Reklama

Reklama

Bohéma

(seriál)
Trailer
Česko, 2017, 7 h 56 min (Minutáž: 72–94 min)

Scénář:

Tereza Brdečková

Kamera:

Petr Koblovský

Hudba:

Michal Rataj

Hrají:

Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Pecháček, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, David Novotný, Václav Jiráček (více)
(další profese)

VOD (1)

Epizody(6)

Obsahy(1)

Bylo jednou jedno studio na Barrandově, kterým prošly dějiny. Patřilo k vůbec nejmodernějším v celé Evropě. Ve filmech, které se tam natáčely, hráli velikáni z Národního divadla, komici, krasavice, lamači srdcí. Občas se jelo natáčet do exteriéru a často se vyráželo do barů, chodilo do kina nebo konspirovalo v bytech. Ale studio, to byl opravdový domov. Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role... Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.

Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (244)

HonzaBez 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Mé dojmy z tohoto seriálu jsou poněkud rozporuplné. Na jedné straně stojí vynikající herecké výkony některých rolí (zejména Vladimír Javorský coby Vlasta Burian a Michal Dlouhý coby Zdeněk Štěpánek), které mě při hodnocení jednotlivých dílů mnohdy přiměli k tomu přimhouřit oči nad některými slabinami seriálu. Na druhou stranu je zde celková koncepce seriálu (ve stylu "obutá/neobutá"), kterou nelze označit jinak než za dosti pochybnou. Naprosto nechápu proč v seriálu na jedné straně vystupují reálné postavy (vedle zmiňovaných herců třeba Oldřich Nový a Jaroslav Marvan či režiséři Frič a Vávra) a zároveň zde jsou i zcela fiktivní postavy. A nejde zdaleka jen o průvodce celým seriálem Arnošta Žáka (byť právě jeho postava asi budí největší rozpaky). Moc nerozumím ani důvodu pro zařazení fiktivní postavy herečky Lili Krallové. Pokud byly částečnou inspirací pro tuto postavu osudy Nataši Gollové, nechápu, proč zde nemohla figurovat přímo tato jistě zajímavá a inspirativní herečka. Obecně není moc odůvodnitelné, proč seriál (s výjimkou Anny Letenské) tak opomíjí osudy českých hereček. To že o Lídě Baarové už toho bylo asi v poslední době natočeno dost, přeci neznamená, že zde nebyl prosto pro zachycení osudů jiných hereček (jen namátkou mě napadá Zita Kabátová nebo Věra Ferbasová a samozřejmě Adina Mandlová). Ještě se musím vrátit k postavě Arnošta Žáka resp. ke koncepci seriálu, kdy tato postava vzpomíná na pohnuté události válečných a poválečných let v českém filmu konfrontován jinou pohnutou a tragickou událostí okupace Československa v srpnu 1968. Osobně mi toto zarámování vůbec nesedlo a přišlo mi naprosto zbytečné. Nevím co autory seriálu k tomuto pojetí vedlo, zda jen potřebovali nějakou postavu, která by posunovala děj vyprávění, nebo zda chtěli tímto mj. poukázat na historický paradox, kdy osvoboditelé z roku 1945 se následně stali sami okupanty. Ve finále však tyto "odbočky" v ději byly hodně rušivé a hlavně se díky nim autoři seriálu připravili o dost prostoru, který mohli jinak využít buď pro rozehrání jiných hereckých osudů za protektorátu nebo pro hlubší a propracovanější pojetí zvolených postav. Celkově proto nemohu dát seriálu více než tři hvězdičky, byť kvůli těm některých hereckým výkonům, bych je dal moc rád. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Serial, ktery me svym nametem zaujal a na ktery jsem se tesil. Bohuzel, ne vsemu deni se da z historickeho hlediska verit. Nejvetsi slabiny vsak vidim v jiste nezazivnosti a utahanemu deji, kteremu nepomahaji ani kostrbate dialogy... Spousta hereckych vykonu je pro me zklamanim a tak Javorsky v roli Buriana je ozdobou cele teto historicke serie. Celkove jsem zklamany, nevyuzity potencial. ()

