The End of the F***ing World

Tak tomuto dám veľmi rád plnú paľbu. Tá dvojica ma dokázala baviť po celý čas, ani jeden diel nesklamal, ani jeden diel nenudil. A aká to bola že zábava! Čierny humor sa tu v podaní týchto absurdne ladených (iba z pohľadu väčšiny) postavičiek valil ako prílivová vlna a prskal sarkazmus a iróniu na všetky strany. Hlavne zo strany Alysse. Zaujímavé bolo aj sledovať vzťah otca so synom, ktorý sa tu dokázal tváriť dokonale chorý a narušený, robiť si z toho srandu, no pritom smutnou skutočnosťou je, že v súčasnosti je to v mnohom aj realitou. Áno, tento rýchlo plynúci mini seriál toho povie viac, ako sa na prvý pohľad môže zdať. Len treba natrčiť uši. (24.03.2020)

(no spoilers) Je hrozně fajn jak si celá minisérie hraje s očekáváním diváka - už od začátku, kdy člověk zjišťuje, kterak příběh nejspíš půjde podle zajetých kolejí se standardní Manic Pixie Dream Girl, když v tom ejhle - je to spíš Maniac Profane Deviant(art) Gal. Příběhově je to úplně jako klasický americký indie film kompletně se stylizací, záběry, barvami i soundtrackem, když v tom ejhle - je to minisérie osmi dvacetiminutovek odehrávajících se v Británii od Channel 4 a Netflixu na motivy komiksu. Komiks jsem si zběžně prohlédl a nepřilákal mě, zejména stylem kresby hlavních postav. V seriálu se casting ale povedl na jedničku, sympatičnost hlavních postav hlavně přisuzuji jejich hereckým výkonům a přítomnosti vnitřních monologů a u vedlejších postav, že scény s nimi často obsahují něco víc než jen jejich část příběhu týkajícího se Jamese a Alyssy. End of the F***ing World je cosi skvělého a neobvyklého. Něco, co Baby Driver loni chtěl být, ale nedokázal to a co Bonnie a Clyde dokázali už dávno. Druhá série trochu ubrala na humoru, avšak drama a napětí je tam stále dost i přes hezky uzavřený konec první série. (13.01.2018)

1. série - 50% - Chtěl bych mít hlavní dvojici rád, ale nejde mi to. Jsou natolik sebestřední a vlastní negací zaměstnaní, že jen všechno ničí, nenávidí, rozbíjejí, všechny pomlouvají nebo jimi opovrhují a když už nic z předešlého, tak se alespoň musí tvářit uraženě. Od zvratu někdy v první třetině z nich směšné masky spadnou a scénáře se sympaticky vrhnou střemhlav vstříc nepředvídatelnosti, ale tomuhle všelijak rozvětvenému (a přitom v jádru zcela jednoduchému) vypravěčskému schématu jsem až do konce neporozuměl. Nemalý počet kladných bodů trochu překvapivě připadá Gemmě Whelan v roli uvěřitelné Eunice. Na druhou sezónu jsem zvědavý jen kvůli neřešitelné situaci, do které se tvůrci dohnali. Ať teď bude příběh pokračovat kamkoli, veškerá síla, která se v něm podle spokojených diváků nachází, musí být zákonitě rozmělněna, ať se vrhne scénář kamkoli. 2. série - 60% - Tak dlouho bylo kolem pokračování ticho a všichni zúčastnění odpovídali na otázky na probíhající natáčení vyhýbavě, že jsem si téměř myslel, že se jedná o slušnou mystifikaci a ve skutečnosti se kutí prequel, reimaginace nebo jiná vykutálenost. Naštěstí tomu tak není a i přes zklamání se na seriál tentokrát nezlobím. Smíření nacházím hlavně díky tomu, že s definitivní platností odpadá věčná póza nenávisti, negace či chtěné "smrtonosnosti", výsledek ale rozhodně nestojí na silných příběhových nohách. Tam, kde se v první sezóně děly zajímavě zvraty nezajímavým hrdinům, jsem tentokrát s náladou charakterů překvapivě souzněl, zatímco se odehrávalo cosi ne snad špatného, ale překvapivě předvídatelného. Tvůrci se snaží citovat žánrové příbuzné a celou ústřední linku balí do sympaticky sevřeného hávu krátkého časového úseku, ale opět tomu chybí trochu života, nehledě na to, že množství prostoru pro nováčka Bonnie je neúměrně velké a troufám si říct, že i neopodstatněné. Zas a znova tomuto kultu zkouším chodit vstříc, on se mnou ale tvrdohlavě odmítá srozumitelně mluvit. (16.02.2018)

V první polovině série dost vtipné a to i přes fakt, že je to humor dost na sílu. Jenže s jistým zvratem seriál dost zvážní a už to přestane být tak nějak zábavné. Právě ta absurdní přehnanost a sympaticky nesnesitelná nihilistická dvojka tomu dávala tu pravou šťávu. Jako vážný seriál to ale moc nefunguje a působí to trochu hloupě. (01.05.2018)

1. série: Dokážu si představit, proč to oslovilo tolik lidí ve výsledku. Něco takového není obvyklé na vidění, už jenom tou atmosférou, že se to celé odehrává v Anglii, je to nekorektní, bláznivé a v podstatě takové trochu beze smyslu. Je to takový humorný nekonečný road trip a směska událostí, které do sebe postupně zapadají. Dokážu si představit, jak se někdo královsky bavil, když toto vymýšlel. Nedivím se mu. Pro mě to nebylo nic dokonalého, převratného, něco co by přineslo originální osvětu. Ale bavil jsem se. Docela dost a to se počítá. 2. série: Asi se nedá mluvit o zklamání. Ani za nic. Vlastně hned první díl nám ukáže, že to jde jinak, originálně. Jiným úhlem pohledu. A ono to jde. Postavy se vrátí, mají nový osud a mají co nabídnout. Zápletka mezi nimi někdy zní trochu až moc pubescentně a hlavně stupidně, ale není to nijak strašná věc. Naopak se nedá mluvit o ničem, co by bylo vyloženě strašné. Jde o velmi důstojné pokračování, které se dokázalo jako jedno z mála vydat originální cestou. Docela bych řekl, že třetí série není potřeba, ale určité naděje bych v ní měl. Nemusela by bát úplně katastrofická. Stranger Things by se mohli učit. (04.02.2018)