Bůh to vidí, pane Allisone

Príbehom jednoduchý a komorný film, ktorý ale napriek tomu dokáže zaujať. Mám rád, ked sú vo filme postavené vedľa seba dva veľmi rozdielne svety a či si k sebe cestu nájdu, ale nie, vždy to má šťavu. Ťahúň filmu Mitchum nie celkom ideálna voľba - vojak-mariňák je on ako vyšitý, ale ľubostné polohy mu celkom nesadnú. Preto je fajn, keď je jeho postava ladená viac do akcie, ale aj vtipu, ako je aj v tomto prípade, a dostáva zabrať nielen fyzicky, ale aj duševne. Koniec by som si vedel predstaviť aj inak, ale celkovo ma to bavilo. (31.01.2020)

Než válečné drama bych tenhle snímek označil za válečnou romantiku.Asi nikdo by si nepřál uvíznout během války na ostrově a k tomu s jeptiškou. Když se do ní pak ještě voják zamiluje, je to průšvih, který ani v závěru není vyřešený. Můžeme si tak vymyslet několik alternativních konců, jak to vše mohlo dopadnout. (02.09.2015)

Film, který se nemusíte bát pustit mládeži. Čpí z něj pozůstatky temného středověku, které občas ještě probleskují v sekulární etiketě, v podobě rytířského chování muže k ženě. Až na občasnou předvídatelnost [opití pana Allisona] nemám, co vytknout. Sestra Angela a pan Allison jsou zahráni výborně. Mám rád filmy, které nedotahují děj k úplně jasnému konci. Jejich dialogy jsou roztomilé i poučné. Celý film je postaven na katolické rovině, na rovině pravdy, nikoli relativismu, jak je dnes časté. Nejzřetelněji je to patrné ve scéně, kdy sestra zmokne a nastydne a pan Allison je nucen ji svléknout z hábitu. Puritán by ji raději nechal umřít, než by si poskvrnil svou farizejskou čistotu, musulman by ji při tom – řečeno Rambovými slovy – čtyřicetkrát znásilnil a pak jí uřízl hlavu. „Milosrdenství, které v něm pracovalo, ho učinilo necitelným k takovým věcem.“ (Historia Lausiaca, 58) (11.09.2013)

Neobvyklá dvojice jeptišky a mariňáka se potká na opuštěném ostrově uprostřed vrcholící války v Pacifiku. Námět o setkání nesourodého páru za dramatických okolností je neobjevný (takových filmů tu už bylo!) a jeho zpracování rovněž. Postrádala jsem náznak jiné emoce než jen základní touhy přežít. Kerr a Mitchum sice hrají skvěle, ale scénář jim nedokázal napsat scénu, ze které bych cítila aspoň náznak milostného vzplanutí. Dost dlouho se v téhle oblasti nic nedělo. A i později se o platonickém vztahu jen mluvilo, ale nebyl nijak ukázaný. Až v úplném závěru, kdy jeptiška mariňákovi oddaně přidržuje cigaretu, by se snad dalo vytušit, že se mezi nimi odehrálo i něco víc než skrývání se před Japonci. ___ Snímku nepomáhá ani trestuhodná bezstarostnost, se kterou si Mitchum chodí do japonského tábora plného vojáků jako do nákupního centra a nikdo si ho nevšimne, i když jim krade zásoby za bílého dne a ani se nemaskuje. Neuvěřitelné. __ Snímek na mě působil ploše, nepropracovaně, bez špetky humoru nebo silného dramatu. /18. 5. 15./ (18.05.2015)

Nemám co vytknout, líbilo se mi ještě víc než Africká královna. Ušlechtilé lidství, "mužství" i "ženství". Vážím si literární předlohy Charlese Herberta Shawa i režiséra Johna Hustona, že dotáhli drama právě do takovéhoto závěru. Dnes by to relativističtí tvůrci nejspíš ukončili přesně opačně (mám na mysli vztah námořníka a řeholnice). Obě hlavní role výborně obsazené, a navíc zdařilý český dabing - to vše přispělo k moc dobrému pocitu po zhlédnutí tohoto majstrštyku... (16.10.2010)