Muž z Vysokého zámku

S výpravou si tedy dali práci. Šedivé šedesátky v USA, které si mezi sebe rozkouskovalo nacistické Japonsko a Německo vytvářejí přesně tu tísnivou náladu, jakou si představíme, co by bylo, kdyby spojenci prohráli válku... Ale děj se příliš vleče, scénář i střih se taky inspirovaly přece jen na dnešní dobu pomalejšími filmy šedesátých let a chybí větší napětí, které by tu staromódnost dokázalo napnit emocemi. Celou první řadu jsem měla pocit, že se dívám jen na pouhý rozjezd nějakého příběhu, což je na deset hodinových filmů fakt málo. K tomu ještě připočtěme velkou naivitu, s jakou je vylíčen odboj i jeho protivníci. Vyzdvihla bych hlavně asi nejpitomější způsob, jak se zbavit usvědčující zbraně - velmi efektivní, pokud opravdu chcete, aby vás chytili. Policie nechává opakovaně uniknout hlavní hrdiny, i když je má celou dobu pod nosem. Členové podzemního hnutí se dostávají do ostře střežených budov vládních organizací s neskutečnou lehkostí, jakoby si tam chodili na nákupy. Odbojáři nemají ani tušení, proč musí za cenu nasazení vlastního života shánět a komusi neznámému předávat jakési prapodivné filmy. Vím, že autor předlohy Dick byl těžký paranoik, ale snad aspoň ve scénáři to mohli změnit a přece jen něco divákovi prozradit. Takhle z toho mám pocit, že jsem se nedozvěděla vůbec nic, jen to, že každý zrazuje každého. Což se u Dicka dalo čekat. (24.12.2015)

Na papíře neskutečně poutavé a nadšení mi vydrželo tak 4 díly první série, kdy to vypadalo, že příběh bude parádně gradovat do nějakého výbušného finále. Bohužel mi přišlo, že se vše v půlce přepne na neutrál a popravdě jsem stěží dojel první sérii. Na další se nechystám a dost mě to mrzí, protože jsem čekal, že mě seriál chytne dám si s chutí všech 40 dílů. (28.08.2021)

Ačkoliv mě pilot příliš nepřesvědčil, dal jsem seriálu šanci a dobře jsem udělal, protože Man In The High Castle se pro mě stal jednou z nejlepších televizních záležitostí roku. Alternativní historie na téma vítězství Třetí říše a Japonského císařství patří k mým oblíbeným námětům a tady se vykreslení případných osudů Spojených států povedlo namalovat víc než důvěryhodně. A hlavně nejde tady jenom o odboj a tajemné filmy, které ukazují vítězství Spojencům, ale ve vedlejších liniích se odehrává i boj o vliv na japonské straně, kde řádí obávaná tajná služba Kempeitai či soupeření o moc v nejvyšších strukturách Třetí říše. Baví i nejednoznačnost postav, ať už se jedná o nacistického agenta, japonského ministra či obergruppenführera v podání Rufuse Sewella, který, ač ve vedlejší roli, byl pro mě největší hvězdou seriálu. A tak jediné, co jsem trochu nepobral, byl úplný závěr, ale pevně doufám, že ho budou mít možnost tvůrci v další sérii vysvětlit. 90% (01.12.2015)

U filmových zpracování knižních předloh bývá většinou problém, že při znalosti oné předlohy pak u diváka nastává z filmového vyobrazení obrovské zklamání. Já jsem před zapnutím předmětného seriálu nebyl ničím ovlivněn a tak jsem si mohl naplno užívat pouze představu režisérovu a nedošlo ke konfrontaci s mou vlastní. Jsem z The Man in the High Castle hodně nadšený. Další z těch milých seriálových překvapení, na jehož pokračování se rád vrhnu. Děj je obalen v mysteriózním kabátu a jsem zvědavý co dalšího pod ním schovává. Jen doufám, že se mi nedostane pohledu na nechutného ptáka postaršího chlápka, jenž má pouze potřebu jej pyšně ukázat světu. Komu nevadí pomalejší tempo vyprávění a zaujal jej obsah, vřele doporučuju všema deseti. (08.06.2016)

Zřejmě nejrozporuplnější seriál, který jsem kdy viděla. Na jednu stranu pomalý, občas nemající logiku (postihují se Židé, nepostihují se černoši) a obsazený v drtivé většině případů necharismatickými, ne příliš talentovanými herci. Všechny kladné postavy jsou nezajímavé, minimálně polovina dějových linií je vyloženě nudná. Obyčejná každodenní rutina lidí žijících v nacistických říších není dostatečně pečlivě vylíčena a někdy seriál působí jen jako sbírka nejprovařenějších faktů o nacismu zasazená do Ameriky a Japonska tak, aby to Američanům znalým evropské historie jen velmi povrchně, připadalo obohacující a chytré. ALE na druhou stranu nikdo nemůže The Man in the High Castle upřít zajímavou hlavní myšlenku a přes veškerou dnešní, někdy až do absurdna zahnanou, korektnost, věrnost zobrazení nacistických symbolů (včetně pozdravů a hesel), zvyků, některých zákonů a rasových teorií. Nikdo nemůže seriálu upřít napětí ze hry o moc mezi vysokými nacistickými představiteli, a ani pro západního diváka obohacující pohled na vnímání světa z japonského úhlu v kontrastu s tím americkým. Nikdo nemůže seriálu upřít nečernobílé postavy, kde především Obergruppenführer Smith a vyšetřovatel Kido, coby záporáci, mají uvěřitelné motivace ke svým činům a nejsou vylíčeni jen jako chladná, nelidská monstra. A konečně - nikdo nemůže seriálu upřít výtečného Rufuse Sewella (John Smith), který se v jinak unylém castingu skví jako diamant a na scény s nímž se vyloženě těšíte. /// Abych to tedy shrnula, The Man in the High Castle rozhodně není žádný současný prvoligový titul typu The Crown, The Handmaid's Tale nebo Stranger Things (chtělo by to připsat i Hru o trůny, ale poslední dvě série už se kvalitními nazývat nedají), ale i přes nezdařený casting (s čestnými výjimkami Rufusem Sewellem, Joelem de la Fuentem a Chelah Horsdalovou), nelogičnosti, roztahanost a nezajímavost některých linií a postav, zůstává originálním a má zlepšující se tendenci, takže diváka motivuje pokračovat v jeho sledování. Po všech sériích velmi slabé 3*. (14.09.2018)