Droneman
Modelár
Režie:
Petr ZelenkaScénář:
Petr ZelenkaKamera:
Alexander ŠurkalaHudba:
Janez DovčHrají:
Kryštof Hádek, Jiří Mádl, Veronika Khek Kubařová, Zuzana Fialová, Richard Stanke, Helena Dvořáková, Miroslav Hanuš, Jiří Štrébl, Kristýna Frejová (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Příběh dvou kamarádů, kteří provozují prosperující půjčovnu dronů, se odehrává v současné Praze. Majitel firmy přezdívaný Plech (Jiří Mádl), ve volném čase rapper, sní o velkých penězích a neochvějných jistotách. Chemik a vynikající letecký navigátor Pavel (Kryštof Hádek), který se právě vrátil ze zahraničí, sní o spravedlnosti a osobním angažmá v nápravě světa. Drony jsou pro bývalé spolužáky ze střední školy propustkou do mnoha oblastí lidského konání, kam by se jinak nepodívali. Mezi jejich klienty patří prezidentský kandidát i výtvarníci pořádající happeningy. Drony ve filmu monitorují elektrárny, nosí luxusní kabelky na přehlídce místo modelek nebo sprejují ze vzduchu Petřínskou rozhlednu. Když se však jeden z hrdinů rozhodne využít dron k něčemu úplně jinému, situace ve firmě se začne komplikovat. (Falcon)
(více)Recenze (317)
Pronikavostí myšlenek i uchopením bohužel zrcadlový opak geniálního Ztraceni v Mnichově. ()
Po delší době český film, o kterém (a se kterým) mě opravdu baví přemýšlet, jakkoli bych jej označil spíš za inspirativně problematický než výjimečně zdařilý.___Z hlediska klasického vyprávění je Modelář nevybalancovaný, má klopýtavý rytmus, tonálně komíhá mezi kámošskou komedií a politickým thrillerem a propojení některých situací je dost krkolomné (zároveň není natolik „anti-narativní“, abych v tom hledal záměr a součást Zelenkovy snahy obcházet a podvracet systém). Jednoduchá, tentokrát vcelku přímočaře podaná zápletka i neurčitý, lehce autistický hlavní hrdina (který zejména odráží, jak se chovají a co si myslí druzí) ale slouží hlavně ke kladení otázek, ke zkoumání různých příčin nespokojenosti se systémem a rozmanitých forem reakcí na něj (od práce pro neziskovky a volební štáby přes uměleckou performanci à la Ztohoven až po akty násilí).___ Na české poměry jde o nezvykle politický film, který se velmi přímočaře a bez obalu vztahuje k politicko-právní a ekonomické realitě dneška. Snaha o aktuálnost je místy trochu křečovitá a film kvůli ní asi zestárne stejně rychle jako třeba Kancelář Blaník. Frustraci z boje proti zkorumpovanému systému a z neschopnosti něčím pohnout, kterou vnímám za jejím vznikem, jsem ale rozuměl a je mi sympatické, že se někdo do něčeho podobně unikavého a divácky ve výsledku nepříliš uspokojivého, co připomíná ze všeho nejvíc sérii politických disputací a prohlášení, pustil. ___Kvalita hereckých výkonů i dialogů kolísá (Jiří Mádl se nicméně úspěšně vyhýbá tomu, aby jeho bezzubý rapper vyzněl jako karikatura), ale některé momenty patří k tomu lepšímu, co Zelenka napsal a nedivil bych se, kdyby pár hlášek časem zlidovělo (-Jedna věc je zbraň vyrobit, druhá použít. -Myslíte, že se vyrábí, aby se nepoužily?). 75% ()
Když se řekne "film Petra Zelenky a jeho přátel," stále si představuji nějakou super bombu, ale i to přestává v posledních letech platit... Zejména proto, že od současnosti je potřeba větší odstup, aby její zobrazení ve filmu mělo větší dopad. Z hlediska myšlenek, které si rozumný člověk pokládá, je snímek předimenzovaný, neplatí to však postavách a vyústění příběhu, které byli docela povrchní a zbrklé. ()
