Koruna

Vizuálna stránka je prvotriednym realizmom. Nemalý rozpočet cítiť naozaj z každého dielu. Ďalšou nesmiernou kvalitou je herecké obsadenie, ktoré dodáva oživlej histórii nezbytné sympatie ako aj nesympatie. Zatiaľ musím na piedestál umiestniť predovšetkým Claire Foy a Vanessu Kirby. Dejiny nie sú mojim hobby. No vždy ma zaujímalo prečo niečo tak finančne nákladné, ako Kráľovská rodina, dokázalo prežiť až do dnešných dní? Z čoho pramení obľuba u bežných ľudí? Čím si ju zaslúžili, vybojovali? A preto som sa rozhodol absolvovať tieto "hodiny dejepisu". Samozrejme v očakávaní, že dostanem určitú nadstavbu. Dostanete 5* spôsobom podané zásadné udalosti v pozadí ktorých sa odohrávajú súkromné príbehy, zákulisné súvislosti a intímnosti. Najvýraznejším dojmom je skutočnosť, že byť členom Kráľovskej rodiny je predovšetkým o prinášaní obetí vo forme potlačovania vlastných pocitov a potrieb. Odpoveď na moju otázku, ktorá ma motivovala k sledovaniu, som však nepočul. Na miesto toho som dostal seriál, ktorý neidealizuje, neprikrášľuje, doplňuje moje vzdelanie a hlavne teda nesmrdí nejakou kráľovskou objednávkou. V štvrtej sérii som sa dočkal nových prírastov do výčtu skvelo zahraných (v rámci tohto seriálu to znamená skvelejšie oproti iným skvelým), a to prostredníctvom dvojice Emma Corrin a Gillian Anderson. Od piatej série pútajú pozornosť hlavne Elizabeth Debicki a Salim Daw. Najviac ma bavili momenty, keď musela kráľovská rodina čeliť celospoločenským či medzinárodným problémom a zároveň vnútorným vzťahovým pnutiam. (30.03.2020)

Na The Crown jsem čekala od jeho oznámení a musím říct, že nejsem zklamaná. Ač jsem Claire Foy předtím neznala, jako královna si mě získala. Matta Smithe jsem měla ráda už předtím a myslím, že jako princ Phillip je výborný, třebaže jeho postava mě občas vytáčí. Je mi jasné, že i když je to založené na skutečnosti, není to dokument, takže historické momenty musí člověk brát s rezervou, ale o tom to není. Je to o osobě královny Alžběty a o jejím životě, její rodině, jejích radostech a strastech. Proto mě moc nebavily pasáže věnované Churchillovi, což o to, John Lithgow se role zhostil dobře, ale stárnoucí prime minister už mi přišel nudný. Naopak mě bavilo sledovat romanci mezi Margaret a jejím milým, ačkoliv jsem věděla, že šťastného konce se nedočkám. Opravdu se těším na pokračování. (27.11.2016)

V prípade tohto seriálu platí to isté, čo o zbytočnej britskej kráľovskej rodine. Je to suché a nudné. Jediný, kto za to stál, bol Winston Churchill, dobre zahraný. Ostatné postavy historicky nedôveryhodné, kráľovská rodinka oslavovaná a ospevovaná ako by ich všade na svete milovali, kráľovná zobrazená ako rozhodná žena a pritom je to len figúrka. Ďalšia nadhodnotený príbeh, ktorý nemá ani poriadnu zápletku, ani žiadny škandál, ako teda môže udržať záujem? Nejakými politickými dialógmi? Nie, nezaujme. (09.03.2017)

Dnes už se umělecká kvalita definitivně přestěhovala na (placené) televizní obrazovky! Takhle má vypadat vlajková loď seriálové tvorby - vysokorozpočtový výpravný historický kostýmní seriál. (Česká televize by se mohla u Netflixu učit, hanba ji musí přímo fackovat při srovnání se svým nedomrlým Já, Mattonim) Při sledování ,,Koruny" člověk pochopí, proč Britové cítí hrdost na svou královnu. Good Save The Queen! (11.11.2016)

Historické filmy a seriály musejí, aby vypovídaly o něčem (a nikoli o všem a tak o ničem), zjednodušovat narativ na jedno-dvě klíčová témata. Proto je např. látka o Jindřichu VIII. zpravidla podkladem příběhu o chronickém zhýralci a děvkaři. The Crown je z tohoto úhlu pohledu především svědectvím o přežitosti (a vlastně faktickém zániku) britského impéria po druhé světové válce. O opotřebovanosti konceptu monarchie svědčí jak dějinné události (zachycované ale spíše letmo, v náznacích) jako je vztah ke koloniím a marná snaha udřžet dominanci GB ve světovém měřítku, tak (především) pokusy nové královny o drobnější, v zásadě formální reformy, které by jí usnadnily život. Alžběta se v těchto - ve všech případech marných a ostatně poměrně krátkých - bojích s vlastním kabinetem a ostatně i s chronickou nedůvěrou sama v sebe stává symbolem nemožnosti tranformace impéria v něco životaschopného a odpovídajícího potřebám moderní doby. Potud je seriál úspěšný. Líbí se mi i struktura epizod, které vyprávějí vždy poměrně uzavřený příběh a formálně ho ozvláštňují (viz např. díl, který začíná a končí přepojováním telefonní linky po telefonních ústřednách). Problém ale je, že není, co vyprávět. Život mladé panovnice se sestává vlastně jen ze spousty stále se opakujících ústupků a zájem diváka je udržován maximálně historickými pikantériemi o charakteru abdikovaného exkrále Eduarda, snaze Alžbětiny sestry udržet si chlapa a o zhoršujícím se zdraví Churchilla. Claire Fox je ve své roli přesná, tj. ve shodě se svým charakterem absolutně nevýrazná, čímž sice chválím její výkon, ale její Alžběta je ve výsledku nejméně zajímavou a sympatickou postavou příběhu. Situaci alespoň trochu zachraňuje alespoň sympaťák Matt Smith, který svoje kvality prokázal už v Dr. Who. Závěrem: smysl a směřování seriálu asi nejlépe - v nezáměrné sarkastické zkratce - vystihuje poslední věta anotace. První řada je skutečně o "rozhodnutích, jež dopomohla Velké Británii být tím, čím je dnes". Otázkou jenom zůstává, zda je to dobře. Ať už pro seriál nebo pro monarchii. (02.07.2017)