jestli nejsem na nějakém nepovedeným dílu Avengers a očividně jsem nebyla sama, koho to sralo páč lidé začali hromadně odcházet z kina. Při "vyvrcholení" filmu. A ne, nebylo by to tím, že by finále bylo tak děsné, že by se báli a prchali, ono bylo tak DĚSNÉ že se loudali ven se slovy - To je taková píííčovina !! A víte co? Měli pravdu. Já na konci chytila regulérní záchvat smíchu když se PENISVAJS skoro rozbrečel a sama sebe sem se ptala, na čem rejža jel za matroš zvlášt, když jedničku natočil skvělou. U dvojky tak můžu pochválit max to, že herce vybrali fakt prvotřídně (tři byli svým dětským verzím opravdu hoodně podobní, vlastně čtyři, ale tak černoch stejně jako my, je každej stejnej) . Jo a mělo to hezký barvičky. Paráda. Možná ze mě jen mluví nasranost, že atmosféra, napětí a vše, co bylo v jedničce, je tady v prdeli, nebo jsem měla náběh na měsíčky, každopádně film mě tak nasral, že už to hovnocení, co mu dám, je na tuhle sračku pro děti až moc! ()
Na tohle není omluva ani vysvětlení, je to absurdně nadstřelená, nekonečně úmorná exhibice netalentovaného vypravěče. Je to moc drahé na to, aby to bylo alespoň směšné, a tak je to jen utrpení. Nechci se o tom rozepisovat. Chci to jen co nejrychleji zapomenout. ()
Související novinky
Muschietti míří od Flashe k Batmanovi
Nadějně rozjetý Andy Muschietti, režisér původem z Argentiny, si v Hollywoodu udělal jméno efektivními horory Mama, To a To kapitola 2. Právě tento čtvrtek do našich kin vstoupil i jeho nejnovější… (více)
Zemřel Peter Bogdanovich
V prvních dnech nového roku přichází smutná zpráva pro celý svět filmu. Ve věku 82 let zemřel americký režisér, scenárista, herec, producent, filmový kritik, historik a v prvé řadě cinefil, Peter… (více)
Dvojka To v kinech zabodovala
Filmové pokračování kultovního hororu Stephena Kinga To Kapitola 2 má za sebou relativně úspěšný debut v kinech. Relativní je z toho důvodu, že zatímco první film vydělal v amerických kinech za první… (více)
HORROR NIGHT v multikině Premiere Cinemas
Již ve středu 4. září 2019 multiplexy Premiere Cinemas Praha a Olomouc předvedou zbrusu nový koncept akcí PREMIERE HORROR NIGHT s předpremiérou hororu To Kapitola 2. PREMIERE HORROR NIGHT je filmový… (více)
To bylo před 2 roky zjevením. Po levné, směšné a lehce odfláklé adaptaci (i přes super Tima Curryho) z roku 1990 se kniha Stephena Kinga před 2 lety konečně dočkala důstojného zpracování. Film naplněný sílou přátelství, lásky a důvěry, které skvěle pochopil myšlenku knihy a režisér Andy Muschietti vše zvládl na výbornou. Navíc jsme tu měli skvělého Billa Skarsgårda, nejsympatičtější dětské protagonisty za asi dekádu a fakt, že i když se kniha nekopíruje úplně přesně (fakt, že se pasáž s mladými dětmi odehrává v knize v roce 1958 a novější adaptace v roce 1989 je jen špička ledovce), podstata, myšlenka a duše knihy v téhle filmové adaptaci zachována byla. Kniha je ale pořád 1138 stránek dlouhá a tudíž se logicky nemohlo do filmové adaptace vejít všechno. A kniha se především dělí na dvě výrazně jiné pasáže: Tu pasáž kdy jsou Klub Smolařů ještě mladé děti a tu kde už Klub Smolařů dospěl, 27 let uplynulo a je čas si vyřídit účty s Pennywisem jednou provždy. A vzhledem k tomu, že byl To 1 megahit se dvojka mohla dočkat dvakrát většího rozpočtu se kterým si mohl režírující šikula Andy Muschietti pohrát a především obsazení dospělých tváří Klubu Smolařů. A už od části obsadit onen Klub Smolařů Muschietti nešlápl vedle. Potěší fakt, že film se občas z hlavní dějové roviny odehrávající se v roce 2016 vrátí zpátky do roku 1989 a předvede flashbacky, které více pomáhají k pochopení jednotlivých charakterů. Především je ale v těchto