Určitě velmi neotřelá látka v českých barvách, která má v sobě dva základní příběhový prvky, vztah dvou hlavních hrdinů a fakt, kam až může zajít smysl pro spravedlnost a taky to v jakým světě žijeme a na jakých hodnotách stavíme svou existenci. Oceňuji, že ač obě témata mě přišli silný vzájemně se nerušili a ke konci se hezky zasnoubily. Jediný co jsem moc nepobíral, že když jmenuji na český straně současnou vladu, proč americká administrativa je úplně z jiné doby. Na Kryštofa s Jirkou nemám moc co vytknout, jsou to talentovaný sympaťáci, jen doufám že Jiřík Madlů už si dá pokoj s těma šišlounama, začínám se o něj pomalu bát, aby mu to nezůstalo. Někde mezi 3 -4* , ale za odvahu dávám směrem nahoru. ()
║Rozpočet EUR1milión║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $259,621▐ Na naše končiny veľmi odvážny snímok. Možno to trošku lepšie prepracovať a mohla to byť iná delikatesa. Ale téma teda riadna, herci fajn. /65%/ ()
Petr Zelenka tematicky opět rozehrává univerzální a obecněji platný příběh, což je velmi sympatické, formálně se ale nemůžu zbavit pocitu, že jde zase jen o ,,český" film, ta formální provinciálnost ke globálně srozumitelnému tématu nesedí (záběry z dronů to opravdu nezachrání), což je škoda, ovšem téma je opravdu originální, střet jedince se systémem, který má v sobě obsaženy totalitní prvky, a Petr Zelenka to dokáže podat tak, že to není směšné, ale naopak jím vyprávěný příběh slouží k hlubšímu zamyšlení a reflexi nejen reality Česka, ale obecněji západní společnosti a jejího status quo. Zajímavé je, že Zelenka natočil čiré filmové politikum, jak to v americké kinematografii dělával třeba Alan Parker (konceptem to připomíná třeba Život Davida Galea), což v našich končinách není příliš obvyklé a odráží to ne úplně dobrý stav věcí veřejných, který právě v České republice panuje. Autor přivádí na scénu dva rozdílné lidské typy - levicového naivku a idealistu, jehož protiamerickost vede až k extremizaci, a pragmatického oportunistu posedlého penězi, což je zajímavá generační sonda do generace dnešních mileniálů, ale obecněji jde i o dva univerzálně platné typy lidí, jak je známe třeba i z dob komunistické totality - a osobně se stále táži, kdo byl vlastně tehdy horší a škodlivější - zda zapálený komunista, který uvěřil komunistickým ideálům a ideologii a aktivně tak pomáhal totalitě, nebo oportunista, který s totalitním systémem kolaboroval jen kvůli vlastnímu prospěchu a potřebě mít se dobře bez ohledu na to, komu sloužím, ať už je ,,pantáta, od kterého vedou dráty" rudý bolševický zločinec, nebo dnešní oligarcha, hlavně že to sype...Burešovy ,,koblihy" by mohly vyprávět...a třeba takový soudruh Telička se taky jistě poznal...a bohužel podobných typů jsou plné korporáty i politické strany... ()
Konečně český film, který o něčem je. Má jasný začátek a konec a není úplně čitelný. Dost dlouho nevíte o co Hádkovi jde, jestli je nebezpečný, nebo prostě jen trochu divný. Část s Kubařovou a politikem, je jak vystřižená z Taxikáře a díky tomu jsem byl furt takovej lehce znepokojenej. Mádl je jako klon Kata dobrej. ()
(3,5) ()
