Morirai a mezzanotte

Vyvražďovačka, začínajúca sprchovým mordom manželky kriminalistu v štýle Hitchcockovho Psycha. Tajomné dusno pred vraždami žien v ohrození, hmlový opar v závere spolu s ťažko odhadnuteľným páchateľom vytvorili pôsobivú taliansku kriminálku s atmosférou a pár logickými kiksami. Odhalenie je prekvapivé. Vzhľadom na charakater a spôsob dolaďovania tiel zamordovaných slečien zároveň aj pomerne ťažko uveriteľné. (24.02.2014)

Je to prvý film čo som videl od syna kultového režiséra Maria Bavu ktorý sa volá Lamberto Bava. Zo začiatku ma to extrémne nebavilo hudba kamera herci oblečenie vlastne všetko mi evokovalo pre mňa nenávistné osemdesiate roky a to giallu nesvedčí strašne. Zaujímavé je na tomto snímku to že je to viac Slaher ako giallo. Po pravde giallo je to iba v posledných minútach filmu. Ináč je to bohapustá vyvraždovačka študeniek z celkom zaujímavými vraždami so sekáčikom na ľad, s kutáčom a kuchynským nožom a lá Halloween, ale zároveň z dosť nelogickým správaním postáv. Nemastné, neslané klišé však vyvrcholí fantastickou záverečnou scénkou kvôli ktorej ako som už spomínal zvyšujem hodnotenie na štyri. (05.09.2013)

No musím říct, že se Lamberto po tátovi pochlapil a velice důstojně převzal giallo štafetu. Bava mladší navíc obohacuje snímek o žánr slasheru, a tak maniak řádí, jak na běžícím pásu. Krví se nešetří, přijdou na řadu i pěkný úchylárny (robot rulezz) a k tomu ještě "Argentovská" scéna z opery. Po delší době, jsem byl také s pointou úplně vedle, takže velice příjemně strávený giallo večer. 3,5* (09.01.2010)

Ne, že by bylo příliš snadné odhalit kdo je vrah, nicméně mně můj velmi brzký typ vyšel a protože jsem o tom byl celou dobu opravdu přesvědčený, tak nějak nemohu říct, že by šlo o skvělé giallo. Jinak je to zábavný film, kterému krom onoho brzkého odhalení nemám příliš co vytknout. Snad jen scéna, ve které protřelý vrah s kudlou couvá před slečinkou se zapnutým mixérem v ruce je trochu mimo, ale alespoň pak vrah mixér použil a bylo to řádně nechutné… ;-) (06.07.2011)

Netušil jsem, kdo bude vrah a ani jsem si nikoho netypoval. Mnohem víc mi totiž přicházelo na mysl, jak v giallu, kde má být všechno promyšleno do nejmenších detailů, může být tolik logických děr a filmových chyb. Za všechny aspoň finální scéna v hotelu, kdy byly občas rolety stažené a hrálo se na tmu, pak byly vytažené nahoru a stejně byla tma a pak už bylo úplně jedno, jestli je světlo nebo ne. Rolety zmizely samy od sebe a v celém hotelu bylo jak mávnutím kouzelného proutku naprosté světlo. Nebo když vrah připevnil Carol k hodinkám, které si zapomněla v muzeu vražednou zbraň a ještě k tomu skoro slavnostně zabalenou. To jako ten vrah fakt mohl počítat s tím, že si tam ty hodinky zapomene, vzápětí zjistí, že je nemá a vrátí se pro ně? To už je trochu moc, ne? Jinak samozřejmě fajn. Giallo nikdy nezklame a můj celkový dojem byl opět výrazně kladný. (07.09.2012)