Lví král

Tam, kde jsem se měla smát, jsem se smála, tam kde jsem měla klepat nohou do rytmu jsem klepala, když se pakoníci hnali údolím, měla jsem o Simbu strach a když táta Mufasa umřel, tak jsem brečela. Všechno to funguje a přitom mám v puse zvláštní pachuť (naštěstí ne od toho svinskýho popcornu). Animace se mi líbila, byla fantasticky reálná, až jsem tomu nevěřila, hudba byla taky fajn a vlastně vůbec s celým filmem nemám žádný problém, ale nemám ten hřejivý pocit, který jsem měla u původního lvího krále, takový ten klasický disney pocit, že tohle je ta kouzelná pohádka, u které co chvíli ukníknu. A pravda, je to tak trochu (hodně) vykrádačka. (17.07.2019)

Čekám, že na další projekci dostanu kamenem, ale nemůžu jinak. Hraný (?) "Lví král" je 99% kopií originálu, a to nejen příběhově, ale i co se jednotlivých záběrů týče. Objektivní přínos tohoto filmu se tedy rovná nule, nehledě na to, že připisuje zásluhy tvůrcům, kteří akorát slovo od slova a záběr od záběru přetočili něco, co už dávno existuje. Pak je tu ale subjektivní přínos a musím říct, že poprvé v životě po dokoukání "Lvího krále" necítím rozpaky. Čert vem neskutečnou animaci, protože vždycky budu inklinovat spíše ke klasickým kresleným Disneyovkám, ale konečně jsem neměla problém se "šup-šup, honem, nestíháme" tempem a naplno se do příběhu ponořila. Hraná (?) verze si sice narozdíl od animáku nemůže dovolit popírat fyzikální zákony, což se odráží na ne-tak-velkolepých muzikálových vložkách, na druhou stranu se jí ale otevírají nové možnosti v oblasti emocí. Například Scarova démoničnost je tak dovedena k absolutní dokonalosti, a i když může zpracování jeho nového vzhledu chvíli trvat, tak ve finále proti němu nemůžu říct ani popel. (18.07.2019)

Nevím, z jakého důvodu se Disney rozhodlo pohádkový příběh zpracovat dokumentárním stylem. Jon Favreau má určitě na víc a byť sem tam se snažil propašovat nové nápady, všechno je to pohřbené pod snahou uspokojit ty, kteří mají rádi původní film a o nic nového nestojí. Jestli tohle je budoucnost hollywoodských blockbusterů, pak bych se radši vrátila do roku 2009. (02.09.2019)

Budou-li diváci očekávat od nového Lvího krále nějaký inovativní příběhový posun směrem od animovaného originálu, tak budou pravděpodobně odcházet z kina zklamaní. Já jsem šel do kina s tím, že se nostalgicky na dvě hodiny ponořím zpět do jednoho z nejkrásnějších a zároveň nejsmutnějších příběhů od Disneyho, avšak tentokrát to bude vše v realistickém, byť CGI formátu. Musím pochválit tvůrce, že vložili do filmu několik menších, smysluplných scén, které v původním snímku nebyly. Podobně jako u originálu, tak i zde mě nejvíce pobavila humorná linie s Timonem a Pumbou, zatímco během bitky hyen s lvicemi člověku běžel mráz až po zádech. V tomto případě musím podotknout, že chápu jakékoli hodnocení, jelikož existuje spousta milovníků originálu a zároveň odpůrců čistě CGI filmů, kteří tento technicky inovativní, avšak příběhově šablonovitý film nezkousnou. Pro mě to byl však můj šálek kávy, i když originál je samozřejmě jen jeden. (20.07.2019)

Pokud to chcete hodnotit z pohledu dětskýho diváka, tak prý to bylo dobrý. Z mýho tam bylo strašně moc věcí, který mě štvaly naprosto hrozně (a to natolik, že jsem výjimečně v kině u dětskýho filmu neusnul). Za prvé, neměl jsem nikdy moc rád ani původní soundtrack od Eltona Johna, ale slyšet to v mizerným českým překladu a se strašlivým zpěvem tomu dává úplně novej rozměr kýče. Za druhé, když si hraju na realističnost, tak nechám ty mluvící zvířata, ať se sakra roztrhaj na kusy a cáká krev. Tady to je všechno tak nějak na půl cesty. Za třetí, není tu nic nového, zajímavého, podnětného, je to taková divná CGI kopie. Je to pořád stejně schématickej lví král, akorát bez tý kreslený roztomilosti a nadsázky, a to se týká zejména veselých figur Tibora a Pumpy. (22.07.2019)