„TO NENÍ KONÍČEK. TO JE SVĚDOMÍ, CIT PRO SPRAVEDLNOST…“ /// Hádek a hudrající Mádl jsou dobrá dvojka. Z Kryštofa se postupně klube takovej ten debílek z „Transparency International“, ale to je asi věc názoru (…místo sexu s Veronikou K. Kubařovou jí vyprávět o právech pro teroristy?… no tak vidíš!). Ovšem… na druhou stranu – von to nedělá pro nic za nic. Von prostě věří! Hádkův týpek je fakt hodně ponořenej do problému, takže nám to bude furt připomínat a výsledkem naší netečnosti… Zajímavej nápad, zasadit tohle téma k nám, do Čech. Takže námět na provokativní diskusi… A to je asi tak všechno… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1. Od politika chcu jidiný: Čistej stůl! 2.) Hledání pravdy mi připadá romantický. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
"Modelář" potvrzuje Zelenkovu pozici solitéra v rámci české kinemtografie, kterého příznačně hrdinovi jeho nejnovějšího filmu budou někteří mít za exota, zatímco on nám právě čistotou a jednoznačností svých hodnot zpřítomňuje naše zapouzdřené vidění světa, což se týká jednak českého filmu i aktuální krize hodnot a pojmů nejen západní společnosti. "Modelář" je v jádru paradoxem, neboť představuje reflexi dneška z pohledu člověka, který do této doby nezapadá, což ale může o to lépe vyjádřit nesmysly a paradoxy doby. Podle různých ohlasů a reflexí filmu by se mohlo zdát, že Zelenka nedokáže s dnešními diváky správě komunikovat. To ale nikoli proto, že by nebyl schopný filmař, ale protože spoléhá na jisté hodnoty a jejich konkrétní významy. Jenže dnešní dobu naopak charakterizuje absolutní devalvace pojmů, kdy velká slova jako spravedlnost, legitimita, demokracie, ale i rozum, hrdost a čest už nelze vnímat osamoceně. Musíme si jejich význam vykládat podle toho, kdo a v jakém kontextu je říká, neboť podle toho mohou mít zcela odlišné vyznění i významy. Zelenka pak do tohoto světa nejednoznačnosti přichází s provokativním filmem, který je současně z hlediska názorů tvůrce jednoznačný a absolutní, ale při tom až nebezpečně otevřený pro diváky. Stejně jako intelektuálně ryzí ideje v jeho základu si i film mohou přivlastnit lidé z celého názorového spektra od konzervativců po radikály a vzít ho jako potvrzení svých názorů. "Modelář" coby vyprávění o jednotlivci vzdorujícím kompromisům společnosti tak působí jako kdyby "Klub rváčů" vůbec neobsahoval znejisťující elementy a pouze by spoléhal na to, že si ho diváci správně přeberou sami díky tomu, že ideje jsou přece neotřesitelné (ačkoli víme, že i "Klub rváčů" v jeho reálné podobě se paradoxně stal modlou incelů a radikálů, kteří prostě ignorují jeho závěrečnou třetinu). Právě v této dobré vůli (nebo z dnešního pohledu naivitě) se "Modelář" ukazuje jako výmluvné zrcadlo dnešní doby, byť problematické a zneužitelné. Zpřítomňuje nám totiž, jak strašně zmatečná je současnost pro někoho, kdo věří v původní hodnotu ideálů, které zneužil a zdevalvoval politický populismus, osobní prospěchářství i radikální fanatismus. Současně film nepatřičně trčí i v kontextu české kinematografie, která se babrá v sebezahleděnosti, provinčnosti a jen hladí po srsti. Zelenka divákům předkládá mainstreamový žánrový film, který je zasazený do aktuální doby a tu si bere jako ústřední téma, navíc přímo ve vyprávění tematizuje, že se přeci nemusíme zaobírat jen vlastní minulostí nebo bezstarostně zastřenou současností, ale můžeme aspirovat na něco víc. Že tento popis samotný představuje zjevení a nikoli normu ve filmovém průmyslu, který vyprodukuje více jak 60 celovečerních titulů ročně, je výmluvnou bilancí jejího stavu. Stejně jako svého času "Knoflíkáři", kteří také zaznamenávali étos své doby, konkrétně osudovost a existenciální úzkost tváří v tvář konci tisíciletí, také "Modelář" zůstane mementem doby, v níž vznikal, byť mementem paradoxním. () (méně) (více)
