Morirai a mezzanotte

Talianske gialoo pretkane kriminalkou - avznikol velmi slusny fryler. Spechvova scena maximalne pripomenula Hitchcockovo Psycho 1960, potom nastupia zalezitosti ako zeny v ohrozeni, ktore ktosi vrazdi, strasidelna atmosfera funguje, ale len tak na pol plynu. Herci su dost neznami, ale odohrali to dobre, dialogy nadpriemerne . 65 % (07.02.2017)

Tady většina uživatelů sice rozhazuje hvězdami ale mě to teda vůbec nechytlo. Tohle, že mělo být napínavý? No proti gustu žádnej dišputát. Mario Bava je pro mě jedním z nejoblíbenějších režisérů i kameramanů a právem mu tady patří místo v mé TOP 10. Ale jeho synáček Lamberto se prostě nepotatil. Nejlepším filmem Lamberta pro mě navždy zůstane Demons(1985)(u kterýho jsem zjistil, že ho tady nemám ohodnocenej takže si budu muset dát repete a napravit to). Říká se, že jablko nepadá daleko od stromu. V tomhle případě se ale zakutálelo o pěknej kus dál. Teď už k filmu. Morirai a mezzanotte je něco mezi giallem a slasherem. Ale za mě ukrutně nudným. O pointě ani nemluvě. Neustále jsem sledoval časomíru(a ta se posouvala snad hlemýždím tempem). Vleklo se to jak tejden před vejplatou kdy ve šrajtofli nemáte ani pěťák a v lednici nic co do huby(jak se říká). Za těch pár ubohých vražd hodně slabý 2hvězdy. (16.12.2023)

Tak konečne ma L.Bava presvedčil, že do vienka dostal režisérsky talent po svojom výnimočnom otcovi. Lebo už niečo od neho mám pozreté, ale to mi moc nevoňalo, ale už srať na to.Teraz som dopozeral toto a bavilo ma to, ešte viac takýchto parádičiek chrum,chrum. Je tu detektívny príbeh, mysteriózno okolo vraha, ale Lamberto sa nebál isť aj ďalej za hranice gialla, kde už začína slasher, a tak vraždy boli krvavé a niektoré aj efektné, ale hlavne bodycount bol dosť veľký na to aby som bol nadmieru spokojný. A film aj z atmosférou narábal veľmi obozretne. To boli plusy, ale má aj nedostatky a hlavnú vidím, že niektoré scény boli úsmevné a nedomyslenosť niektorých scén mi tiež nebola dvakrát po chuti. A kto je vrahom v týchto vodách sa už nejaký mesiac plavím a tak mi bol jasný od jednej scény. Práve v predvídateľnosti pointy Lamberto stratil 1*, ale aj tak hodnotím celok, a ten bol mimoriadne slušný. (06.04.2015)

Je to prvý film čo som videl od syna kultového režiséra Maria Bavu ktorý sa volá Lamberto Bava. Zo začiatku ma to extrémne nebavilo hudba kamera herci oblečenie vlastne všetko mi evokovalo pre mňa nenávistné osemdesiate roky a to giallu nesvedčí strašne. Zaujímavé je na tomto snímku to že je to viac Slaher ako giallo. Po pravde giallo je to iba v posledných minútach filmu. Ináč je to bohapustá vyvraždovačka študeniek z celkom zaujímavými vraždami so sekáčikom na ľad, s kutáčom a kuchynským nožom a lá Halloween, ale zároveň z dosť nelogickým správaním postáv. Nemastné, neslané klišé však vyvrcholí fantastickou záverečnou scénkou kvôli ktorej ako som už spomínal zvyšujem hodnotenie na štyri. (05.09.2013)

Žluťoučké krimi plné krásných mrtvol! Vrah se nespokojí s jedinou obětí, kvůli které padá vina na někoho jiného. Sprchová scéna je samozřejmě poctou té z Psycha, tahle je pěkně krvavá. Sekáček na led, pistole, břitva, velký nůž, pohrabáč a černé kalhotky. V tomhle filmu se zkrátka vraždí ledasčím. Nahoty je sice poskrovnu, ale zůstává celkový hezký vizuál s vytříbenou estetikou, jak to jen Italové umí, pohledné dívky, spousty krve (i když třeba práce s mixerem je mimo kameru) a skvělá Simonettiho hudba. Ta dokáže navodit patřičné napětí, když dívky prchají před vrahem... Občas padne i nějaký vtípek. ,,Ty vypadáš, jako by ses vyspala s celým fotbalovým mužstvem!",,Kéžby....měla jsem noční můry..." (25.11.2016)