Bacurau

Společensko-politicky angažované drama, které začíná jako nenápadný intimní náhled do života semknuté vesnické komunity na brazilském venkově, se postupně přerodí do strhujícího (skoro)thrilleru, v němž se tato komunita musí semknout na obranu proti utlačovatelům. Pečlivě vystavěný a v řadě tvůrčích přístupů inovativní snímek dodržuje konzistentně pozvolné tempo vyprávění, jež pomaličku dávkuje informace tak akorát, aby si divák dokázal domyslet vše potřebné. Pointa je úderná a skvěle provedená, gradující děj doprovází jasně zřetelná kritika a množství metafor, odkazujících na skrytou sílu prostého lidu a jeho historie, jen úvod filmu se zdá být možná příliš zdlouhavý. Každopádně jde o film s originálním příběhem, realizovaným nevídanou formou. (10.10.2019)

Kleber: Mohli by sme tam dať aj toto. Juliano: Mohli. A potom by som tam rád mal toto. Kleber: Ok, máš to tam mať. Takto asi vyzeral režisérsky míting. Prvú polovicu je to neskutočná mela, skoro ma to začalo otravovať, nevedela som čoho sa chytiť, kde sa to uberá. Ale tá druhá polovica tomu dala hlavu a pätu, niektoré scény špičkové. 3,5* (19.03.2020)

O světě , který míří do pekla. Smál jsem se ve chvílích, kdy bych asi neměl. Je to živé a skutečně podivné. Husté vrstvené a smyslné. Brazilci by se hlavně měli ve svém parlamentu zbavil majitelů farem, kteří zákony chtějí přeměnit Amazonský prales v poušt v jaké leží Bacurau kvůli krátkodobému zisku. (07.04.2020)

Po pomalejším rozjezdu velké překvapení, které jsem si zálibně užil. Možná jsem měl něco podobného čekat, pokud vezmeme v úvahu úvodní scény filmu, kde cisterna rozjíždí rakve rozsypané po silnici. První polovina vypadá jako nějaká sonda do sociálního života vesnické komunity na brazilském zapadákově, ale pak se vše zvrhává v agresivní survival&vengeance pod tlakem blížícího se nebezpečí v podobě karikatury amerických turistů, kteří si přijeli zalovit domorodce. Smrt místní matriarchy ze začátku filmu jako by s příběhem vůbec nesouvisela, pokud nešlo o znak toho, že vesnice přestává být v očích místní správy vnímána pod jakousi ochranou. [Rakkautta&Anarkiaa 2019] (29.09.2019)

Tady asi zase jednou platí, že čím méně člověk předem ví o ději filmu, tím více si ho užije.. Ne, že by to byla nějaká jednorázovka co napodruhé nefunguje, spíš prostě tady člověk může hodně narazit na rozdíl mezi svým očekáváním a tím čím film reálně je.. Já si to, až překvapivě hodně, užil.. Strhla mě ta jemná hra filmařů s divákem, drobnokresba tohodle superuvěřitelného pohledu do velmi blízké budoucnosti, prapodivné tempo i žánrová fluidnost... Navíc tam je překvapivě solidní Udo a jeden song od Johna carpentera (a to má sílu vždycky). (23.02.2020)