Film Modelář MUSÍ vidět každý. Je to nenapodobitelná směsice věcí, co se pohybují od nápadité výmluvnosti po absurdní nekompetenci. Je to naprosto úžasné a nemůžu uvěřit, že to není debut osmnáctiletého nadějného amatérského filmaře, kterému tátova firma půjčila tři drony. Miluju ten film, chci ho poplácat po zádech a být jeho kamarád, co ho hlídá, aby si během dělání blbin neublížil. ()
Celou dobu jsem si připravoval fóry na Mádlův herecký výkon, a pak zjistím, že dostal nominaci od Akademie i kritiků. To fakt nepřebiju. Kato je však legenda, takže si poctivou parodii zaslouží. Zelenka zmastil asi tři filmy do jednoho, ale většinu času má co říct a docela to odsýpá. Závěr bohužel neuspokojí a vyznívá do ztracena. ()
Oceňuju, že film se snaží po hrdinově vzoru přesáhnout český rybníček a jít po aktuálním globálním tématu (terorismus) skrz domácí specifikum (české právní a politické prostředí) a není přehnaně vážný a aspoň místy se mu u toho daří tvářit jako thriller. Pavel, ačkoliv jasný naivní idealista, pro mě byl celý film dost nečitelnou postavou, kdy jsem netušil, kolik v sobě má temnoty, což mě drželo v příjemném napětí. Plecháč mu tvořil dobrý protipól, ačkoli na první pohled působil jako komická figurka. A Hádek s Mádlem dobří. Linie mezi Pavlem a manažerkou z volebního štábu mi připomněla Taxikáře. Celkově sympatická záležitost. ()
„Tak to zkusíme, to je výzva, ne?“ - „Letíš s tím poprvé v životě!“ - „Kdo umí modýlky, umí i dron!“ Filmu jsem nejdřív příliš nevěřil, na druhou stranu režisér Petr Zelenka mě ještě nikdy doopravdy nezklamal…a to ani tentokrát! Ukrojil si sice poměrně velký krajíc, ovšem se ctí dokázal celek ukočírovat. A teď tím nemluvím o technické stránce, která byla řemeslně zvládnutá, ale spíš o té příběhové a myšlenkové. To téma je vlastně poměrně originální a v českých končinách skoro nevídané. Pojetí možná občas trochu drhne kvůli jisté dávce naivity, ale nikdy ne tolik, aby to člověk odmávl s tím, že se dívá na hloupost. Jakože za tím primárním střetem peněz a ideálů je přece jen trochu více. A určitě mě to nenechalo chladným, což byl i účel filmu. A spokojený jsem byl i ohledně ústředního hereckého dua. Mádlova stylizace ala Kato překvapivě docela fungovala, ale hlavně mě bavil Hádek, jemuž jsem toho zarputilého „aktivistu“ věřil. Přes určitě dílčí výhrady dám slušné 4*. „Pavliku…slib mi, že neuděláš blbost.“ - „Definuj blbost. Definuj blbost…“ ()
Jako někteří i já přidávám jednu hvězdu za odvahu, ale ani s ní mi to u Zelenky nestačí na tři. Pokud jde o téma a základní nápad, jak ho rozpracovat, Zelenka zase nezklamal a skvěle vyhmátl, co by mohlo mít výbušný světový i tuzemský potenciál (české právo na mapě světa a jeho teoretické možnosti už od časů Charty dosahovat mezinárodní spravedlnosti versus pragmaticky tristní aktuální domácí realita, konzistence občanských či politických postojů a jejich naplňování činy, reálné dodržování lidskoprávních úmluv, možnosti a limity realizace občanských svobod, korupce, eroze hodnot a ideálů etc.). *** Co se ale týče samotného provedení, pak už to bylo jen samé zklamání vzbuzených