Neporazitelní

Jakmile je jednou Ťaman v kleci, nevyšroubuje jej odtamtud ani Yan Tlesk-Acch! Třicetikiloví zabijáci v této fantasy ukazují, že jsou schopni v pohodě vyhrát i mezinárodně obsazený turnaj v Mixéru Mentálních Analfabetů, v němž by jim kterékoliv z těch devadesátikilových pokérovaných indoevropských hovad, ze kterých vyzařuje nespoutaná inteligence skoro stejně jako z dobrotivě moudrého obličeje hokejisty Ovečkina, orvalo na zemi všechny bambusové výhonky dříve, než by vůbec stačili zjistit, že nemají čím zaklepat o tatami. Ale to není zdaleka vše. Těch zápasů ligy Mimořádně Mozkově Atrofovaných je ve filmu poskrovnu, zbytek přemrštěné stopáže je kantonská snaha o šikmookého Rock-y-ho V. na pomerančích a se smaženými nudlemi, při kterém místo Tygřích očí vyhrává nějakou čínskou barovou zpěvačkou monstrózně zpotvořený Zvuk ticha, za který určitě nezaplatili tantiemy. Vše zalité tunou toxického patosu ze Žluté řeky, a tak si nakonec náš vychrtlý obstarožní rýžožrout vyboxuje nejen prestiž ve stádě makaků, ale také opatrovnictví nad šikmookou nesympatickou žačkou s prořízlou držkou, jejíž matce z toho fracka hráblo. No, nejedna čínská hospodyňka se u toho dozajista píchne dojetím do prstu při vyšívání pruhů na originál exportní teplákovce Adddidddas. ** (04.06.2014)

Hlavní zbraní je vlastně herecké provedení a ta nepředvídatelnost. Akce klidně mohlo být víc, ale i přestu délku film nenudí a utíká fakt mocně. Herci jsou s charizmem, souboje jsou skutečně cool a tréningům nechybí nápad, stejně tak tomu je i co se týče příběhu. Klidně si film zopakuju, žluťáci umí točit, to je prostě holej fakt. 10/10 (05.05.2014)

Je to dosť dobrá akčná športová dráma od Dante Lama. Má vydarený príbeh o dvojici mužov, mladíkovi, ktorého otec padol na dno a zlosť si vylieva práve na svojom synovi a tak musí znášať neustále ponižovanie a mužovi v strednom veku, bývalom šampiónovi v boxe, ktorý si síce kedysi myslel, že mu patrí svet, ale teraz je už len v dlhoch, kvôli čomu po ňom idú úžerníci a tak radšej unikne a prenajme si izbu v byte s problémovou matkou a jej dcérou. A obaja muži dvoch generácií trávia čas v telocvični, kde sa trénujú kombinované bojové umenia a mladík túži dostať sa na turnaj. So spracovaním som dosť spokojný, síce z dvoch hlavných hrdinov ma spočiatku viac zaujal len jeden, bývalý šampión, ktorého línia je omnoho zaujímavejšia a rozmanitejšia, či už kvôli minulosti, práci v telocvični alebo aj zaujímavom vzťahu s matkou a dcérou, ktoré majú aj svoj priestor, takže mladík mi prišiel prakticky trochu navyše, ale našťastie sa ich osudy už čoskoro prepoja a pomaly ma začal baviť aj on. A zatiaľ čo prvá polovica je vlastne ideálne plnohodnotná dráma doplnená o trénovanie v telocvični, v druhej sa už začne samotný turnaj, ktorý je síce podaný trochu inak, než som očakával, ale tiež sa je na čo pozerať a hlavne záverečná fáza, kedy zase dostane väčší priestor bývalý šampión je dosť vydarená. Takže skutočne po celý čas sa je na čo pozerať, ale konkrétne musím vyzdvihnúť poslednú tréningovú sekvenciu s piesňou Sound od silence, úžasný zážitok. Čo sa týka akcie, priznám sa, že práve samotné súboje ma z celého filmu bavili najmenej, ale aj tak sú rozhodne dobre zvládnuté. Súboje sú celkom realistické, po vizuálnej stránke zaujímavé s pár skutočne výbornými zábermi a síce tento typ až tak moc neobľubujem, aj tak ma potešilo pár veľmi dobrých chvatov a hlavne tých, pri ktorých už hrozí aj zlomenina. A najviac sa mi páči finálny súboj. Herecké obsadenie je výborné, Nick Cheung ma v posledných rokoch baví stále viac a tu bol skutočne skvelý, sympatický Eddie Peng, pričom obaja tu okrem iného predviedli skvelý fyzický výkon, k tomu Andy On v úlohe súpera a viacero výborných vedľajších postáv, obzvlášť matka s dcérou. S réžiou a technickou stránkou som nadmieru spokojný, veľmi dobrá vizuálna stránka a atmosféra, kvalitne zvládnuté súboje, k tomu trochu emócií, Dante Lam tu odviedol veľmi dobrú prácu. A páči sa mi aj hudba, hlavne spomínaná pieseň Sound of silence. Takže po predchádzajúcom Viral factor, ktorý mi až tak moc nesadol konečne zase plnohodnotný Dante Lam, ktorého si ešte s radosťou pozriem. 78% (14.12.2013)

Po příběhové stránce nejsou Neporazitelní ničím oslnivým, servírují nám něco, co jsme již v různých derivátech viděli, ovšem to není na škodu. Prvky silnějšího dramatu vždy dodávají sportovním filmům šmrnc a není tomu jinak ani v tomto případě. Co však potěší nejvíce, je ztvárnění zápasů a tréninkové sekvence, na které se velmi dobře kouká a to, že k nim hraje krásná Simonova a Garfunkelova píseň The Sound of Silence (i v instrumentální podobě), to už je jen ta pomyslná třešnička na dortu. (11.12.2015)

Zatím nejlepší Dante Lamův film a zároveň letošní nejlepší Hongongský akční film. Je to zábavné,upřímné,hezky dojemné,MMA zápasy skvělé,vyhýbá se to i tradičním klišé,což vše je nezbytné zde vychválit. Oproti Warriorovi svižnější,napínavější,zápasy lépe zpracovanější a příbeh lépe stravitelnější. Jsem nadmíru spokojen. 80% (13.12.2013)