flashbacích vidět, že se někdo u castingu snažil a pokusil se aby dospělé tváře Klubu Smolařů vypadali jako ty mladé. Každá dospělá tvář vypadá jako svůj mladý protějšek. Takový Andy Bean vypadá jako vyspělý klon Wyatta Oleffa (Stan Uris), Jay Ryanovi zase divák snadno uvěří, že je to ten mladý roztomilý baculatý Jeremy Ray Taylor (Ben Hanscom). Především potěší fakt jak byl Bill Hader upravený aby vypadal jako dospělý Finn Wolfhard (Ritchie Tozier). Už tady bylo nakročeno k tomu aby se Andy Muschietti nenechal unést a natočil tak důstojný sequel, který zakončí Kingův slavný příběh. A to jsem neříkal jenom díky parádním trailerům, faktu, že film trvá 165 minut a tudíž studio Warner Bros. vkládá v režírujícího Muschiettiho plnou důvěru a především počátečním chválám ze všech stran jaká pecka to vlastně je. Ani ty první oficiální zpruzené reakce mě z očekávání na maximum nesundala. A já jsem rád, že jsem věřil až do samého konce, o to radši říkám/píšu, že se To Kapitola 2 povedla, důstojně zakončuje Kingův příběh a především se nedá tolik srovnávat s jedničkou ale spíš se společně s jedničkou dá označit jako (minimálně) 5-hodinový horrorový masterpiece. Jsem ale schopen pochopit pokud To Kapitola 2 nesedne každému. Na divácky vděčný film je ten film možná přece až příliš dlouhý a chápu, že ne každý vydrží, že je většina filmu zazděna povídáním si, budováním vztahů nebo oprašováním minulosti. Fakt, že film trvá 165 minut ale hraje do karet faktu, že se toho do Kapitoly 2 z původní předlohy vejde co nejvíce. To Kapitola 2 se ale opravdu nedá srovnávat s jedničkou. To Kapitola 1 má pořád takovou tu dětštější atmosféru, těží z faktu, že jsou hlavních protagonisté náctiletí a hrozbu v podobě klauna toužícím po jejich mase řeší tak trochu s rozumem sobě vlastním. Rozdíl mezi Kapitolou 1 a Kapitolou 2 je především vidět ve flashbacích, přičemž byla většina sice dotočena speciálně pro druhý film, některé z flasbacků jsou ale pouze vystřižené scény, které nebyli pro první film využity. Kapitola 2 si hraje s faktem, že hrdinové dospěli/vyzráli, na události z Kapitoly 1 až do začátku Kapitoly 2 zapomněli a teprve starý slib, že pokud se Pennywise vrátí, definitivně s ním skoncují je donutit se tak trochu vrátit do dětských let, oprášit svojí minulost a především zjistit jak konečně toho šaška zabít. Především s vizuálem si Andy Muschietti dokázal vyhrát i tentokrát, neměl jsem vůbec pocit, že by používal na 100% stejné postupy jako u prvního filmu. Je od začátku jasně vidět, že se režisérská ruka nemění a Muschietti tento projekt dohnal do finiše, rozhodně ale nepoužívá stejné postupy jako v rámci prvního filmu. Změnili se barvy, přístup k lekačkám i přístup k tomu jak v rámci Pennywiseovy moci funguje realita, zároveň je tam ale pořád vidět hlavní nastavení nastavené v Kapitole 1. A tím pádem jednoduše vzniká parádní sequel, který tomu prvnímu nedělá ostudu. Když jsme u těch barev a celkovému přístupu ke kameře..... Kameru k To Kapitola 2 dělal Checco Varese. U To Kapitoly 1 jí přitom měl na starost Jung-hoon Jung, kterého tak Varese nahradil. A nerad bych Junga ranil, ale Varesova práce s kamerou mi přišla ještě o ždibec lepší. Varese si v rámci Kapitoly 2 dokáže pohrát se stísněnými prostory, kamera vždy aktuální po plátně běžící monstrum zaměří tak aby byla vidět a především zde párkrát hodně hezky funguje i efekt otočení kamery o 100%. Jsem člověk, který by Jungovi za kameru k To Kapitole 1 postavil poličku, Varesovi bych ale možná aktuálně postavil i pomník. Hodně hezky se mimochodem stříhá. Je to vidět především v jedné z úvodních sekvencí kdy se stará banda svolává dohromady a my různě