očekávání, jako by se ta kritizovaná bezzubost promítla i do filmu samotného. *** Zelenka umí až s neurochirurgickou soustředěností pracovat s chytře zvoleným tématem napříč rovinami jako s nepříjemně ostrou, nepříjemně hluboko pronikající vývrtkou (Ztraceni v Mnichově, Karamazovi, ale i Knoflíkáři nebo Rok ďábla), takže nechybí odraz jak na povrchu, tak ve složitějších vrstvách pod ním, osobních i celospolečenských, jenže tentokrát je jeho vývrtka stejně jako to české právo a odvaha k reálné svobodě v praxi tak přizpůsobivá a ohebná, že působí zcela neškodně až jako gumová atrapa. Přičemž to samé se tentokrát dá říct jak o obsahu, tak i o formě. Když už si tedy vybral drony, celé to mělo být natočené mnohem svižněji a odvážněji, tak virtuózně, aby to zamotávalo hlavu a vyvolávalo euforii, závrať i mrazivé trnutí. Ale ono jako by to nesmělo ani naznačovat osvobodivou chuť skutečně svobodných možností, ani u práva, ani u dronů. *** Přemýšlím, proč to Zelenka natočil takhle umírněně a bez drajvu. Rezignace? Připadalo mi, jako by mu ze scénáře mocný byznysman-producent vytrhl sto stran v místech, kde se děj začne zahušťovat a na scénu nakráčí plnokrevné hlavní postavy, s cynickým poukazem, že by to platící většina neocenila, a tak Zelenka natočil místo svého bolavě ostrého filmu jen banálně směšné povrchní pozadí, kontrastní druhý plán osazený místo hrdinů komicky naivními jednoduchými karikaturami, celou dobu tak neživotnými, že nás jejich osud ani nemůže zabolet. A jestli je to od Zelenky pragmatická autocenzura, tím s námi hůř. *~ ()
I dnešní Zelenka je bohužel stále včerejší Zelenka. Ale v jednotlivostech je Modelář výborný film. A jako bonus tu jsou dvě výborně napsané vedlejší role pro Fialovou a Kubařovou, zralé herečky, na které se pravidelně zapomíná. #kinonakolečkách ()
Někdo může brečet nad tím, že se tentokrát ze Zelenky vytratila geniálnost Ztraceni v Mnichově. Za mě je to přesně naopak. Tedy ne, že by byl Modelář nějak geniální, ale spíše absurdní a přepálený, hlavně v závěru, leč mě bavil o dost více a dle mého skvěle nastiňuje, jak může i poměrně chytrého člověka, který možná nemá tak rozvinuté kritické myšlení, semlít agenda. ()
„Od pantáty vedou dráty“. Petr Zelenka je úkaz. Solitér, který znovu dokazuje, že je jedním z nejoriginálnějších českých režisérů a scénáristů. Jak jsem zdůrazňoval u jeho předchozího kousku Ztraceni v Mnichově, buďme rádi, že takové tvůrce u nás pořád máme. Popichovačné autory, kteří dokáží konkurovat evropské kinematografii a vůbec se nemusí krčit někde v koutě. Zelenka rýpe i tentokrát, vytahuje několik kostlivců a je u toho zatraceně zajímavý a přitažlivý. Tedy zhruba první polovinu. Možná si totiž vzal až moc věcí, které přitom narušují a odvádějí pozornost od toho nejdůležitějšího: střet nespokojeného jedince se systémem. Anebo je to možná tím, že varuje před tempem a přeinformovaností dnešní doby? Jeho hrdina se vrací po traumatickém zážitku v Izraeli. Až nezdravě věří v absolutní spravedlnost. Evidentně je inteligentní, ovšem hodně nečitelný. Chce vrátit Česko na mapu světa tím, že k soudu dopraví mezinárodní případ zločinů proti lidskosti, jenž se táhne až ke špičkám americké politiky. Zkoumá morální stránku věci, svým způsobem se ale v mnohém hledá. Přijde mu vhod, když si na něj vzpomene dávný kamarád ze školy s nabídkou spolupráce: natáčení pomocí dronů. Paradoxně se díky nim dostává blíž ke svému cíli. Kryštof Hádek a Jiří Mádl (ne vždy jsem mu bohužel rozuměl) jsou příjemně civilní, lidé za kamerou si své rovněž odmakali na jedničku. Nápadité a jiné. A to se cení. ()
