Bohéma

Snaha demytizovat české "legendy" stojí za pozornost. Nakonec se to oproti tvrzení tvůrců velmi podobá Českému století. Dějiny jsou přeloženy do podoby působivých osobních morálních dilemat. Velká politika chybí, nezdá se, že by někdo mohl dějiny tvořit - všichni se pohybují uprostřed pevně daného systému, na který musí reagovat, aniž by ho mohli někam posouvat - buď se podvolí a nestane se nic, nebo se vzepřou a nemají šanci na pozitivní výsledek. Což je ale taky trochu zkratka. Zaprvé sledujeme lidi, jejichž činy by mohly mít dopad. A navíc lidi bohaté, zajištěné, kteří mohli třeba v klidu emigrovat, což je věc, která tu vůbec není prezentovaná jako volba. Zvláštní je Sedláčkova režie a dramaturgie, které se pohybují od skvělých momentů po totální faily. Historická věrnost/nevěrnost mě mate. Podle všeho je to dost volné, a nevím, jestli když se to netváří jako realita, to není spíš na škodu, než že by to zážitku a myšlenkám pomáhalo. Ale to ještě uvidím na konci. (15.01.2017)

Musím otevřeně přiznat, že nerozumím tomu, proč tvůrci smíchali naši ČS historii (skutečné herce a režiséry) s fiktivními postavami, znehodnotili tím celou sérii o tvorbě filmů na Barrandově po roce 1938.. Neustálé poskakování v čase, velké množství postav a k tomu to podstatné - divák ví, že tomu nemůže/nesmí věřit, považuji za nevyhovující.. Sérii hodnotím dvěma ušmudlanými hvězdičkami, tu třetí hvězdu posílám hercům, ti odvedli výbornou práci, moc se mi líbil Vladimír Javorský, potom Jaroslav Plesl, Petr Stach a Michal Dlouhý, zachraňovali, co se dalo.. (29.03.2024)

Nejeví se mně to úplně špatně, ale s ohledem na velké množství postav to působí poněkud zmatečně i když dialogová složka je docela podařená. Po prvním díle samozřejmě hodnotit nehodlám, ale nerozumím moc tomu, proč jsou ve filmu skutečné postavy a smyšlené postavy (proč Lilla Králová ? - byť je Judit krásná a velmi charismatická ) . Důraz na rusáckou okupaci mě přijde jako zbytečně vyhrocený prvek rušící jiný vyhrocený prvky v době "bohémy" . Některé postavy se mě líbí více (Vladimír Javorský / Burian ) jiné méně ( David Novotný / Marvan ) jsem zvědav co z toho nakonec vyleze, zatím mám smíšené pocity. (16.01.2017)

Mé dojmy z tohoto seriálu jsou poněkud rozporuplné. Na jedné straně stojí vynikající herecké výkony některých rolí (zejména Vladimír Javorský coby Vlasta Burian a Michal Dlouhý coby Zdeněk Štěpánek), které mě při hodnocení jednotlivých dílů mnohdy přiměli k tomu přimhouřit oči nad některými slabinami seriálu. Na druhou stranu je zde celková koncepce seriálu (ve stylu "obutá/neobutá"), kterou nelze označit jinak než za dosti pochybnou. Naprosto nechápu proč v seriálu na jedné straně vystupují reálné postavy (vedle zmiňovaných herců třeba Oldřich Nový a Jaroslav Marvan či režiséři Frič a Vávra) a zároveň zde jsou i zcela fiktivní postavy. A nejde zdaleka jen o průvodce celým seriálem Arnošta Žáka (byť právě jeho postava asi budí největší rozpaky). Moc nerozumím ani důvodu pro zařazení fiktivní postavy herečky Lili Krallové. Pokud byly částečnou inspirací pro tuto postavu osudy Nataši Gollové, nechápu, proč zde nemohla figurovat přímo tato jistě zajímavá a inspirativní herečka. Obecně není moc odůvodnitelné, proč seriál (s výjimkou Anny Letenské) tak opomíjí osudy českých hereček. To že o Lídě Baarové už toho bylo asi v poslední době natočeno dost, přeci neznamená, že zde nebyl prosto pro zachycení osudů jiných hereček (jen namátkou mě napadá Zita Kabátová nebo Věra Ferbasová a samozřejmě Adina Mandlová). Ještě se musím vrátit k postavě Arnošta Žáka resp. ke koncepci seriálu, kdy tato postava vzpomíná na pohnuté události válečných a poválečných let v českém filmu konfrontován jinou pohnutou a tragickou událostí okupace Československa v srpnu 1968. Osobně mi toto zarámování vůbec nesedlo a přišlo mi naprosto zbytečné. Nevím co autory seriálu k tomuto pojetí vedlo, zda jen potřebovali nějakou postavu, která by posunovala děj vyprávění, nebo zda chtěli tímto mj. poukázat na historický paradox, kdy osvoboditelé z roku 1945 se následně stali sami okupanty. Ve finále však tyto "odbočky" v ději byly hodně rušivé a hlavně se díky nim autoři seriálu připravili o dost prostoru, který mohli jinak využít buď pro rozehrání jiných hereckých osudů za protektorátu nebo pro hlubší a propracovanější pojetí zvolených postav. Celkově proto nemohu dát seriálu více než tři hvězdičky, byť kvůli těm některých hereckým výkonům, bych je dal moc rád. (20.02.2017)

České století bylo jako koncept semknutější a těžilo z toho, že velká část byla jasně zasazená do "veřejné sféry", takže tu jistá strnulost vlastně nebyla na škodu. Bohéma je ambicioznější portrét konkrétní společenské sféry, který spojuje veřejné a intimní a bohužel v tomhle ohledu je paradoxně mnohem topornější, když opustí kulisy Barrandova a pitvá se v soukromých avantýrách. Nejde jen o diskutované faktografické šarády, ale i o to, že Brdečkové scénář je konvenční a málokdy skutečně zatne čepel hluboko. Rámec s 68. má zesílit morální dilemata a zdůraznit historickou kontinuitu, místo toho ale vyprávění ještě více drobí. Ratajův muzak pak jen dokládá, že Bohéma se snaží vidět všude, ale nevidí vlastně pořádně nikam. Podstatné věci mizí v dýmu a otravně melancholickém pofrkávání trubek. Škoda, protože herecky je to až na výjimky slušné (Dlouhý předvádí jeden z nejlepších výkonů blahé paměti) a pár scén (hlavně těch morálních dilemat zavdat si / nezavdat si) vyzní poměrně působivě. Promarněná příležitost, která volala po důslednější dramaturgii i režii. (20.02.2017)