přeskakujeme z jednoho na druhého, máme pocit jako by jsme je už viděli (podoba těch herců je prostě neskutečná) a především se zde opět hraje s vizuálem, který mě u Muschiettiho zatím pořád neomrzel. Jestli tohle předvede i u sólovky Flashe, bude to jedna z nejlépe vypadajících komiksáren všech dob. Benjamin Wallfisch složil nový soundtrack a opět jako u jedničky lahodí uším. Navíc neomrzí ani když se poslouchá samostatně a dokáže občas nahnat i tu pravou husí kůži. A i to není dnes záruka, takže i Wallfischovi jdu hned stavět imaginární pomník. Možná samotný Pennywise nedostává zase tolik prostoru, ani fakt, že je čas trávený spíše s Klubem Smolařů ale vůbec nevadí. Právě naopak. Každý z nich je sympatický charakter, divák si těžko vybírá s kým chce trávit zrovna čas a především potěší fakt, že se více prostoru dočkávají postavy, které v Kapitole 1 zas tak výraznou roli neměli. Čímž se dostávám k tomu faktu, že i když byl Ritchie Tozier za mně v Kapitole 1 nejméně zajímavou postavou z Klubu Smolařů, tady se propašoval na zlatou pozici. Bill Hader je jako dospělý Ritchie totiž boží a i když je to především zábavná postava (živí se jako komik), Hader skvěle táhne i scény, které útočí spíše na emoce. Hader je v rámci To Kapitola 2 fakt na minimálně Oscarovou nominaci a doufám, že Hader se brzy dočká více podobně zajímavých rolí. James McAvoy je jako vždycky sympaťák a jako dospělý Bill na mně fungoval. I u Billa je vidět nějaký pokrok a změna, pořád je to ale starý dobrý koktající Bill. McAvoy jinak dokáže neskutečně uhrát konflikt, který Billa žere už od Kapitoly 1 a dokáže ho dovést do uspokojivého závěru. S hlavním hrdinou se musí pracovat pořádně a To Kapitola 2 to zvládla. Všichni jsou ale super. Jessica Chastain, Jay Ryan, James Ransome (dospělý Eddie), Andy Bean (dospělý Stan AKA další super klon) nebo Isaiah Mustafa, ten legendární pán z reklamy na Old Spice. Jinak prostě nemůžu vynachválit Bila Skarsgårda. Skarsgård je totiž ideální ztělesnění tančícího klauna Pennywise. Dokáže být děsivý, znepokojivý a nelidský, zároveň ale skvěle zvládá i toho druhého Pennywise. Tedy toho hodného, roztomilého a přátelského. Skarsgård se do role Pennywise ztělesnil a úplně chápu, že pro něj nebylo příjemné se do tak komplikované postavy vcítit, na druhou stranu mu ale za to děkuju. Lepšího Pennwise si nedovedu představit. A především si To Kapitola 2 opět skvěle hraje se sílou víry. Víra v překonání zla, síla přátelství, síla lásky, síla výborně strávených společných okamžiků.... Podstata celého románu Stephena Kigna je i tady. Neobešlo se to bez kompropisů a některé postavy nebo podzápletky museli zcela zmizet, finální výsledek ale rozhodně stojí za to a nedovedu si ho představit líp. A i konec, který je výrazně změněn a chápu, že opět nesedne všem (má ovšem ono nezpochybnitelné kouzlo v tom jak celý Pennywiseův charakter funguje), rozhodně ale funguje jako důstojné zakončení pětihodinové horrorové pecky. 165 minut dlouhý horror, který si ovšem udělá čas i na rozpracování charakterů a tomu aby vám na postavách záleželo. Dětští herci se dočkali svých skvělých dospělých verzí, Skarsgård je zase jednou slizkej jako prase a Hader předvádí jeden z nejlepších hereckých výkonů tohohle roku. Horror, který dokáže prodat humor, děs i emoce a chytře je celkem věrný předloze. Andy Muschiettimu děkuji a doufám, že příběh Pennywise je již ukončen a prequelů nebo nedej bože sequelů se nedočkáme. To Kapitola 2 totiž nabízí sladkou a kolotočově emotivní tečku za celým příběhem z Derry, který by bylo škoda znova otevírat.... PS: Potěší nejenom horrorové odkazy ale i jedno cameo, které jsem vůbec nečekal () (méně) (více)