Mám s filmami tohto druhu zásadný problém. Nie všetko, čo sa v nich prezentuje, má logiku, respektíve, že by bol zachovaný zdravý úsudok. Aj v tomto prípade sa dá poukázať na toľko nezmyslov, že by z nich bolo možné natočiť nezávislé pokračovanie. Keď však budem samotný snímok hodnotiť bez hlbšieho zmyslu, ale len ako bohapustú zábavu pre diváka, ktorá má za úlohu vyplniť jeho voľný čas, tak "Modelár" plní svoju štandardnú úlohu. Na záver už len dodám, že by sa šiklo doplniť žáner "komédia", lebo tá forma komunikácie, dialógy, respektíve samotný výkon Mádla, na to všetko doslova poukazuje. ()
Související novinky
28. České lvy vyhrál Šarlatán
Dnes večer byly v rámci svého 28. ročníku uděleny výroční ceny České filmové a televizní akademie (ČFTA), Český lev. Komorní ceremoniál se tradičně odehrál v pražském Rudolfinu, nicméně z důvodu… (více)
Krajina ve stínu vyhrála Ceny české filmové kritiky
Sdružení českých filmových kritiků dnes v pražském Divadle Archa předalo své výroční ceny za uplynulý rok, a ocenilo tak tuzemské tvůrce a jejich filmovou tvorbu v roce 2020. Nejlepším filmem se… (více)
Jsem člověk, který je v obraze ohledně toho jak je v rámci českého filmu Petr Zelenka už dosti významné jméno, viděl jsem od něj ale jen jediný film a to Rok ďábla, který mě tehdy hodně zklamal a vlastně mě tehdy i odradil od toho abych si od Zelenky doplnil jeho zbylé snímky jako Knoflíkáři, Samotáři (ke kterým ovšem psal pouze scénář a režíroval David Ondříček) nebo Ztraceni nebo v Mnichově. Modelář mě ale z ukázek lákal a vlastně jsem se začal opatrně těšit.... a můžu díky němu říct, že vlastně mám teprve teď chuť si zbylé Zelenkovy věci dohnat a podívat se minimálně na dlouho odkládané Ztraceni v Mnichově. Ve finále je to ale dost možná nejpozitivnější věc, kterou o Modeláři můžu říct. Ale zase nebudu úplný škarohlíd a musím zůstat, že Zelenka své kvality má a krom postu režiséra jako scénárista napsal na poměry české tvorby velmi ambiciozní námět, který se dokonce nebojí jít za kopečky. Konkrétně se vrací až k prezidentskému panování George Bushe jakožto prezidenta USA a pohrává si s myšlenkami toho jestli Bush, jeho pravá ruka Dick Cheney a spol. tak trochu nepřesáhli své pravomoce a v Guantanama Bay porušili práva na lidech. Zelenka tu rozjíždí poměrně ambiciozní a vážný námět, který sice střídají momenty humorného odlehčení, Modelář ale rozhodně není komedií. Naopak může hodně snadno způsobit menší formu deprese a v hlavě utkvět ještě nějakou tu chvilku. A to na tom námětu strašně cením. Modelář hezky vypadá a to i když zrovna nekoukáme z pohledu dronu. Kameraman Alexander Šurkala obstaral většinou parádní obrazovou kompozici a několik hodně vydařených moneyshotů. Kamera Modeláře je fakt super a i když mě chvilkami mrzelo jak příliš se přeskakuje z místa na místo a jak nepřehledné to vše vlastně někdy je tak jsem s ní rozhodně spokojený a Šurkalovi palec hore. Dvojice Kryštof Hádek/Jiří Mádl je super a především jejich konflikt ohledně toho, že Hádek je ten, který se snaží naivně za každou cenu dostát spravedlnosti, zatímco Mádl je zase ten, který na morální hodnoty dávno zapomněl a