Reklama

Aky 

všechny recenze uživatele

Ne, kromě hereckého výkonu Vladimíra Javorského ne. Zejména pro rozpor s pravdou. Samozřejmě se nejedná o dokument, ale v takovémto seriálu se nesmí vymýšlet. A nelze to napravit tím, že se prohlásí, že se jedná o dílo "na motivy." Pak jste si tedy, milí autoři, měli "na motivy" vymyslet svůj příběh, ale nemůžete se tvářit, že zobrazujete skutečnost. Není to jen nepovedené, je to křivdící a škodlivé. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Nápad zpracovat tuhle látku v seriálu je skvělý, obsazení je výborné, výprava přesvědčivá - ale o velkých lidech a ideách nesmí točit přízemní, šovinistický a omezený pantáta. Za velkou zlodějinu považuji, že tvůrci zredukovali skutečný počet ženských hereckých osobností, čímž pokřivili a ztrivializovali reálný obraz barrandovských vztahů a přátelství - čili to nejzásadnější. Fašistickou a komunistickou éru nepřežije jediný skutečný mezilidský vztah - a nutno zdůraznit, že to není historická skutečnost, ale Sedláčkova neschopnost složitým a velkým lidským vztahům rozumět. V jiných počinech jako České století nebo Jan Palach je to ještě mnohem evidentnější. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Sedláček už v Českém století dokázal, že pracovat s mluvícími hlavami umí a podle mého názoru se mu to povedlo i tady, byť s několika výhradami. Předně se mi líbil styl vyprávění, který spojoval okupaci v roce 1968 s pohnutou dobou Protektorátu a následného nástupu komunismu. Je to sice ryze účelové, ale mě to spojení vyhovovalo. Spokojený jsem byl i s atmosférou, která dokázala být ve správných okamžicích tísnivá a plná strachu v případě protektorátních sekvencí, stejně jako absurdity u těch komunistických. S čím jsem měl ale občas problém byl až příliš televizní look. Chápu, že produkce pracovala s omezeným rozpočtem a jinak to asi ani nešlo, ale nějaká ta kačka navíc tu chyběla jako sůl. Každopádně největší obavy jsem měl z herců. Ostatně stejně jako většina diváctva. Nicméně tady jsem byl asi nejspokojenější. Jednoznačnou hvězdou byl Vladimír Javorský, který Buriana zahrál na jedničku a bylo vidět, že si dal na přípravě záležet. Občas se mu ten hlasový projev povedl natolik, že byl od originálu k nerozeznání. Velký výkon ukázal i Michal Dlouhý v roli Zdeňka Štěpánka a po počátečních rozpacích mi sedl i Rašilov jako Oldřich Nový. A mě osobně zaujala Gabriela Mikulková v roli Alice Nové a bavil i Plesl a jeho Miloš Havel. Bohužel hlavní postavy mi nesedly vůbec. Jak charakterově, tak herecky. Michal Balcar má bohužel nulové charisma a působí strašně prkenně a pro Judit Bárdos mám sice za jiných okolností slabost, ale tady se mi nelíbila. Nicméně i s těmito vadami na kráse se dalo žít, takže za mě chvalitebná a vůbec bych se dalším podobným projektům nebráni. 75% ()

Galerie (189)

Zajímavosti (41)

  • Filmový Arnošt Žák je zamlada levák (píše a kreslí levou rukou), ale ve stáří pravák (kouří cigaretu). (Brain)
  • V interiérech budovy někdejšího sídla ÚV KSČ (a dnešní budovy Ministerstva dopravy) na Nábřeží Ludvíka Svobody se natáčely scény odehrávající se v sídle pražského gestapa. (HonzaBez)
  • Willy Söhnel (Jan Hájek) poslouchá vylodění v Normandi na rozhlasovém přijímači Telefunken Viola z let 1937–1938. Telefunken byl německý výrobce televizních a rozhlasových zařízení v letech 1903–1967. (sator)

Reklama

Reklama