Lví král

Sklamanie. Pamätám si, aký boom bol okolo prvej verzie v roku 1994 – ľudia brali naše kino útokom a aby túto pecku videli, boli ochotní zaplatiť za to, aby v natrieskanej sále mohli sedieť aspoň na schodoch a na zemi, čím zrejme porušili bezpečnostné paragrafy, ale v 9O. rokoch to bolo fuk. Keď sa Jon Favreau o 25 rokov neskôr rozhodol natočiť „remake“, zaskočilo ma to. Napokon som si povedal: „prečo nie?“ Výsledok je však naozaj mimoriadne slabý. A myslím si, že problém nie je v tom, že som z „takýchto“ filmov vyrástol; naopak, Jonova predchádzajúca Kniha džungle bola bomba za 4*. Leví kráľ je však strašne dlhý a väčšina minutáže je bezradne vyplnená príšerne predvídateľným scenárom a postavami tak banálnymi, že už snáď ani viac banálnejšie byť nemohli. Bavili ma iba dve super pesničky, slušné (ale nie geniálne) akčné finále, pár ako-tak vydarených fórikov a dvojka Pumbaa a Timon. (07.12.2019)

Až po znovuzhlédnutí původního filmu mi dochází, o jak moc “špatný” remake jde. Ano, realistická lvíčata jsou totálně ťuťu ňuňu roztomilá. Vizuálně je to nádherné. Ale když dostanete původní scénář do ruky a pozměníte jen pár věcí věrné současným trendům, udělejte to pořádně! Nevadí mi, že zvířata nemají mimiku. Příliš zahořklý Scar? Rodinná minulost? Politická minulost s hyenami? Příliš vážné a děsivé hyeny? Nepříliš vážný Zazu? O to mi vůbec nejde. Spíš mi vadí, že u své scény s Rafikim Simba příliš nevzdoruje a k prozření prostě dojde jen tak. Timon a Pumbaa se téměř chovají jako homosexuální pár, což bych jim i ze srdce přál (Simba měl původně v remaku být, ale k tomu na nátlak diváků nedojde), ale už to nejsou “doslova” odpadlíci, ale mají ve své džungli spoustu zvířecích (i hmyzožravých) přátel, aby si nějaký SJW tweeb nestěžoval na segregaci. Jsou vtipní i v tomto komickou složkou vyprázdněném remaku, ale skutečná klíčová duše původního filmu chybí. Nala dabovaná Beyoncé je tady hodně “sassy”, což jde s dobou, třeba u scény “Aha, tak spletla jsem se, sbohem”, její dějová linie však ten film jako jedna z mála věcí obohacuje, např. úprk ze Lví skály nebo konfrontace s Shenzi po letech. Obával jsem se, že když to bude vypadat realisticky, děti se v kině podělají strachy, ve skutečnosti je to tak na půl. Viděl jsem to s titulky na projekci, takže si nemyslím, že jde o ztrátu času, ale přesto z 50% nebo více jedno velké repete. P.S. V titulkách příjemně překvapila původní píseň “Mbube”, která konečně dostala svůj kredit po tom, co Solomon Linda zemřel v chudobě, když si zasloužil miliony. A píseň “He lives in you”, díky které jsem se musel po letech podívat i na druhý díl původního snímku. (07.08.2019)

Nádherná vizuální stránka a neselhávající Hansova Oskarová kompozice. Jedna z mých nejoblíbenějších pohádek je převedena bez větších úprav což mi v tomto případě naprosto vyhovuje. Rozšíření akčních scén a trocha toho rochnění v dokonale renderované přírodě není na škodu. Potěšil dabingový návrat Jamese Earla Johnese a Seth Rogen je jako Pumba fantastický. (09.11.2019)

Když přišla do kina Favreauova Kniha džunglí, sbírala podstatně pozitivnější recenze, bylo to zase totiž něco úplně jiného a člověka to z hlediska vizuálu dokázalo ohromit. Remake Lvího krále jde stejnou cestou (označení hraného remaku bych vynechal, na rozdíl od Knihy džunglí tu chybí jediná skutečná postava), vypadá dechberoucně, ne-li přímo fotorealisticky a neinformovaný člověk by si při nevyhnutelné repríze v televizi mohl myslet, že se jedná o přírodopisný dokument, pochopitelně do té doby, než začnou zvířata mluvit. Samozřemostí je, že i tentokrát Disney těží z ikonických, leč přezpívaných písniček letitého animovaného muzikálu a příběh v podstatě úplně kopíruje ten původní. I proto jsem byl rád a doporučuji i ostatním, že jsem klasiku z roku 1994 už hezkých pár let neviděl a nepamatoval si všechny detaily, o to více na mne ono připomínání fungovalo. Taktéž pomůže, pokud nejste úplně fanatickými fanoušky této série (navíc jsem viděl už jen dvojku), ti totiž budou, hádám, o něco rezervovanější. Pamatuji si, že jsem takhle před pár měsíci brblal u Aladina, kterého jsem viděl snad 100x...jsou to však pouze drobnosti, které Disneyho nijak neohrozí v honbě za další utrženou miliardou v kinech. Nová cílovka je zkrátka obrovská a další CGI/hrané adaptace známých animovaných klasik setsakra lákavé. (18.07.2019)

U nového Lvího krále jsem se cítil stejně nekomfortně jako při sledování přírodopisných dokumentů s komentářem legračně imitujícím „hlasy“ zvířat. Zároveň jde o film nepřiměřeně dlouhý (a zdlouhavý), hodně temný (hyeny by se mohly přihlásit na casting do hororu) a upovídaný, čili nepříliš vhodný pro menší diváky, kteří by mluvící faunu docenili nejspíš. Hodně mě bavila kamera Caleba Deschanela, přizpůsobující se hledisku postav, a jedna scéna beze slov, zahrnující odyseu hovnivála s kuličkou žirafího trusu, ale jinak převažoval nedobrý pocit nepatřičnosti. Když vidíte, jak si fotorealisticky animované (a mluvící) prase bradavičnaté s (mluvící) surikatou ochočí (mluvící) lvíče a udělají z něj entomofága, je to spíš znepokojivé než vtipné nebo roztomilé. Zatímco originál mě dodneška dokáže dojmout, z rebootu se mi chci brečet akorát při představě, že půjde o obrovský komerční hit a Disney bude dál chrlit takto prázdné, bezpohlavní, absolutně ničím nepřekvapující předělávky svých úspěšných filmů. Kniha džunglí měla větší spád, přesvědčivější postavy, původní film jen nekopírovala, ale smysluplně rozvíjela. Byla v něčem jedinečná, Lví král je jen bezduchá atrapa, technologicky možná dokonalá, ale umělecky skoro bezcenná. 50% (18.07.2019)