jde mu jen o byznys a zisk. Ostatně mu nedělá ani problém makat pro člověka, který mu dost možná zničil život ještě před tím než se narodil. Mezi dvěma kámoši z gymplu tak vzniká menší rivalita nad tím co je správně a co ne a jak se má člověk k různým věcem postavit a za jakou cenu. Hádek i Mádl tu podávají parádní herecké výkony, Mádl co by šišlající raper, Hádek potom jaké postava co si by si skutečně mohla podat ruku třeba s Travisem Bicklem z Taxikáře. Ne, já blázen se opravdu nepokouším srovnávat výkon Hádka z Modeláře s výkonem De Nira v Taxikářovi. V rámci přístupu k životu okolo sebe ale mají Hádkův Pavel a De Nirův Travis k sobě dost možná blíž než se zdá. A teď jdeme trochu k té negativnější stránce: A osobně mám největší problém s faktem samotného příběhu, takže se oklikou vrátíme ke scénáři. Zelenka sice bere do parády ambiciozní téma, rozhodně mám ale problém s tím jak k samotné zápletce přistupuje. Ze začátku jsem měl tak trochu problém s faktem, že se v roce 2019 hlásá, že je prezidentská kampaň za rohem (kéž by Miloši!) i přesto, že se pořád mluví o tom, že stát vedou pičusové jako Babiš a Zeman. Tím jak ale Zelenka pracuje s oním pozadím období panování George Bushe si v mých očích tak trochu podráží nohy. S postavou Hádka a jeho naivním přístupem k státnímu systému bych vlastně neměl vůbec problém, kdyby se jeho zápletka vydala trochu jiným směrem. Třeba zápletkou s potencionálním prezidentským kandidátem v podání Richarda Stankeho. Tím jak si ale Zelenka ukusuje velký kus dortu a do popředí tahá právě Dicka Cheneyho a spol. si zároveň podkopává nohy. Na Modeláře jsem se celou dobu koukal jako na krásně vypadající film co má povedené dva hlavní protagonisty, jakmile ale došla řeč na události po 11. září, mučení v Guantanama Bay nebo třeba na zmínku o fiktivním útoku na Hlavní nádraží v Berlíně, začínal jsem mít pocit, že se souběžně dívám na dva rozdílné filmy, které dohromady nefungují. Zelenka má fakt dobré nápady, psát umí a očividně ví co chce říct, v případě Modeláře to ale za mně tolik nefunguje. V průběhu filmu je mnohokrát něco naznačeno, mnohokrát něco vypadá, že se vydá nějakým směrem..... ve finále většina těch věcí nikam nevede. Nejvíc do prázdna vyšumí podzápletka s Hádkovou sestrou v podání Heleny Dvořákové a jejím milencem v podání Jiřího Štrébla, navíc je ve finále dost možná i konverzace s bratrancem v podání Kamila Halbicha (nutno ovšem dodat, že Halbich tento charakter dokáže v pouhé jedině scéně naprosto prodat). Ve finále mi vlastně i nějak chybí smysl existence postavy Veroniky Khek Kubařové. Modelář je v rámci českého rybníku rozhodně solidní řemeslo co hezky vypadá, má dva parádní hlavní hrdiny a Petr Zelenka tu přišel s námětem co je na poměry této malé zemičky hodně revoluční a neskutečně to na tom cením. Zároveň ale Zelenka prostě a jednoduše v jisté míře způsobil to, že Modelář skutečně působí jako dva odlišné navzájem překrývající se snímky. Film kde se jednu chvíli řeší práva evropská, práva v USA a na druhou svým způsobem situace v politice české. Zelenka opravdu chtěl točit něco ambiciozního, výsledek ale ve finále sice hezky vypadá ale funkčně úplně nefunguje. Zelenkovu tvorbu ale v brzké době rozhodně doženu. Jen mám pocit, že po dokoukání jeho filmografie mi vzpomínek na Modeláře utkví ještě méně než by ten film sám o sobě chtěl..... () (méně) (více)